4 fotky 
Vy to znáte, znají to Vaši známí, známí Vašich známých a takto bychom mohli kruh rozšiřovat, až by pokryl kdejakého normálně a střízlivě uvažujícího člověka. Je sex, je ochrana, většinou není problém (zdůrazňuji to „většinou“). Je sex, není ochrana, je problém (také neplatí vždy, protože k mému nepochopení existují šťastlivci, kteří mohou dělat cokoliv, kdekoliv a bez následků).
Zdroj: sexandhistory.blogspot.com
Problém nemusí být vždy, ale kdo by chtěl riskovat, že přece jen přijde? Ať už v podobě nemoci, s níž se určitě chlubit nebudete, nebo nečekaného uzlíčku, kterého se minimálně osmnáct let nezbavíte. Tím samozřejmě nechci říct, že není krásné celé to mateřství, rodina, děti. Ale ať už je to krásné jakkoliv, pokud je to očekávané, může to být mnohdy mnohem krásnější.
Ochrana bývala ledajaká a dost z nás jistě zaslechlo vyprávění o nějakých prasečích střívkách a podobně. Tak kde je pravda? Čím že se to naši předci chránili před nechtěným početím, pokud vůbec termín nechtěné početí existoval?
Pokud se obrátíme k časové ose, z pravěku žádné informace o ochraně nemáme. Proč taky? Rozšiřování rodu do všech stran bylo přeci nad míru žádoucí. Čím větší počet lidí, tím životaschopnější skupina. A čím životaschopnější skupina, tím větší pravděpodobnost a potenciál k tomu, že se dále bude rozrůstat. Tak proč tomu bránit?
Zdroj: fascinatinghistory.blogspot.com
Starověk – má styk souvislost s těhotenstvím?
Ve starověku došlo k rozšifrování souvislostí mezi pohlavním stykem, těhotenstvím a početím. Záležitost to však nebyla jednoduchá už proto, že početí následovalo až devět měsíců po styku. Kdo si to má všechno pamatovat? Zajímavé však je, že jakmile byla objevena tato souvislost, každá starověká kultura objevila také své způsoby, jak početí zabránit. V Indii se zaříkávalo, v Egyptě se vykuřovala pochva (ano, vážně vykuřovala) a pokud takové počínání nezabralo, přecházelo se k užití jakýchsi pesarů, té doby však vyrobených z krokodýlího trusu nebo v lepším případě – z medu.
Zdá se vám tento postup poněkud nechutný? Myslím, že krokodýlí trus by zabil ledaskoho, co potom ty nebohé spermie. Když selhala i tato, v prvním případě poněkud nevábná, ochrana, Egypťanky zaváděly do pochvy rozdrcená granátová jablíčka.
Zajímavá metoda se vyskytla také ve staré Číně, kde ženám doporučovali pití pulců osmažených ve rtuti. Tento postup se bohužel ukázal neúčinným, a proto víceméně došlo na slova apoštola Pavla – nejspolehlivější antikoncepce je se žen nedotýkat.
Středověk – pojídání živých vos a pití kravské moči
Ve středověku každodenní život prvotně omezovala instituce církve. Antikoncepce byla absolutně zakázána, o jiné poloze než misionářské si naši předci mohli nechat jen zdát. I přes to, že sex zřejmě nebyl nejnápaditějším (i když…), zájem žen o ochranu přetrvával. I středověk proto přišel s množstvím více čí méně zajímavých metod, jak zabránit nechtěnému početí. Bohužel badatelé konstatovali, že valná většina z nich byla čirým nesmyslem. Moderní byly všemožné amulety proti početí (žebra černé kočky, sušená varlata lasičky…) nebo např. pojídání živých vos, strouhaných jeleních parohů, pití kravské moči atd. Další známou, a za jistých okolností i účinnou, ochranou bylo také pití vody, v níž si kovář myl kleště. Voda obsahovala množství olova, jež případný plod otravovala.
,Zdroj: jhu.edu
Novověk – syfilis versus ochrana
Je čas přesunout se ke kondomům. Kondomy zažily svůj první boom po objevení Nového kontinentu, nebo také – Ameriky. Kondomy se vyráběly z ovčích střívek, rybích měchýřků a jiných přírodních materiálů. Už v tehdejší době to byla věc více než užitečná už proto, že Kolumbovi námořníci do Evropy zavlekli syfilis, v Americe tehdy nemoc, jež domorodce klátila, ne však zabíjela. Ale nebojte, nezůstali jsme Americe nic dlužní, předali jsme jí pravou a nefalšovanou evropskou chřipku. I když ten poměr mrtvých je poněkud nesrovnatelný.
Dalším z hlavních headlinerů ochrany proti početí se bez pochyb stala antikoncepční pilulka. A i tato má svého předchůdce a to mezi Indiány. Indiánské ženy pojídaly rostliny zvané Cabeza de negro, jež obsahovaly látky podobné steroidním hormonům. V roce 1901 pak bylo objeveno, že menstruace je řízena hormony nacházejícími se v ženském mozku. A o 18 let později to přišlo – při pokusech na zvířatech byl objeven princip antikoncepční pilulky. V 60. letech 20. století se objevil jistý Gregory Pincus princip jak zabránit ovulaci. Stal se tak otcem antikoncepční pilulky, kterou známe dnes.
