Dobojováno o Domhan, spousta mrtvých, ale vítězství žádné

„Kdy bude recenze?“ ptá se šéfredaktor. „Za týden, jde to pomalu; když tuhle knihu čtu, chodím ob pět minut ven, abych se nadýchal čerstvého vzduchu,“ odpovídá recenzent. Boj o Domhan přichází podruhé a svou úroveň o moc nezlepšil.

Boj o Domhan by se dal odstřelit jediným slovem, které zde bohužel nepoužiju, už jenom z vědomí toho, že abych naplnil tuto recenzi, musel bych to napsat minimálně dvoutisíckrát, což by mi patrně neprošlo. Problém je v tom, že přečíst tuto knihu bylo poměrně velice těžké a autorka mi stránku za stránkou dávala neustále důvody napsat recenzi ve stylu gonzo. Prostě ji odstřelit, zazdít, usmažit v horkých olejích recenzentských, ale ani po několikahodinovém vychládaní, dvou ledových sprchách, pobytu venku a několika panácích se mi stále nedaří nalézt na knize něco, co by jí pomohlo v hodnocení.

Prvních padesát stran ujde. Čtenář si sice připadá jako neplavec hozený do hluboké vody, což by se u druhého dílu stávat nemělo, ale to se dá překousnout. Problém tohoto druhého dílu je v tom, že na ten předchozí navazuje minimálně, prakticky vůbec, takže nechápu, proč se tato kniha jmenuje právě takhle. Kdo si ještě pamatuje konec prvního dílu, bude jen vyděšeně zírat, kam autorka táhne děj. To, co by se dalo nazvat jakýmsi volným koncem, na počátku jaksi vůbec není, čímž jakákoliv naděje na kontinuitu mizí a nastává katastrofa.

Prvních několik kapitol na sebe prakticky nenavazuje a je jen jakýmsi nástřelem co se dělo v průběhu několika staletí různě po Domhanu. Ano, sice se tam vraždí neviňátka, ale takovým způsobem, že nad tím čtenář maximálně povytáhne obočí a jde dál. Atmosféra mizí do ztracena, život poddaných v područí krutého krále je sice zpočátku fajn, ale autorka vše vylíčila tak špatně, že se čtenář začne přinejlepším nudit, než aby soucítil s trpícími postavami. Ty totiž trpí tak ploše, šedě, prvoplánově a nepropracovaně, že i kdyby vojáci vyvraždili celé jesle, i zarytý pacifista by maximálně přeskočil odstavec.

Dostáváme se k tomu, co však knihu likviduje definitivně. Hlavní hrdinové se chovají, jako kdyby spadli z jiné planety. Logika je minula obloukem a jejich činy připomínají tuleně zvoleného do pozice generálního ředitele Tesca. Čtenář jen žasně, jak hloupě, naivně a tupě se dokážou chovat. Jejich rozhodnutí jsou neuvěřitelná, dosahující pomalu až trapnosti. Ploší, jednorázoví, nevýrazní, občas tupí.

Autorka nezvládla ani kompozici příběhu, popisuje všelicos, ale ne tak, aby to byl příběh záživný, dynamický, a aby se vůbec dal číst. Tohle číst nejde. Ne pro jazykovou stránku, ale pro obsah. Prvoplánovost a naivita je do nebe volající. Pokud první díl ještě za něco stál, tak v tomto případě bude mít čtenář chuť zavřít knihu již v polovině, a kdo by ji dočetl do konce, ten musí být dost odvážný.

V knize se dá vystopovat sice ne právě moc originální děj, takže když už nic, k dočtení knihy může donutit čtenáře touha znát pravdu, jak to tedy celé dopadlo. Jenže ouha. To, z čeho by jiní autoři vytvořili další dvě knihy, autorka sesumírovala do několika odstavců tak pitomých a nelogických, že nad tím zůstává rozum stát. A konec? Kdo si přečte posledních pár stránek, zůstane mu tik v oku a pěna u úst, protože takhle zazděný závěr a finální bitva se jen tak neuvidí.

Ano, existuje literatura hodnotná a literatura spíše na odpočinek, ale tato kniha nespadá ani do jedné kategorie, protože i na odpočinkovou literaturu se nezmůže. Obsahuje tolik chyb a tolik pitomin, že při jejím čtení by musel čtenář vypnout všechny mozkové funkce, aby jej text nezvedal ze židle a nenutil kroutit hlavou. Číst se dá jen s obtížemi a doporučit jen tomu, kdo nemá žádné zkušenosti jak s fantasy literaturou, tak s literaturou jako takovou. Je patrné, že redakčním zásahům prakticky ušla, prostě krom hloupých chyb se tu a tam objevují i hrubky. Pykat se píše s tvrdým Y!!

Boj o Domhan se prostě nepovedl, pokud by však jej autorka přepracovala, nejlépe z gruntu, mohla by z toho vyloupnout dobrý příběh, ale v takovéto podobě určitě ne.

Název: Boj o Domhan – část druhá
Autor: Dáša Hábová
Obálka: Lukáš Tuma
Počet stran: 243
Vydala: Epocha, Praha 2009
Doporučená cena: 129 Kč
Hodnocení: * (20%)