5 fotek 
Ve stínu mnohem větších a důležitějších technických objevů, stojí tento malý vynález s VELKÝM užitkem. Dnes ho bereme jako úplnou samozřejmost, ale zkuste si představit, že by nebyl. Ano, jsou i jiné věci, které nás mohou před deštěm uchránit, např. pláštěnka, kapuce, kšiltovka. Však vyrovnají se mu?
Foto: Vladimíra Pochylá
V sychravém podzimním počasí je naším nepostradatelným pomocníkem. Našemu stylu je skvělým společníkem. Už se za něj nemusíme stydět, i s ním můžeme zazářit. Deštník je prostě víc, nežli pouhý nástroj ohraňující nás před kapkami deště.
Dnešní trh nám nabízí opravdu nepřeberné množství těchto doplňků, které odbíhají od klasiky a přinášejí originální design a moderní prvky – neobvyklé tvary, zajímavé barevné kombinace, různé potisky, nevšední rukojeti a celkovou propracovanost.
Neobvyklé tvary u deštníků už nejsou tak neobvyklé. Vedle zaběhnutých kulatých tvarů, které jsou různě rozpracované (vykrojené) a ozdobené, třeba volánky a krajkou, se nabízejí i hranaté (čtvercové) tvary a také exkluzivní tvary těles, např. srdce, mrak, pěticípá hvězda, lebka, aj.
Co se týče barev, není snad žádná, co by nebyla použita. Všemožné barevné kombinace a jejich míšení s barevnými vzory, přináší téměř až nekonečné možnosti a zaručeně pestrý výběr.
Foto: Vladimíra Pochylá
Motivy deštníků jsou taktéž četné, např. máme deštníky květinové, puntíkaté, se srdíčky, se zvířátky, s výjevem oblohy, kapek, známého obrazu, leopardí kůže, pavího pera, ale také třeba s plánkem metra, či psanými slovy (verše, fráze), aj.
Ani na rukojeti (držadla) se nezapomnělo, jsou vtipné, hravé a originální – třeba řadící páka, hrdlo lahve (k čemuž patří obal lahve), rukojeť samurajského meče, boxer (zbraň), dámské nožky (k čemuž patří hrot ve tvaru dámské hlavy), apod. Dámy spíše uvítají tvar růže, drahokamu, apod.
Deštník je nezávislý módní doplněk. V podstatě se může nosit k čemukoliv, ať už má jakékoliv barevné provedení. Vesměs téměř každý deštník, pokud není opravdu originálním designovým kouskem, působí neutrálně. Hodí se tedy, jak ke sportovnímu oblečení, tak i k elegantnímu, a to ani nemusí být v tmavých barvách. Nebojte se jich, barevně nudné deštníky už nebaví. Ale pokud jste opravdoví elegáni a neradi nosíte barevné kreace, ale zároveň nechcete být za „suchara“, tak doporučuji deštník z průhledného (plastového) materiálu. Kromě standardního tvaru mívá i tvar „poloviční bubliny“, kdy skvěle kryje ramena a vy si do něj jakoby vlezete.
Foto: Vladimíra Pochylá
Naprostou módní delikatesou jsou deštníky v sadě s kabelkou, někdy i šátkem. Deštníky s křišťály od Swarovského, které jsou připevněny na povrchu a rozmístěny tak, že připomínají kapky deště. Krásné je i provedení ve stylu Moulin Rouge, kdy deštník vypadá jako kankánová sukně. Úžasně vypadá i deštník, jež má dvojité pokrytí, které je i zevnitř a dokonale tak ukrývá vnitřní konstrukci. Zvenku je jeho plocha jednobarevná, zato vevnitř se ukrývá hotový poklad, třeba výjev nádherné květiny. Takovéto deštníkové perličky převážně nabízejí luxusnější obchody a značky. Ale k dostání jsou i v internetových obchodech (e-shopech).
Kromě toho, že nás deštník chrání před deštěm, což už je skoro tou nejmenší maličkostí, nás překvapuje a baví technickými vymoženostmi. 21. století přináší opravdu vyspělé deštníky. Ten nejkurióznějších z nich je:
Pilues – Internetový deštník, je připojený bezdrátově na internet, má fotoaparát, zabudovaný digitální kompas a GPS. Jeho majitel si tak může během procházky pořizovat fotografie, které se mu ihned ukládají na internetu, prohlížet si je a orientovat se ve městě díky 3D mapě. Vše je promítáno na spodní část deštníku.
Než se deštník dostal v moderním provedení, až do našeho století, prošel si opravdu dlouholetou cestou. Existoval již v dávných dobách. Nejdříve ale sloužil jako ochrana proti slunci. Za jeho kolébku je považován starověký Egypt a posléze Čína, kde byl znám již kolem roku 1000 př. Kr. V obou zemích se považoval za symbol moci. Pouze faraóni, císaři a jim blízké osoby mohli deštníky používat. Jako symbol bohatství a moci byl považován i v Indii.
Zdroj: commons.wikimedia.org
Z Východu se slunečníky přemístily do starověkého Řecka, potom Říma, kde jej používaly ženy. V západní Evropě se slunečník objevil ve Francii a Anglii v 17. st. V roce 1730 se v Paříži začala používat látka nepropouštějící vodu a fenomén tohoto šikovného nástroje se začal rychle rozmáhat. Praktický doplněk to byl ale především spíše dámský.
Trochu to začali měnit francouzští džentlmeni. Ledy prolomil cestovatel a spisovatel Jonas Hanway. Odvážně si totiž vykračoval s deštníkem londýnskými ulicemi (zřejmě r. 1750), což byla především právě francouzská móda, ale hlavně byl z pohledu společnosti považován za chudáka, který nemá na kočár. Vzbudil tak rozruch a jeho směrem se utrousila nejedna posměšná poznámka.
Nakonec však i angličtí džentlmeni podlehli mimořádné praktičnosti deštníku. A roku 1830 byl v Londýně otevřen první obchod specializovaný právě na deštníky (James Smith & Sons), jež funguje dodnes. Od této doby se deštníky začaly běžně používat a následně vylepšovat a zdokonalovat.
Ráno svítí slunce a ty si vyrazíš na lehko, odpoledne se zatáhne a ty zmokneš. Druhý den si vezmeš deštník, se kterým se vláčíš celý den a ostatní na tebe divně koukají, protože nebe je bez mráčku a ty jsi jediný, kdo jej má. Třetí den si ho vezmeš a prší, ale fouká takový vítr, že je ti k ničemu. Čtvrtý den si vezmeš deštník i pláštěnku a čekáš na to, jak bude a je zataženo, ale ani kapka. Pátý den konečně prší a nefouká vítr, ale ty si zapomeneš vzít deštník i pláštěnku. Šestý den myslíš jen na deštník, aby sis ho nezapomněl vzít a vezmeš si ho, ale zapomeneš na ostatní věci a venku stejnak prší jen, když ty jsi zavřený v práci. Sedmý den prší, nefouká vítr, ty jsi venku a máš deštník! … tak takhle, takhle se plní malé sny.
