×
TOPZINE.cz

Dějiny sexuality: Jak si užívali staří Egypťané?

Sexuální život člověka provází už od prvopočátku samotné lidské existence. Za celá staletí až dosud se však nic nezměnilo. Od kultury ke kultuře se liší jen praktiky, polohy či rituály. Avšak touha, vášeň a láska jednoho člověka ke druhému se nezměnila, ta zůstává stále stejná až do dnešních dnů. V jednotlivých kapitolách Dějin sexuality se budete moci dočíst, co bylo v daném období běžné, co zvrhlé či snad zakázané.

Zahájení sexuálního styku

V kraji pyramid a záhadných sfing se průměrná délka života pohybovala u mužů kolem 33 let a u žen kolem 29 let. Z toho můžeme usuzovat, že jestliže chtěli svůj život učinit šťastným a naplněným, to znamená založit rodiny a nenechat vymřít svůj rod, museli se sexuálním a manželským životem začít dříve než je zvykem v dnešní době. Muži si brali své ženy mezi patnáctým až sedmnáctým rokem a ženy říkaly své první ano mezi dvanáctým až čtrnáctým rokem. Před uzavřením sňatku bylo naprosto běžné období sexuálních příprav, kdy si mladé muže z „lepší společnosti“ braly na starost „průvodkyně umění lásky“, které budoucí manžely připravovaly na manželský sexuální život. Často mladý princ dostal jako svatební dar svůj harém.

V Egyptě bývalo běžné, že muž mohl mít libovolný počet milenek. Pro faraona byl harém samozřejmostí. Patřily do něj jak všechny jeho oblíbenkyně, tak jeho oficiální manželky.

Egyptské rozkoše a zvrhlosti

Egypťané se radovali z každé kapky rozkoše. Byli pro ni ochotni podstoupit jakoukoli praktiku včetně pohlavního styku se zvířaty. Touha po příjemných pocitech, jak duševních, tak i tělesných, byla opravdu silná, jak se můžeme přesvědčit například u popisu milostného života faraona Amenhotepa IV. Ten udržoval sexuální styky nejen s ženami, ale i s muži. Mezi lidmi dával najevo sympatie a něžnosti své krásné manželce Nefertiti, avšak v soukromí si užíval i se stejným pohlavím.

Nijak nebral ohledy ani na příbuzenské vztahy. Svou nejstarší dceru provdal za svého bratra, tedy jejího strýce a o pár let později si vzal svou třetí dceru, která mu po roce porodila dítě. Nebránil mu v tom ani fakt, že jí bylo teprve dvanáct. Než se mohl vesele pustit do svých dalších sexuálních zvráceností, dostihla jej ve dvaceti devíti letech smrt. Faraoni, jež se sami považovali za božstvo, tomuto nepřikládali žádný zvrhlý význam jako většina z nás v dnešní době, a tak to za jejich dob bylo celkem běžné.

Podle obrázku na hliněných či kamenných destičkách můžeme zjistit, která sexuální poloha byla v té době asi nejčastější a nejoblíbenější. Jde o pozici, kdy je žena v předklonu a muž do ní proniká a obšťastňuje sebe i ji vstoje ze zadu. S klidným svědomím můžu říct, že je oblíbená i v 21.století našeho letopočtu.

Zdroj: commons.wikimedia.org

Antikoncepční postupy

Můžeme říct, že již v tehdejší době se používali předchůdci dnešních prezervativů a v historických pramenech jsou mimo jiné i odborné texty z gynekologie a dochovaly se i antikoncepční návody. Používaly se například čípky z krokodýlího či sloního trusu, který byl případně smíchaný s akáciovými listy či z jader granátového jablka.

Egyptští lékaři již v té době, před 5000 lety, vynalezli metodu určení těhotenství a následně i pohlaví potomka pomocí zalévání pšenice a ječmene svou močí: „Nechť žena zalévá je svou močí, odděleně, jako datle a jako pečivo ve zvláštním váčku. Když obě zrna vyrostou, bude rodit. Když vyroste pšenice, bude to chlapec, když vyroste ječmen, bude to děvče, když žádné zrno nevyroste, nebude žena rodit.“

V roce 1963 tento postup vyzkoušen dvěma profesory, kteří zjistili, že určení, zda je žena v jiném stavu je možné, avšak pokus o určení pohlaví se nepovedl.

Další metoda, kterou Egypťané zkoušeli, spočívala v tom, že vložili ženě do pochvy stroužek česneku a jestliže jí ráno páchlo z úst, byla těhotná.

Balzamovači a nekrofilie

Velice důležité bylo v životě Egypťanů náboženství. Jak je již výše zmíněno, za boha byl považován faraon. Posmrtnému životu byla věnována velká část jejich života. Jen výstavba pyramidy trvala okolo dvaceti let. Samozřejmostí byla mumifikace těl, na které se dalo i vydělat. Specialitou Egypťanů totiž byla nekrofilie (styk s mrtvou osobou). Balzamovači za drobnou úplatu poskytli sexuchtivým zvrhlíkům mrtvé tělo, nejčastěji mladé dívky či ženy. Tato úchylka nejspíše patřila k těm rozšířenějším, neboť brzy přišlo opatření vysokých míst, aby těla žen byla k balzamování odevzdávána až třetí či čtvrtý den po smrti, aby nedocházelo k takovému prznění mrtvol.

Výzdoba v pohřebních místnostech byla víc než pikantní. Nástěnné malby zachycují nejrůznější rozkoše, jež si lidé v zemi slunce a písku vychutnávali. Malby zobrazují například masturbaci, anální styk, zoofilii a jiné zvláštnosti již tak pestrého sexuálního života.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..