3 fotky 
!Exkluzivní rozhovor!Zpěvák a kytarista Robert Kodym, hlava kapely Wanastowi Vjecy, poskytl TOPZINE.cz exkluzivní rozhovor. V něm nám prozradil, jak to se současnými Wanastowkami vypadá a že stále doufá, že se skupina Lucie dá někdy dohromady.
Robert Kodym Zdroj: wanastowivjecy.cz
Na posledním turné Wanastowek jste se rozhodli pro pyrotechniku na koncertech. Proč?
Snažili jsme se lidem přivézt ještě větší cirkus než v minulosti. Třeba ani zvukovou aparaturu a světla jsme dříve neměli tak kvalitní. A pyrotechniku jsme v minulosti neměli vůbec, takže teď si to užíváme víc.
P.B.CH. z WV podle oficiálního prohlášení odešel, aby se mohl věnovat vlastním projektům. Napadlo tě také rozjet své projekty?
Já jsem už téměř začal natáčet svoji sólovou desku v roce 1995. Pracoval jsem na ní tak důsledně a dlouho, že se mi začalo stýskat po kolektivu. Tak jsem to zrušil a místo toho jsme natočili desku Andělé. Písničky, co jsem měl z nedokončené sólovky, jsem pak různě uplatnil ve skupinách Lucie a Wanastowi Vjecy. Brzo mi došlo, že nechci vydávat žádný sólový desky, že chci být v kapele; že to je to, co mě vždy zajímalo od třinácti let.
Plánujete s P.B.CH. nějakou spolupráci?
Jelikož on odešel z kapely, tak spolu žádný společný plány nemáme. Já se na něj nezlobím, je to jeho svaté právo. My jsme spolu nikdy neuzavřeli dohodu, že spolu budeme hrát až do smrti, nebo do vysokého věku, až nám bude šedesát, sedmdesát nebo osmdesát.
Co tě vedlo k tomu, dát se opět do kupy se Štepánem Smetáčkem a Radkem Havlíčkem po tak dlouhé době?
Protože jsem postupně zjistil, že to byli nejlepší lidé, se kterými jsem hrál. A jsem rád, že v tomhle obsazení můžeme být. Že nemusím hledat mezi nějakými muzikanty, kteří jsou třeba o generaci mladší, nebo hrát s lidmi, které vůbec neznám. Takhle je to fajn. Vždy se nám líbil podobný styl muziky a vždy jsem si s nimi měl co říct. Osud to tak zařídil, že s Radkem i Štěpánem jsem nějakou dobu nehrál a nyní jsme se zase dali dohromady. Třeba zrovna teď jsem s Wanastowejma Vjecma spokojený tak, jak jsem ještě nikdy nebyl.
Je to pevná sestava?
Jasně.
Vnímáš WV pořád ještě jako svůj projekt, nebo jako kapelu rovnocenných hráčů?
Teď je to regulérní čtyřčlenná kapela. Myslím, že je to vidět i na pódiu.
[youtube_660]rr_HblzaAyw[/youtube_660]
Na poslední desce se objevilo několik hostů. Můžeš říct něco bližšího?
Moc jsme jich neplánovali. Ale mysleli jsme, že bude fajn, když nám nějaký vokály nazpívá Anna K. Ona v tu dobu taky točila ve studiu desku. Anna K. nám už kdysi nazpívala vokály na naší veleslavnou desku Lži, sex a prachy.
Čtěte také rozhovor s Nightwork: Na Moravu nejezdíme, je to daleko a jsou tam lidožrouti
Studio Sono je barák, kde jsou dvě nebo tři studia. Potkali jsme se tam také s Lenkou Dusilovou. Ta nám nazpívala vokály do dvou písniček. A pak bylo zajímavé, že v tu dobu byl ve studiu pod námi Doug Wimbish z Living Colour se svým projektem The Help. Producent Karel Pavlík, který se s ním zná, domluvil, že nám nahraje basové party do jedné písničky. Což byla zajímavá zkušenost, když jeden z nejlepších hráčů na zemi s námi hrál ploužák.
