×
TOPZINE.cz

David Lynch: Šílenec nebo génius?

david-lynch-pri-nataceniDavid Lynch je považován za velmi svérázného režiséra, který si točí pořád „to své” bez ohledu na tržby nebo na to, zda bude jeho dílo diváky pochopeno. A mnohdy skutečně není. Po zhlédnutí Lynchových filmů většinou dlouze přemítáte nad myšlenkou díla a stále nemáte ponětí, co chtěl daným snímkem autor říct. Přesto se nedokážete ubránit určité fascinaci.

Režisér, producent, příležitostný herec, hudební skladatel, také fotograf a výtvarník, především však přední osobnost světové postmoderní kinematografie – americký režisér David Keith Lynch.

Zdroj: photobucket.com
David Lynch, Zdroj: photobucket.com

Po střední škole se rozhodl pro studium malířství na Pensylvania Academy of Fine Arts. Při studiích natočil první krátkometrážní animovaný film Šest postaviček dostává závrať (Six Figures Getting Sick, 1966). Čtyři minuty trvající snímek vyhrál na Pensylvania Academy of Fine Arts soutěž o nejpůsobivější výtvor roku. Hned poté následoval surrealistický snímek Abeceda (The Alphabet, 1968), který Lynchovi zajistil stipendium na Americkém filmovém institutu. V pořadí třetí Lynchův snímek byl financován prostřednictvím grantu filmového institutu. Babička (The Grandmother, 1970) zachycuje příběh chlapce týraného rodiči, který zasadí zvláštní semena, z nichž vyroste jeho babička. U ní najde chlapec lásku, kterou mu vlastní rodiče nedali.

 

Mazací hlava (Eraserhead, 1976) – film, kterým se Lynch nezapomenutelně zapsal do povědomí diváků. Jednoduchý děj pojednává o narození znetvořeného dítěte, připomínající monstrum, o které se stará jeho podivínský otec. Důležitější než samotný děj je atmosféra, zachycení pocitů a symbolů. Mazací hlava je považována za velmi bizarní a šílený snímek. Po zhlédnutí se marně snažíte o pochopení a pokládáte si otázky, zda je v záběrech skutečně ukryta hluboká symbolika nebo si s vámi Lynch jenom hraje a snaží se vám „vymazat hlavu”. Existuje mnoho výkladů filmu, jedním z nich je ten, že původ námětu pochází z dětské noční můry režiséra. Sám Lynch se nikdy k pravé podstatě filmu nevyjádřil, podle něj si mají diváci vytvořit vlastní vysvětlení děje. Ať už filmem chtěl říct cokoliv, pravděpodobně málokdo pochopí jeho tvůrčí záměr. Černobílý snímek vznikal celých 5 let, po dobu rozvleklého natáčení vytvořil Lynch krátký snímek Kraťas (The Amputee, 1974).

V roce 1979 započal spolupráci s Mellem Brooksem, vlastníkem produkční společnosti Brooks Films. Tím získal finanční nezávislost. Jeho další film Sloní muž (The Elephant Man, 1980) měl několikanásobně vyšší rozpočet než Mazací hlava. Příběhem znetvořeného muže chtěl Lynch poukázat na problém společnost, která nedokáže přijmout jakékoliv odlišnosti. Snímek byl inspirován skutečnou osobou Josepha Merricka, který trpěl nemocí způsobující závažnou tělesnou deformaci. Jednalo se o komerčně nejúspěšnější Lynchův film. Získal nominace na Oscara v osmi kategoriích.

Snímek Duna (Dune, 1984), natočen dle sci-fi literární předlohy Franka Herberta, úspěch předešlých filmů nezopakoval. Kritici to přičítali především složitosti a náročnosti pro běžného diváka. Kriminálním thrillerem Modrý samet (Blue Velvet, 1986) se vše vrátilo do starých kolejí. Za původní scénář byl Lynch nominován na Oscara a je řazen mezi přední filmaře. Později prohlásil, že právě tento film je mu z jeho tvorby nejblíže.

V roce 1990 vzniká první řada seriálu Městečko Twin Peaks (Twin Peaks, 1990). Lynch natočil pilotní film a poté se podílel na některých epizodách. Lynch chtěl pozvednout žánr seriálu a nabídnout divákům náročnější zápletku a nepředvídatelný děj.

Ve spolupráci s Barrym Giffordem, autorem literární předlohy, natáčí Zběsilost v srdci (Wild at Heart, 1990) v hlavní roli s Nicolasem Cagem a Isabellou Rossellini. Film získal Zlatou palmu na festivalu v Cannes. V roce 1991-1992 se pokouší o další seriálovou tvorbu, ale komediální On the Air u diváků neuspěl.  K Městečku Twin Peaks vrací celovečerním filmem Twin Peaks: Fire Walk With Me (1992).

Následuje období, kdy Lynch dává přednost hudbě a malování. Jako režisér se věnuje menším projektům. Takovým počinem je televizní trilogie Hotelový pokoj (Hotel Room, 1993). Děj všech tří dílů se odehrává v jednom hotelovém pokoji, ovšem každý v jiném čase. V roce 1995 dostává spolu s dalšími 40 významnými režiséry možnost účastnit se projektu Lumier a spol. (Lumier and Company, 1995), který je natáčen původní kamerou bratří Lumierů z počátku kinematografie.

Z další spolupráce s Barrym Giffordem vzniká snímek Ztracená dálnice (Lost Highway, 1997), který se stává klasikou noir filmu. U Lynche nečekejte jednoduchý thriller, opět jsme svědky vraždy, ztracené identity a celkově poněkud schizofrenního děje v ponuré atmosféře.

K nejlepším snímkům se řadí také Příběh Alvina Straighta (The Straight Story, 1999). Příběh o daleké cestě za usmířením, inspirovaný skutečnou událostí, se poněkud vymyká dosavadní tvorbě. Nicméně Lynch dokázal, že umí natočit jak bizarní film, tak obyčejný lidský příběh.

S filmem Mulholland Drive (2001) se vrací již dobře známá tvorba Davida Lynche. Opět se zapletete do složitého příběhu, který na konci nemá jednoznačné rozuzlení. Kritiky i diváky je považován za jeden z nejlepších Lynchových filmů, byl za režii nominován na Oscara.

Zatím posledním snímkem je Inland Empire (2006), který u nás měl premiéru v červenci roku 2007.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..