3 fotky 
10. února se ve Vagonu chodilo po schodišti dolů. A to z jednoho prostého důvodu; vystupovala zde jedna z nejstarších pražských kapel, bývalá Nahoru po schodišti dolů band, dnes Schodiště. Nejen z nabitého klubu se dalo usuzovat, že sláva této kapely rozhodně neupadá.
Schodiště, Foto: Kristýna Jindrová, Topzine.cz
Začátek koncertu byl avizován na devátou, jak je ve Vagonu zvykem, ale první tóny koncertu zazněly až okolo půl desáté. Schodiště zahájilo své vystoupení jednou z nejoblíbenějších písní, která nese název Beze vší poezie. Většina návštěvníků se oddala divokému tanci. S nadšením proskákali i následující skladby, a to nejen staré známé Jede paní do lázní nebo Dokonalá kost, ale i dosud nevydaný Kaktus či Strašák. První půli koncertu uzavřela předlistopadová píseň To je ale blbá náhoda.
O krátké přestávce načerpali hudebníci síly a vrhli se zpátky na podium. I ve druhé půli se střídaly osvědčené hity a písně, které si přízeň publika teprve získávají. Návštěvníci si tak mohli vyslechnout píseň o smrti Stařena, údernou Nebudu, melancholickou Na chvíli ven i celokapelně oblíbenou Ze zvyku.
Jako poslední zahrálo Schodiště Nalejte cigára, ovšem fanoušci je pochopitelně nenechali jen tak odejít a vyžádali si přídavek. Ke slovu se tak dostaly i dvě pro kapelu snad nejtypičtější písně; Svinská pržola a Pytliky ČSA.
Koncert to byl skutečně vydařený a myslím, že Schodiště i diváci načerpali novou energii do šedých únorových dní.
