×
TOPZINE.cz

Dětská radost z Vánoc je k nezaplacení. Ať již v Čechách nebo v Rumunsku

William Blacker se vydal do Rumunska za svým pětiletým synem, aby s ním oslavil Vánoce. V malé vesničce v Transylvánii v Saxonu s nespočtem starých budov, kostelů a zasněžených terakotových střech to vypadalo jako v pohádce. Když se podívate jižním směrem přes dubový a bukový les a budete mít štěstí na jasné počasí, uvidíte zasněžené vrcholky Karpat.

FOTO: Dítě o Vánocích
Pro děti jsou Vánoce nezapomenutelným zážitkem, Zdroj: sxc.hu

Transylvánský Saxon zabírá velkou plochu centrálního Rumunska a jméno získal podle německých imigrantů, kteří zde přišli ve 12. století. Obývali tohle místo po více jak 800 let, ale ve 20. století se hranice Rumunska otevřela a původní Saxoni byli rumunskými obyvateli vyhnáni zpět do Německa a jiných zemí. Během roku byly vesnice, dříve obývané několika stovkami Saxonů, naprosto prázdné, dokud jejich místo neobsadili Romové. V současnosti vládnou v této oblasti časté nepokoje.

To však nezabrání malým dětem, aby se na ulicích královsky bavily při svých dětských hrách. Právě jedno z těchto dětí, jménem Constantin, čekalo na svého otce a na příchod Ježíška.

Ježíšek jako parazit ze západu

Když Blacker v loňském roce den před Štědrým dnem poprvé dorazil, jeho syn Constantin se mu s obrovským nadšením vrhl kolem krku a ihned mu nadšeně vypravoval o brzkém příjezdu Ježíška (Father Christmas). V Rumunsku je to většinou svatý Mikuláš, kdo nechává sladkosti a malé dárečky v ponožkách visících na verandách v předvečer 6. prosince (v případě, že děti zlobily zanechá rodičům rákosku, aby mohly své ratolesti sami odměnit).

Na severu Rumunska v Maramures, kde William čtyři roky žil, nemá Ježíšek tu nejhlavnější roli. Ale zde, o něco více na jih, se tradice Ježíška rozšířila pod vlivem západních kultur. V den Williamova příjezdu očekávaly všechny děti jeho příchod. William sám přiznává, že je mu bližší myšlenka prostého a tradičního Mikuláše a nadělování cukroví do ponožek, ale když viděl rozzářené oči svého malého syna, které přímo hořely vzrušením, bylo jasné, že nemá moc na výběr a bude nucen podřídit se modernímu podvodníkovi. Rozhodl se udělat tuto událost co nejvíce nezapomenutelnou a výjimečnou.

Rafinovaný podvod, který se omlouvá

Ve stodole našel staré sáně, opravdové sáně pro koňské spřežení. Před dvěma lety se na nich ještě proháněl po čerstvém sněhu a za měsíčního světla jako šílenec. Měly by být tedy v pořádku. Když se na ně ale podíval zblízka, zjistil, že Constantinovi romští strýcové použili funkční části sání k opravě vlastních vozíků. Byla tedy nutná jejich radikální přestavba.

FOTO: V Rumunsku má Ježíšek blízko k Santa Clausovi
V Rumunsku má Ježíšek blízko k Santa Clausovi

Čekalo ho zatloukání, sekání a obrušování. Po několika úmorných hodinách práce byly sáně opět pojízdné. Teď už jen zbývalo připevnit zvonky, které našel v domě. Poté tajně vyrobil něco, co vypadalo jako oblek Ježíška. Jeden místní vesničan se poté obětoval a pro jeden den se stal oním oblíbeným Ježíškem. Svůj outfit doplnil o bílý plnovous vyrobený z ovčí vlny.

V osm hodin večer na Boží hod bylo vše připraveno. K saním byla zapřažena kaštanově hnědá klisna a zbývalo jen vyrazit na cestu po zasněžených a zmrzlých silnicích podél vesnice, aby se děti mohly pokochat opravdovým Ježíškem.

Čekání na Vánoce

Společně se svým synem čekal William u okna v horním patře jejich domu a oba vyhlíželi příchod Ježíška. Ulice byly tiché a k zemi se snášelo jen pár sněhových vloček. „Možná Ježíšek zapadl do závěje a nemůže se k nám dostat,“ prohlásil Constantin se smutkem v hlase.

Najednou se ale rozezněly zvonky. Constantin se s vytřeštěnýma očima otočil na svého tátu, jestli slyšel to samé co on. Je to skutečně pravda? O minutu později projely kolem domu opravdové sáně rozhrnující napadaný sníh. Constantinova pusa zůstala otevřená dokořán a nebyla schopena ani jediného slova. Poté se ale sáně k jejich oboustrannému zděšení vydaly do zcela jiné ulice. Constantin to nemohl vydržet a začal křičet: „Mos Cracium! Ježíšku! Jsem tady!“

FOTO: Čekání na Ježíška
Čekání na Ježíška je vzrušující

Stejně pomalu jako začaly sáně měnit směr, objely fontánu na náměstí, přejely dřevěný most a nakonec zastavily pod jejich oknem. Převlečený Ježíšek se vykolébal ze saní a podíval se na natěšeného Constantina číhajícího v okně.

„Byl jsi letos hodný chlapec?“ zeptal se ho. „Ano, ano,“ vyhrkl Constantin jak nejpřesvědčivěji dokázal. „A naučil ses nějakou vánoční básničku?“ pokračoval falešný Ježíšek. Za chvíli byla básnička odrecitována, dárečky rozdány, a Constantin jásal a užíval si svoje štěstí. Ježíšek zamával, nasedl do saní a odjel rozdávat dárky ostatním dětem ve vesnici.

Když se William podíval na uchvácený výraz svého syna, který jenom zářil, usoudil, že zkomercializovaná tradice Ježíška přece jen není tak špatný nápad.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..