Digitální demence? Čtení z papíru je lepší než z obrazovky

FOTO: Čtení
Čtení z papíru je lepší než z obrazovky. Rozvíjí myšlení a trénuje paměť. FOTO: Barbora Bednaříková

Světové studie prokazují, že čtení pomáhá cvičit lidský mozek již od raného věku a přispívá k rozvoji schopností, které jsou pro naše fungování v běžném životě zcela elementární – paměť, kreativita či fantazie. Nejdůležitější úlohu přitom hraje čtení z papíru, které výrazně přispívá ke správné mozkové činnosti a vývoji osobnosti.

FOTO: Čtení
Čtení z papíru je lepší než z obrazovky. Rozvíjí myšlení a trénuje paměť. FOTO: Barbora Bednaříková

Technologický pokrok však způsobuje, že především děti a mladiství stále více upřednostňují získávání informací s pomocí digitálních médií. Následky svého jednání si přitom neuvědomují.

Digitální generace, nástup!

Ačkoli světově uznávaní vědci a lékařští experti varují před nadměrným používáním elektronických médií, pro stále více lidí, a především pro nastupující digitální generaci slouží nové technologie jako hlavní zdroj informací i zábavy.

Z červencových výsledků průzkumu Českého národního panelu vyplývá, že téměř 30 % dětí v předškolním věku 3 až 6 let používá mobilní telefon a 75 % osobní počítač. Tištěná média jsou často nahrazena tabletem či chytrým telefonem. To se však ukázalo být pro rozvoj mozkové činnosti v dospívajícím věku nevhodné. Nejde totiž pouze o to si informace přečíst, ale především si je také zapamatovat a umět s nimi pracovat.

„Je prokázáno, že lidé, kteří čtou informace z monitoru, si pamatují až o jednu třetinu méně, než když si totéž přečtou z papíru. Papír komunikuje s našimi emocemi a přirozenou cestou pomáhá mozku se učit lépe než počítač. Časopis můžeme osahat, informace jsou oddělené stránkami, tudíž si je mozek umí lépe uspořádat a tím i zapamatovat. Je to tím, že mozek a tělo fungují společně a dohromady, nikoliv odděleně. Digitální média nabízí pouze plochá jednodimenzionální data z monitoru,“ vysvětluje Martin J. Stránský, ředitel Polikliniky na Národní a primář, a dodává: „Výsledkem všeho je, že když vezmeme do rukou noviny, náš mozek má ke čtení odhodlanější přístup.“

FOTO: Čtení a zase čtení.
Čtení a zase čtení. Zdroj: Šárka Prágrová, TOPZINE.cz

Pozitivní účinky čtení z papíru, a to především u nejmladší populace, vyzdvihuje i lékařka Martina Celecká z Thomayerovy nemocnice: „Přes nejrůznější možnosti je čtení z papíru tím nejvhodnějším způsobem pro začínajícího čtenáře. Dítě se čtením z papíru neunaví tak rychle a snadněji dodržuje správnou vzdálenost očí od textu. Menší děti mají rády krásné obrázky doplňující text. Rády na knihu sahají, opakovaně si ji prohlíží a chtějí domyslet příběh. Tím rozvíjí svou představivost a fantazii.“

Kolik času věnovat digitálním médiím?

Přestože je čtení z papíru nenahraditelné, nutná je i gramotnost v používání informačně-komunikačních technologií, a proto je důležité jednotlivé aktivity vhodně kombinovat. Pro zdravý vývoj dětí a adolescentů je potřeba hlídat dobu, kterou s digitálními médii tráví.

Podle doktorky Celecké bezproblémoví uživatelé ve věkové skupině 7 až 18 let tráví u těchto médií maximálně 1 až 3 hodiny denně, nejmladší školní děti maximálně hodinu denně. Mozek dětí se stále vyvíjí, proto by neměl být přetěžován jednostranně.

„Běžně však tato věková skupina věnuje práci s elektronickými médii asi třikrát delší dobu. Významnou roli zde mají především rodiče, kteří by v tomto ohledu měli nastavit jasná pravidla a dbát na to, aby je jejich ratolesti dodržovaly,“ doplňuje Celecká.

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*