×
TOPZINE.cz

Divadlo Na zábradlí láká do hospody na Ambrózii

FOTO: Osm hlavních herců na scéněNetradiční a moderní hru německého autora Rolanda Schimmelpfenninga Ambrózie nám přináší Divadlo Na zábradlí. Režisérské křeslo obsadil umělecký šéf divadla David Czesany. Abrózie znamená chutný pokrm bohů. Pro potřeby hry se pod názvem skrývají halucinogenní houbičky a přesně tak, jako po jejich pozření, se budete cítit.

FOTO: Osm hlavních herců na scéně
Sedm mužů a jedna žena u hospodského stolu Foto: Martin Špelda, Divadlo Na zábradlí

Sotva potřetí zazvoní, zvednu se od nedopitého čaje. Osm herců už sedí okolo stolu na jevišti, popíjejí a pokuřují. „Už to začalo?“ podivuje se blond slečna v zeleném tričku. „Ne, nebojte se. Takhle ta hra začíná,“ odpoví mladý pohledný uvaděč. Na první pohled mě zaujala scéna. Masivní pivní stůl uprostřed jeviště a nad ním velké zrcadlo. Dominantním prvkem je velká točna, díky které se herci pomalu přibližují nebo zase oddalují od publika.

Otázka proč je zakázaná

Pavel Liška vstane, praští do stolu a vykřikne: „Čas na Lamberta!“. Ostatní zakloní hlavy a otevřou pusu. Diváci mají také pusu dokořán, ale údivem. Nechápou. U představení na hranici nebo za hranicí absurdního dramatu nepátrejte po smyslu. Nesnažte se hru pochopit, vnímejte individuální dialogy jako kousky puzzle, ze kterých na konci možná složíte pestrý obraz.

Neočekávat očekávané

Na jevišti se divákům představí typicky hospodské prostředí. „Kolik lahví toho Tramínu jsme měli?“ dohadují se herci. Pije se, kouří, zpívá a dokonce i říhá. Po několika minutách opileckého zpěvu a doprovodu bušení do stolu se přistihnete, že si podupáváte či pobrukujete. Atmosféra hry vás dostala. Ale ne každému musí styl hry vyhovovat. Do divadla jdeme s představou kulturního zážitku, což nám Ambrózie nenabídne. Pokud ale divák dokáže zahodit stud, sešněrovaný divadelní kodex a uvolní se, může se mu otevřít nevídaně pravdivý svět hospodské zábavy.

Herci řeší pro diváka naprosto bezvýznamné věci a po chvilce si uvědomíte, že hra postrádá souvislý příběh. Kdo strávil večer v hospodě, ví, že se baví s přáteli o všem, ale vlastně o ničem. I tady jedno téma rychle střídá druhé. Postavy se dokonce baví o několika tématech najednou. Chvilku sice snažně napínáte uši, ale když se herci začnou překřikovat, ztratíte se úplně. Nuda, pomyslí si mnozí. Omyl! V úzkém prostoru se najde místo pro vynikající průpovídky.

Směji se a nevím proč

„To je ale krásný pár,“ pronese trochu zasněně Petr Čtvrtníček na adresu postarších Hartungových (Marie Spurná a Miloslav Mejzlík), který se v tu chvíli hádá kvůli tak důležité věci, jako je ztracený manželčin zapalovač. Dialogy, dá-li se to tak nazvat, na sebe skoro nenavazují. „Otázka. Otázka. Je možné mít dvě myšlenky současně?“ ptá se do pléna podnapilým hlasem Pavel Liška. Odpověď ale nedostane žádnou.

Normální? Nikdy.

Jiří Ornest začne prozpěvovat nápěv Houfem ovečky, seberte se všecky a Čtvrtníček polohlasně pronese: „To je ale blázinec.“ Má pravdu ten herec. Jenom chvilku si přijdete jako v ZOO, ale jako v blázinci si připadáte po celou dobu představení. Trochu reality se snaží vnést do hry Heringova manželka (Natálie Řehořová), když ho do hospody přijde prosit, aby s ní šel muž domů. „Ne!“ odmítá ji razantně Hering (Igor Chmela). Bujarý večer přerušuje tma v sále, recitace a šest plápolajících skutečných Absinthů připomínajících modré bludičky. Jinak herci po celé představení abstinují. Pijí nealkoholické pivo a rybízový džus. A dle programu si maso a uzeniny do představení kupuje Petr Čtvrtníček sám.

FOTO: Igor Chmela před zrcadlem
Igor Chmela před velkým zrcadlem 

Veselé a hlasité chvilky s postupem večera vystřídají chvilky tiché a zádumčivé. Někteří se líbají, jiní otupěle sedí, nikdo už nezpívá a nakonec se skoro všechny postavy odeberou domů. V závěru hry je vysvětlena věta úvodní. Otevření pusy totiž připomíná záchodovou mušli, a proto se po zahlášení této věty dotyčný vždy odebere na toaletu.

Nic pro konzervativního diváka

Lákadlem pro diváky se mohlo stát duo Čtvrtníček – Liška, jehož potenciál zůstává bohužel nevyužit, a spíše vtipně sekunduje kvalitnímu hereckému výkonu Igora Chmely. Ambrózie nebude nikomu ukradená. Rozhodně vás překvapí a buď ji budete obdivovat, nebo nenávidět. Dramatizace trvá zhruba hodinu a tři čtvrtě, tudíž se hraje bez přestávky, a i to ji zachraňuje. Nejsem si jistá, zda by konzervativní český divák vydržel delší příval ztracených iluzí o divadle jako nositeli kulturních hodnot. Do divadla na činohru se ale chodíme bavit a nikoliv nasávat snobskou atmosféru.

Ambrózie

Divadlo Na zábradlí

Autor: Roland Schimmelpfenning

Režie: David Czesany

Hrají: Igor Chmela, Jiří Ornest, Ivan Lupták, Pavel Liška, Petr Čtvrtníček, Marie Spurná, Miloslav Mejzlík, Leoš Noha, Kristina Maděričová, Natálie Řehořová

Hodnocení: 3***



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..