×
TOPZINE.cz

Doufám, že před dvacítkou stihnu ještě další, říká o svém prvním románu mladá Julie Nováková

!SPECIÁL!Julie Nováková je mladá česká spisovatelka, která se v posledních letech představila několika povídkami a románem Zločin na Poseidon City. Jaké to je napsat román ještě před dvacítkou, co plánuje a jak se těší na Festival fantazie 2010, nám prozradila v rozhovoru.

Ilustrace na obálce knihy Zločin na Poseidon City Autor: Lubomír Kupčík

Je to rok, co Vám vyšla kniha Zločin na Poseidon City, která Vás definitivně zviditelnila (ať už pozitivně či negativně) v očích čtenářů fantastiky. Chovali se k vám lidé od té doby jinak než předtím?

Neřekla bych, že to chování lidí z mého okolí změnilo. Možná se spíše změnil jejich náhled na psaní; když jsme před několika lety ve škole dělali průzkum, čím se spolužáci chtějí po dokončení studia nejčastěji stát, kamarádka při pohledu na velice široký a téměř nečitelný graf řekla: „Tak ho zpřehledníme, vyhodíme ty nereálné věci jako básníky a spisovatele…“ Nejenže by to byl prohřešek proti pravdivosti dat, ale ona to ani nebyla pravda. Snad jsem někoho z okolí inspirovala, že i „nereálné“ je možné, když se člověk dostatečně snaží. Někdo se přece tím spisovatelem, hercem nebo kosmonautem stát musí…

Jaké to je oslavit svůj první velký autorský úspěch ještě před dvacítkou?

Pěkné. Doufám, že před dvacítkou se stihnu ještě další… Když mi román vyšel, byla jsem velice šťastná, ale z obvyklého rytmu jsem nevypadla a dál jsem pokračovala v psaní jako dříve. Občas jsem až moc hyperaktivní, ale aspoň nemám šanci usnout na vavřínech. Vždycky je tu nějaká další meta, které chci dosáhnout.

K vydání se chystá množství Vašich povídek. Které se dle Vašeho názoru povedly nejvíce a kdy se na ně máme těšit?

To je trochu jako ptát se rodiče, které ze svých dětí má raději… Ve skrytu duše třeba některé z nich považuje za nadanější či hodnější, ale všechny má stejně rád. Povídky, které se dostanou až na potištěný papír, už ušly kus cesty a dokázaly, že obstojí v určité konkurenci, takže by měly všechny být kvalitní. V antologii Zabij/zachraň svého mimozemšťana mi právě vyšla povídka Až se rozvinou první květy jara, do KOČASu 2010 se chystá Program Ovidius, Pevnost připravuje k vydání  fantasy povídku Smuteční píseň za poslední vílu a Ikarie sci-fi Atamansi. KOČAS vychází v průběhu letních prázdnin, a co se týče časopisů, neodvažuji se odhadovat přesný měsíc, protože plány jednotlivých čísel nejsou hotové a neustále se mění, ale obojí by mělo vyjít letos. Osobně nejraději z nich mám asi Atamansiho, je to přesně ten druh vědecko-technicky laděné sci-fi s nádechem thrilleru, jaký bych si sama moc ráda přečetla. Co se týče dlouhodobějších plánů, na jaro příštího roku se chystá fantasy sbírka Tajná kniha Šerosvitu, na které jsme spolupracovaly s Vilmou Kadlečkovou, Karolinou Francovou, Sančou Fülle a Luckou Lukačovičovou. Vilma, Karolina a Sanča jsou hosty Sletu autorů fantastiky.

Vyjde v brzké době znovu nějaký román, nebo se soustředíte spíše na kratší, povídkovou, tvorbu?

Poslední dobou jsem se soustředila více na povídky, ale nešlo o úplně dobrovolné rozhodnutí, spíše důsledek nedostatku času. Nedávno jsem ale začala pracovat na novém hard sci-fi románu, který bych ráda dopsala do začátku akademického roku. Uvidím, jestli se mi podaří předsevzetí dostát. A v polovině příštího roku by mi u nakladatelství MOBA měl vyjít detektivní a lehce humorně laděný román Nehoda, vražda a náhoda.

Mnoho mladých začínajících autorů píše na amatérské literární servery. Zkoušela jste je?

Amatérské literární servery mě nikdy příliš nelákaly. Dostatečně sebevědomý autor za svou práci rád dostane zaplaceno – alespoň občas. Často je „mzdou“ i uznání v podobě ocenění v literární soutěži a publikace ve sborníku, který má jméno. Mezi zdejší známé soutěže patří třeba CKČ, Ikaros, Vidoucí, Žoldnéři fantazie či O nejlepší fantasy… I amatérské servery jich mnoho pořádají, ale zatím si nevybudovaly tak pevné základy.

V jakém prostředí píšete? Musíte mít absolutní ticho, nebo si k ťukání do klávesnice pustíte nějakou atmosférickou hudbu?

