×
TOPZINE.cz

Divadla v Praze: Národní divadlo, část první

narodni_divadlo_barbora_bednarikova_600x338Národní divadlo zná snad každý. Tato honosná stavba na břehu Vltavy patří neodmyslitelně k panoramatu Prahy už téměř 127 let. O tom, co její realizaci předcházelo, jak probíhaly známé sbírky na její výstavbu i jak funguje divadlo dnes, se dozvíte v následujícím článku.

Národní divadlo, Foto: Barbora Bednaříková, Topzine.cz
Národní divadlo v noci svítí. Foto: Barbora Bednaříková, Topzine.cz

Cesta začíná

První úvahy o Národním divadle pocházejí už z konce 18. století, nicméně trvalo dlouho, než se tato myšlenka prosadila napříč všemi vrstvami obyvatelstva a získala politickou podporu. Hlavy monarchie ve Vídni tehdy přece jenom podobné národní iniciativy nepodporovaly, spíš naopak. A tak se nápad zřídit Čechům divadlo objevil silněji až v polovině čtyřicátých let 19. století, kdy vlastenci jako Josef Kajetán Tyl, František Palacký a jiní otevřeně prosazovali svoji koncepci Národního divadla. Divadla, které podle nich mělo sloužit nejen k reprezentaci, ale také k posilování národního vědomí Čechů. Idea se rychle šířila.

K rozhodujícímu impulsu došlo v dubnu 1851, kdy vydal Sbor pro zřízení českého národního divadla výzvu k zahájení veřejných sbírek. Tyto tzv. krejcarové a zlatkové sbírky byly mnohdy velice kuriózní. Jistý pan Hostivít Hušek například přispěl Národnímu divadlu šedesáti výtisky Poučení o škodném hmyzu na řípě buráku, určenými k prodeji. Zcela v duchu slavného hesla Národ sobě se sbírek účastnili řemeslníci i rolníci, Češi i Moravané, šlechta i umělci. Podpora přišla též ze zahraničí, Kalifornie zaslala zrnka zlata v hodnotě jednoho dukátu, přispěl i anglický Cambridge.

Roku 1852 byl zakoupen pozemek pro budoucí české divadlo: břeh Vltavy proti panoramatu Hradčan. Nádherná poloha dodnes potěší oko každého, kdo Prahu navštíví, nicméně ve své době přidělala architektům nejednu vrásku. Pozemek lichoběžníkového tvaru byl pro autory budovy tvrdý oříšek.

Dějiny však vznikajícímu divadlu stavěly do cesty i mnohé další překážky. Když nastoupil do úřadu ministra vnitra Alexandr Bach, musela být příprava stavby pozastavena a nahrazena skromnější, doslova prozatímní koncepcí. Tzv. Prozatímní divadlo se stalo později součástí stavby Národního divadla.

Slavnostní pokládání základního kamene (květen 1868), Zdroj: wikipedie.cz
Slavnostní pokládání základního kamene (květen 1868). Zdroj: wikipedie.cz

V šedesátých letech se do čela Sboru dostala průbojnější mladší generace, která definitivně prosadila projekt velkolepé a majestátní stavby. Její návrh vypracoval Josef Zítek. Konečně se mohlo začít s vlastní prací. A protože symbolika je důležitá, došlo 16. května 1868 k položení základních kamenů dovezených z různých koutů české země (například z Řípu, Radhoště či Vyšehradu). Povídá se, že mezi základy byl zazděn i soudek plný vody. Vodou ze stejné studánky údajně křtil Cyril Slovany, a proto je posvátná.

Národní katastrofa

Divadlo se dočkalo prvního otevření roku 1881. Avšak po pouhých dvou měsících a jedenácti odehraných představeních došlo ke zničujícímu požáru. Následná sbírka pro znovuotevření divadla vešla do dějin: za 47 dní byl nashromážděn milion zlatých. Obnovou už nebyl pověřen Josef Zítek, ale jeho žák Josef Schulz. Velmi citlivě, s ohledem na Zítkův koncept, budovu zrekonstruoval, a tak bylo 18. listopadu 1883 s velkou slávou Národní divadlo opět uvedeno do provozu. Pro tuto příležitost zkomponoval Bedřich Smetana operu Libuše.

Technicky skvěle vybavená budova úspěšně sloužila až do roku 1977, kdy podstoupila generální rekonstrukci. Obnovy divadla a jeho okolí se ujal architekt Zdeněk Vávra, který dostál svému závazku: Sto let po své velkolepé premiéře, 18. listopadu 1983, opět otvírala Smetanova Libuše Národní divadlo.

Divadlo dnes

Dnes najdeme v budově jednu z nejvýznamnějších galerií bust (vedle Pantheonu Národního muzea) v ČR. Busty zde byly shromažďovány postupně v průběhu let a zobrazují slavné osobnosti českého uměleckého i společenského života.

Za dobu jeho existence spojili své jméno s Národním divadlem mnozí slavní umělci. Mikoláš Aleš, Vojtěch Hynais, Alois Jirásek, Karel Čapek, Leoš Janáček, Ema Destinová, Hugo Haas, Dana Medřická… Jejich výčet by mohl pokračovat pořád dál, neboť éra Národního divadla ještě zdaleka nekončí.

Daria Klimentová vystoupí v ND v březnu, Zdroj: dancia.co.uk
Daria Klimentová vystoupí v ND v březnu 2010. Zdroj: dancia.co.uk

V současné době zde můžete zhlédnout to nejlepší z opery, baletu a činohry. Soubor sbírá úspěchy na české i zahraniční scéně. Pět členů získalo nominaci na cenu Thálie, jejíž udílení proběhne 20. března právě v Národním divadle. Na březen je taktéž přichystán galavečer na počest světoznámé české primabaleríny Darii Klimetové. Při této příležitosti budete mít možnost spatřit kromě hvězdy Anglického národního baletu také další baletní ikony světového formátu. V dubnu se zase můžete tešit na premiéru baletu Othello. Jak vidíte, v divadle to žije. Tak na co čekáte? Hoďte se do gala a vyražte za kulturou!

Pod záštitou Národního divadla fungují i další, neméně zajímavé, scény: Stavovské divadlo, Divadlo Kolowrat a nedávno otevřená Nová scéna. Dočtete se o nich v dalších pokračováních tohoto článku.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..