×
TOPZINE.cz

Dekameron Giovanniho Boccaccia je pověstnou sbírkou krve a rozkoše

ErotikaStačí jediné slovo, aby se nám zosnovali asociace na smyslnost, renesanci a zakázanou literaturu. Tím slovem je Dekameron. Pojďme se s Topzine.cz podívat, co se za tímto tajemným názvem skrývá a proč tato legendární kniha rozkoše vůbec existuje.

Erotika
Dekameron je knihou krve a rozkoše, Zdroj: archív Topzine.cz

Dekameron je volnou kombinací slov déka (deset) a hemera (den). Je cyklem sta novel, které jsou považovány za zakladatelské texty světové renesance. Sbírka je někdy nazývána „knihou krve a rozkoše“ a poprvé vyšla roku 1352, přestože ji Boccaccio začal psát už roku 1348 – tedy v době, kdy ve Florencii skutečně zuřila morová nákaza.

V 15. století přeložil část knihy Hynek z Poděbrad, pozornost o Dekameron byla obnovena až na sklonku 19. století, kdy vzrostl zájem o západní literaturu. Dnešní překlad pochází od Jana J. Benešovského-Veselého. Vybrané novely z Dekameronu zfilmoval známý italský režisér Pier Paulo Pasolini, který je známý například zfilmováním Sto dvacet dní Sodomy Markýze de Sade.

Jaký účel Dekameron měl?

Příběhy, které dohromady tvoří sto novel, jsou podány formou vyprávění mezi deseti mladými lidmi, jež utekli z Florencie před morem. Příběhy si mezi sebou vypráví sedm urozených dám a dva šlechtici. Náměty jsou rozmarné, provokující a dráždivé. Značná část knihy je naplněna erotickými motivy, protože jejím účelem bylo čtenáře rozveselit a pobavit, zpříjemnit mu život v blízkosti smrtícího moru, titul je však také výstižným obrazem mravů soudobé italské společnosti.

OBR: Kniha, literatura
Ne vždy jsou knihy nudné, zkuste Dekameron, Zdroj: sxc.hu

Bylo by však pošetilé se domnívat, že kniha sloužila pouze k rozptýlení. Je především průkopnickým dílem italské renesance, oživuje tehdejší zatvrzelou společnost. Projevuje se zde autorův odpor k mystice a středověku, dokonce se netají tím, že všechny právníky považuje za hlupáky, což je způsobeno nejspíše skutečností, že Boccaccio sám vystudoval práva proti své vůli. Úvod Dekameronu je velice podrobným popisem moru ve středověku, tímto je kniha velmi cenná.

Co v knize nalezneme?

Jak už bylo popsáno výše, kniha je převážně erotického námětu. To však samo o sobě jistě nestačí, jde o charakteristiku jednotlivých příběhů. Vyskytuje se v nich například tehdy nepřípustná nevěra, smísení různých věkových kategorií, ale také různé vtipy, jež se týkají kopulace. Velmi častým motivem je vychytralá žena, které všechno projde. Hravě oklame svého manžela, aby si mohla užívat se svými milenci, ale pak se k němu v důsledku dobového kontextu ráda vrátí zpět.

Čtěte také: Projděte si literární kámasútrou. Vyzkoušejte kvíz o Dekameronu

Nejsou to ale jenom ženy, které jsou vychytralé. V jedné z novel muž oklame mladou dívku, jež ještě nemá ponětí o sexuálním spojení mezi mužem a ženou, tak, že jí vypráví pohádku o vhánění čerta do pekla. Jistě si dovedete správně asociovat, o čem tato pohádka pojednává. Takovýchto vtipných scének najdeme v knize víc, například podobný chytrák radí muži, jak má udělat ze své ženy osla, jenž by plodil peníze, ačkoliv celý akt přeruší muž sám, zrovna když vychytralý rádce „přidělává ocas“.

FOTO: Žena
Ženy jsou smyslné i vychytralé, Foto: Martin Koubek, Topzine.cz

Podobných příhod obsahuje titul požehnaně, tedy řekněme přesně sto. Na novelách se dá vypozorovat, že nejsou nikterak podrobné, ale přesto svým nejasným způsobem vylíčí přesně to, co vylíčit chtějí, oč usilují. Spousta z nich je úsměvných, některé mohou pornografii asociovat, ale nelze tvrdit, že jde o výčet sexuálních praktik v pravém slova smyslu. Přikloňme se k soudu, že podobné příhody měly sloužit spíše pro pobavení než jako vzrušivá látka.

Proč Dekameron v dnešní době číst?

Kniha je skvělým oživením vaší povinné četby, ale i kořením celé tvorby z evropské světové renesance. I když se v textu vyskytují archaismy, jsou jednotlivé novely poměrně čtivé a můžeme říci, že snadno zapamatovatelné, takže si obsah této knihy i její výklad budete vybavovat ještě dlouho, což se určitě vyplatí nejen k maturitě. Příběhy jsou navíc dokonale propracovány od počáteční zápletky ve finální rozuzlení, u něhož se vždy zaručeně pobavíte. Prostě skvělá četba nejen na prázdniny!

PŘÍBĚH DESÁTÝ

(…)

Nejprve jí mnoha slovy vysvětlil, jakým nepřítelem Pánaboha je ďábel, a potom jí dal na srozuměnou, že nejvíce je možno zalíbit se Bohu takovou službou, při níž se zahání čert do pekla, kamž ho Pánbůh kdysi zatratil.

Děvče se ho zeptalo, jak se to dělá, načež Rustico jí pravil:

„Hned se to dovíš, musíš však dělat to, co uvidíš dělat mne.“

Poté začal ze sebe svlékat těch několik kusů šatů, co měl na sobě, a když byl úplně nahý, jakož i děvče, klekl, jako by se chtěl modlit, a jí přikázal, aby poklekla proti němu.

Při tom klečení Rustico spatřil, jak je hezká, i roznítila se v něm žádostivost na nejvyšší míru a došlo k zmrtvýchvstání. I podivila se mu Alibech, když je zhlédla, a pravila:

„Rustico, co to je, jak se ti to tadyhle tlačí dopředu, a co já nemám?“

„Milá dceruško,“ řekl Rustico, „to je ten ďábel, o kterém jsem ti povídal. A vidíš, zrovna teď mi způsobuje takové soužení, že už to nemohu vydržet.“

(…)

Zdroj: BOCCACCIO, Giovanni: Dekameron. Praha: Státní nakladatelství 1965



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..