Chystáte se s WV, stejně jako kdysi s Lucií, za hranice (nepočítáme-li Slovensko)?
Ano. S Wanastowejma Vjecma jsem hrál v Londýně a s Lucií jsme jeli turné po USA, byly to koncerty pro Čechy, Slováky a Poláky. Ale s Wanastowejma Vjecma jsme tohle ještě neobjeli. Ale doufám, že když teď přikládáme do kotle, že si někdy objedeme tohle zvláštní turné. Ale rozhodně nemáme žádné ambice prorazit na trhu v Británii nebo v Americe. Zpívat cizími jazyky, to není nic pro nás. To je pro kapely, který tomu věří, ale to my nejsme. (smích)
Robert Kodym Foto: Sabina Jesenovská, TOPZINE.cz
Proč jste neměli na posledním turné předkapelu?
Nechtěli jsme. Když sami chodíme na koncerty, tak nás předkapely moc nebaví. Nebo ty modely, kdy někdo hraje a předkapely má před sebou třeba hned tři. Bez předkapely si to technicky vzato užíváme. Odpoledne máme zkoušku, všechno si na pódiu vyladíme, nastavíme, pak jdeme do hotelu, pak do šatny, a když se vrátíme, tak je to tam všechno už nastavené. Lidé vylezou z autobusů a z tramvají a mají za sebou svoje zážitky z práce nebo ze školy. Přijdou k pódiu a teď by tam měl být nějaký rozehřívač. Já myslím, že ho nepotřebujeme.
Ví se o tobě, že máš doma sbírku kytar. Které si s sebou vozíš na turné?
Třeba s Lucií jsem měl takový kejs, kde je pěkně deset kytar seřazených vedle sebe. Ale s Wanastowejma Vjecma moc kytar nevozím, protože u nich mám tři role: kytaristu, zpěváka, a ještě uvádím písničky. Takže na pódiu prostě nemám čas je měnit. Ten můj kytarový harém je dost velký a kdybych si s sebou vezl i těch chabých deset kousků, tak bych si na ně nestihl zahrát. Ale o to víc si to užívá Tomáš (Vartecký), ten má s sebou hodně kytar a střídá je o sto šest.
Už máš rozmyšlené nějaké další kroky s kapelou?
Letos budeme točit klipy, do října jezdit na festivaly a koncem roku už pozvolna začneme vymýšlet další desku. Ale ono to trochu trvá. Třeba písničky na poslední album jsme skládali více než dva roky. Těch naskicovaných nápadů bylo dohromady snad dvě stě padesát. Chtěli jsme natočit desku, která nebude příliš dlouhá a bude mít timing jako staré vinyly.
Co si myslíš o dnešní rockové scéně?
Jsem vždy rád za to, když se objeví nějaká kapela, která mě nakopne. Potřebuju ten impuls. Třeba jedu v autě, něco slyším a teď si říkám: „Ty jo, to se mi líbí.“ Ještě držím volant a už ťukám na iPhonu text refrénu do Googlu, aby mi vyjelo, kdo to je a jak se jmenuje ta píseň. Ťukám dál, držím ten volant, (smích) najedu na youtube, a když mě to ještě žene, tak si to objednám přes internet. To je ono, to je ten moment.
Blíží se třicáté výročí od založení Lucie. Byl bys někdy v budoucnu pro alespoň příležitostný reunion? Popřípadě nevíš, co na to ostatní?
To já nevím, co bude. Doufám, že se s kapelou Lucie v budoucnosti něco stane a přeji si to. Ale kvůli neshodám v kapele Lucie přestal existovat Michal Dvořák, kvůli dalším neshodám odešel David Koller. Takže jsem tam zůstal jen já s P.B.CH. a P.B.CH. je ten, kdo opustil Wanastowi Vjecy. Takže je to otázka.