Dříve jsem dávala přednost tichu, ale už jsem si natolik zvykla na hluk nebo hudbu, že teď si většinou pouštím nějakou instrumentální hudbu, obvykle soundtracky. Někdy ovšem píšu u rocku, popu, folku nebo i opery…

Server spisovatele.cz o Vás tvrdí: „V roce 2008 se zúčastnila simulovaného letu do vesmíru při International Space Campu v americkém středisku Marschall Space Flight Center, o rok dříve české Expedice Mars.“ Můžete to uvést na pravou míru? Jak jste se k tomu dostala?

Je to pravda, obou akcí jsem se účastnila. O Expedici Mars i ISC jsem se dozvěděla na internetu, Expedice má stránky mars.halousek.eu a o ISC se zájemce může dozvědět na webu pražského Planetária. Vždycky jsem se zajímala o vesmír a kosmonautiku, a tak jsem neváhala a přihlásila se – vždyť nejhorší, co se člověku může stát, je nic, a nejlepší – v případě Expedice simulovaná mise na Mars (v současném ročníku cesta do belgického vesmírného centra s mezinárodní dětskou posádkou) a v případě ISC pobyt v centru NASA, které bylo v 50. letech postaveno pro Wernhera von Brauna a vývoj raketových nosičů, protože ve středisku White Sands měli, jak už název napovídá, problémy s pískem. Obojí bylo skvělý zážitek a doufám, že s kosmonautikou alespoň jako přihlížející a nadšený amatér nikdy neztratím kontakt.

Co plánujete po maturitě? Někteří hovoří o biologii… Neláká Vás například kariéra spisovatelky?

Spisovatelská kariéra mě samozřejmě láká a nic by mě nepotěšilo více než početné dotazy editorů, zda bych nepřispěla do jejich antologie, či velký úspěch dalších románů, ale zároveň bych se ráda věnovala vědě. Biologie mě odjakživa zajímala a jsem ráda, že jsem se dostala na Přírodovědeckou fakultu UK, kde vyučují osobnosti jako Jaroslav Flegr, jehož výzkum Toxoplasmy gondii obdivuji a jenž je mimo jiné autorem kontroverzní, ale inspirující teorie „zamrzlé evoluce“.

Julie Nováková se bude účastnit Festivalu fantazie 2010 od 2. do 11. července. Uvidíte ji i na Sletu autorů fantastiky.

Na Festivalu fantazie 2010 se staráte o propagaci literární linie Avalcon a především prvního ročníku Sletu autorů fantastiky. Co pro vás tato práce znamená a jak vypadá?

K této práci jsem se dostala vlastně náhodou – s Janem Kotoučem, také hostem Sletu a autorem románu Pokračování diplomacie, jsme se bavili o propagaci Sletu, tak jsem ji začala trochu plánovat a zeptala jsem se Vaška Pravdy, jestli mu propagace z naší strany nevadí. Byl naopak rád a požádal mě, jestli bych se o Avalcon společně s ním a Petrem Šídlem nestarala. Ráda s conem pomůžu a taková práce mě baví; zatím spočívala v propagaci a vytvoření prezentací pro jednotlivé autory, které jsme si s Petrem rozdělili, a přímo na místě půjde o uvádění hostů a pořadů a dohlížení, aby všechno probíhalo včas a hladce.

Na co se mohou návštěvníci Sletu a Avalconu těšit?

Na mnoho věcí! Na hromadné autogramiádě několika desítek autorů si budou moci nechat podepsat knížky od svých oblíbenců a promluvit si s nimi, na besedách a panelových diskuzích si poslechnou názory a zážitky různých spisovatelů a budou moci položit vlastní dotazy, mohou navštívit zajímavé přednášky mnoha autorů, například pana Pecinovského, Pavla Renčína, Petry Neomillnerové, Jana Kotouče a dalších. Je to pro čtenáře unikátní příležitost poznat lidi, kteří na ně obvykle jen nenápadně vykukují zpoza řádek, osobně. A samozřejmě příležitost užít si spoustu zábavy a získat nové přátele se stejnými zájmy.

Logo Festivalu fantazie

Vyrazíte i na jiné programové linie FF? Na jaké a proč?

S výjimkou prvního dne budu na celém FF, takže jiné linie určitě navštívím. Těším se na MoveCon, kde bude hodně programu věnovaného bojovému umění. Od října cvičím shaolin, takže se ráda setkám s dalšími lidmi, které zajímá, a přiučím se něčemu novému. Pak určitě nevynechám FutureCon, kde mám i přednášku o parazitech ve sci-fi a realitě a kde bude spousta zajímavých populárně-vědecky zaměřených pořadů, a historicky první Krimicon, na kterém také zájemcům povyprávím o sériovém vrahu Dexterovi, známém z knih a seriálu. Podle množství času a lidí, na které narazím, snad zajdu i na Klasikon, pořady o Japonsku a další… Vedle zmiňovaných linií se ráda zúčastním spousty doprovodného programu – vodní bitvy, opékání selete, kasina, křtů knih…

Co by si podle Vás měli návštěvníci vzít s sebou?

Rozhodně nesmějí zapomenout na dobrou náladu a ručník… To ostatní už bych ponechala na nich a popřála jim hezkou zábavu.

Ohodnoťte tento článek


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.