×
TOPZINE.cz

Dětskou knihu označili za skandální. Máme se bouřit proti Mstivé Soně?

FOTO: Obal ke knize Jak se zbavit Mstivý SoniKnížka Jiřího Holuba Jak se zbavit Mstivý Soni byla na některých pedagogických fakultách označena za skandální. Jana Semelková, redaktorka JaS nakladatelství, kde Mstivá Soňa vyšla, je přesvědčena o pravém opaku. Kdo má pravdu?

FOTO: Obal ke knize Jak se zbavit Mstivý Soni
Obal ke knize Jak se zbavit Mstivý Soni

O čem ale vlastně příběh je? Do malé vesničky Žábokudly se přistěhovala nová paní učitelka Soňa Ticháčková, která se rozhodla zjednat pořádek v páté třídě tamější základní školy. Jenže děti, o kterých si ostatní učitelé myslí, že rostou pro polepšovnu, si to rozhodně nenechají líbit. A tak se rozpoutá válka.

Co se na obyčejném dětském příběhu nelíbí?

Takové všední téma pro příběhy ze škol. Co je tedy na knize špatné? Některým pedagogům se zdá, že je v knize příliš násilí a svým studentům ji nedoporučují. Dětem by ji vůbec nejradši zakázali úplně. Jana Semelková a další lidé, mezi nimi i pedagogové, kteří knihu opravdu četli, si myslí ale úplně něco jiného. Je tedy kniha opravdu jen demonstrací násilí ve školních lavicích, nebo pouhou úsměvnou vzpomínkou na základní školu?

FOTO: Vesnička Žábokudly
Ve vesničce Žábokudly se rozpoutá válka mezi paní učitelkou Ticháčkovou a tamějšími páťáky

Jiří Holub knihu napsal z pohledu dítěte, a jak podotýká Milena Šubrtová ve své recenzi: „Holub … využívá … nadsázku, s níž některé epizody ústí až v groteskní či absurdní finále.“ Paní učitelka Soňa Ticháčková, která se rozhodne srovnat třídu do latě, by dětem nikdy neublížila. Jedná se o pouhou hru mezi učitelem a dítětem, která má k násilí daleko.

„Holubovo vyprávění však není míněno smrtelně vážně a proti případnému zneužití (na přebalu knihy se vyjadřuje naděje, že „příhody dětí, rodičů i učitelského sboru /…/ vám přinesou spoustu legrace a inspirace pro vlastní rošťárny) se brání právě absurdními hyperbolami, jimiž lechtá čtenářovu bránici,“ vysvětluje Milena Šubrtová Holubův náhled na pojetí příběhu.

Jak je vidět, záleží asi na úhlu pohledu, jak celou záležitost vnímáme. Hlavní je však to, že by se život neměl brát tak vážně. „Osobně si myslím, že by kniha měla být pro studenty – budoucí pedagogy – povinná. Aby věděli, do čeho jdou, co všechno je při výuce může potkat,“ řekla redaktorka nakladatelství JaS Jana Semelková.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..