Menu
TOPZINE.cz
Zdraví a sex

Doktoři, děkujeme, že odcházíte! Moje zkušenost

Irena Siudová

Irena Siudová

13. 3. 2011

Článků o našem zdravotnictví vyšlo v posledních měsících tolik, že by vydaly na knihu. Možná i na několik knih. Určitě to o něčem svědčí, to víme všichni. Platy doktorů a jejich spokojenost se řešila všude. Ano, jejich. A co ta naše? Ptal se nás někdo na něco? Nejsem odborník, ale jsem rodič pacienta a z tohoto pohledu vím, že i já mám, co říct.

Ilustrační foto, Zdroj: Sxc.hu

Mou sedmiletou dceru hospitalizovali v nemocnici s vysokými horečkami. Paní doktorka na příjmu byla vstřícná, ochotná a moc milá. Přístup k nám je přece tak důležitý! Sestřičky rovněž splňovaly veškeré mé představy o zdravotních andělech. Stačilo ale málo a k léčbě mého dítěte vůbec nedošlo.

Začalo to malým váčkem v puse. I z takové banality může vzniknout otrava krve. Teploty toho byly důkazem. Obvodní lékař dceru vyšetřil, vyčistil ránu, dal jí antibiotika a poradil jak a čím snižovat teplotu. V případě nelepšení máme jet na pohotovost. A tam jsme také jeli. Horečky neustupovaly, naopak se stav zhoršoval.

A to i přes léky, které dcera brala. A tam, v ordinaci pohotovosti jisté nemocnice, jsem si v duchu říkala: Proč vy jste proboha neřekla: Děkuji, odcházím, a prostě neodešla? Lékařka, která totiž měla službu byla arogantní, zlá a zcela nevědomá! Poslala nás domů s tím, že dceři špatně dávkujeme léky.

Dokonce si dovolila na mě křičet. Ano, dětský lékař si klidně dovolí ječet na vyděšenou matku nemocného dítěte. Bylo mi řečeno, že jí nic není. Díky mému doprovodu, který z čekárny slyšel, co se děje, jsme ale neodešli. Babička mé dcery vběhla do ordinace a udělala s doktorkou rychlý pořádek.

Ilustrační foto, Zdroj: Sxc.hu

Ta se tedy konečně rozhodla na mou dceru, poprvé od našeho příchodu, alespoň podívat. Nevěděla si rady a dále trvala na tom, že jí prostě nic není. Ránu v puse měla čistou, tam problém prý není. Poslechla ji, změřila teplotu a to ji teprve přesvědčilo o tom, že ji dcera skutečně má.

Pravděpodobně jí přišlo normální, že jsem si vymyslela horečku malého dítěte a pro zábavu sobotního odpoledne navštěvujeme pohotovost, abychom chudáčka doktorku donutili zapojit mozkové buňky. Podotýkám, že šlo o starší paní, která je také obvodním lékařem, imunologem a alergologem.

Tudíž by měla mít zkušenosti s léčbou dětí. Neměla. My jsme naštěstí trvali na tom, že chceme jít na odběr krve. Otrávená lékařka nás poslala na příjmové oddělení s tím, že jsou tam sice neochotní, ale že tam ze své dobré vůle zavolá, aby se na dceru podívali.

Zkrátka a dobře nikdo tam nevolal, nikdo na nás nečekal. Přesto se slova nesympatické paní nepotvrdila a lékaři tam byli naopak vstřícnost sama. Po vyšetření ji okamžitě hospitalizovali s tím, že to není žádná legrace. Zajímavé, že? Proč to doktorka na pohotovosti viděla jinak?

Musím říct, že jsem si v tu chvíli vybavila příběh chlapce, který zemřel, i když byl s rodiči dvakrát na pohotovosti.Ti ho poslali domů. Určitě jste to četli. Troufám si říct, že tohle četla celá republika. Je mi upřímně líto rodičů toho chlapce, ale díky tomu jsem si uvědomila, že se nesmíme nechat odbýt.

Ilustrační foto, Zdroj: Sxc.hu

Lékař není Bůh, někteří lékaři dokonce nejsou ani natolik lidští, aby je jejich pacient skutečně zajímal. Zajímavé je, že jsem se záhy dozvěděla od okolí, že na zmíněnou paní doktorku bylo podáno mnoho stížností a spousta jejích pacientů po její léčbě-neléčbě skončila dlouhodobě v nemocnici. A to už je několik let zpátky.

Tak jak je možné, že ordinuje? To máme takovým lidem svěřit život našich dětí? Ne, děkujeme, nechceme! My jsme rodiče, a tak se nesmíme nechat odbýt. Trvejte na svém. Jestliže se vám vyšetření na pohotovosti nezdá, jděte rovnou na příjem dětského oddělení! Je lepší strávit noc v nemocnici pozorováním, než jet domů a potom volat záchranku kolabujícímu dítěti.

Kdo je dobrý lékař?

Přesto neházím všechny lékaře do jednoho pytle. Vážím si těch, kteří se opravdu starají a pro které je jejich povolání posláním a ne jen výdělečnou činností. Jsem vděčná za každého dobrého doktora, který svého pacienta poctivě prohlédne a který rodiče neponižuje a nekřičí na ně. Děkuji jim a navrhuji, aby ti ostatní v čele s doktorkou, o které píši, odešli a jejich platy se rozdělily mezi ty, kteří si to skutečně zaslouží! Doufám a věřím, že jich není málo.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Doktoři, děkujeme, že odcházíte! Moje zkušenost