2 fotky 
Soubor textů Deoduši zahrnuje pohádky a bajky z posledního Werichova tvůrčího období, tedy z let 1959 – 1973. Ačkoliv je hned z prvních vět poznat originální styl a jazyková hravost Jana Wericha, fimfárovský optimismus v knize nahrazuje spíše smutná skepse.
Jan Werich, Zdroj: Booklet CD Poklady z archivu
Třicet let po Werichově úmrtí vydává Albatros další výbor z jeho textů. Tentokrát se jedná o pohádky a bajky z jeho posledního tvůrčího období, tedy z let 1959 – 1973. Toto období nebylo pro Wericha úplně lehké, což se v jeho tvorbě samozřejmě odráží, a tak fimfárovský optimismus nahrazuje smutná skepse. Jeho originální autorský styl spolu s jazykovou hravostí však zůstává zachován.
Deoduši je soubor patnácti pohádkových próz a bajek Jana Wericha. Některé si ještě udržely klasické schéma pohádky, kde dobro vítězí nad zlem a láska nad nenávistí. Tak je tomu ve Žlutém mužátku, v Rumplcimprcampr a v Hráškové princezně. V ostatních příbězích však často teče krev a pohádkového happy endu se jen tak nedočkáme. Jejich povaha odpovídá Werichovu pocitu z té doby. František Cinger v doslovu tento typ prózy příznačně nazývá bolestné báchorky.
Werichův optimismus není nekonečný
Opět jsou to dramatické příběhy plné fantazie. Autor se nechává inspirovat nejznámějšími zdroji. Od Ezopových bajek přes Bibli a staročeské legendy až po pohádky Boženy Němcové. Největší inspirací bylo Werichovi arabské písemnictví, na Blízkém východě se také odehrává většina jeho próz. Příběhů z českého prostředí najdeme v knížce jen poskrovnu. Je však zajímavé, že v těch ryze českých pohádkách, v Chytré Marjáně a Moudrém Honzovi skepse nad optimismem nezvítězila.
Jsou pro chytrý děti. A chytrý dospělý. Protože když jsou dospělí chytří, tak se nestydí za to, že je v nich pořád trochu dítěte.
(Jan Werich)
Už první pohádka nám napovídá, o čem vlastně celá kniha bude. Ve zdánlivě prosté Pohádce o pohádce se odkrývá kritika společnosti v nadčasovém měřítku. Bohatí a vládnoucí jsou stále pyšní a hloupí, zatímco chudí jsou zkušenější a chytřejší. V dalších příbězích už nacházíme výčitky mnohem konkrétnější.
Kritika doby a lidské povahy
Ironie a sarkasmus spolu s humorem a nadsázkou hrají hlavní role ve Werichových prózách. Zesměšňuje nejen vymoženosti poválečné doby, které bytostně nenávidí, jako byrokracii, institucionalizaci, cenzuru a nespravedlnost, ale i tradiční lidské neřesti. Zejména závist, sobectví a osobní nevraživost. Werichovo zklamání ze společnosti cítíme nejvíce z bajek Lev a notes, Povaha a O orlech a hovniválech.
Obrovskou nespravedlnost líčí také příběh s názvem Vejce pčchá, kde císařův nesmyslný požadavek na přípravu vejce způsobí obrovské zklamání a smrt mladého poctivého a upřímného chlapce. Nesmyslnost je hlavním námětem i dalších příběhů, zejména bajky Trest, kde se skupina zvířat rozhodne potrestat hospodáře jen tak pro potěšení.
V domě bez hospodáře stojí všichni nad mrtvolou v kaluži krve.
„To jsme ho potrestali,“ libuje si kocour.
„To má za to,“ dodala kachna.
„Za co, vlastně?“ ptá se špendlík.
A z bidla nad pecí se ozývá vítězné kokrhání: „To je irrelevantní!“
A čím dál hlasitěji a vítězněji kokrhá kohout: „To je irrelevantní! Kikirrikirrelevantní!“
Zdá se, že Werichovy poslední příběhy s podtitulem Dospělé pohádky opravdu nejsou určeny dětem. Není to však docela pravdou. I děti si v příbězích najdou své známé pohádkové motivy, jen občas nepochopí některé souvislosti a neodhalí skryté ponaučení. Aby se předešlo zvídavým otázkám a případnému šoku z nespravedlnosti a násilí, doporučila bych rodičům, aby si Werichovu knížku přečetli nejprve sami někde v ústraní.
Název: Deoduši
Autor: Jan Werich
Ilustroval: Peter Uchnár
Vydalo nakladatelství: Albatros, 2010
Formát: 168 stran, 26x20cm, česky, vázaná vazba
Doporučená cena: 299 KčHodnocení: ***** (95%)
