Menu
TOPZINE.cz
Apetit

Dan Brown, milovník šifer, rébusů a detektivek

Jan Nohovec

Jan Nohovec

25. 6. 2009

andele-a-demoni-dan-brownPřed několika lety se proslavil románem Šifra mistra Leonarda (také jako Da Vinciho kód), nedávno byl natočen podle jeho knihy film Andělé a démoni a na podzim letošního roku se plánuje další text o oblíbeném symbologu Robertu Langodonovi. Pojďme se podívat na medailonek autora, který v pondělí 22. června oslavil pětačtyřicáté narozeniny.

Americký autor Dan Brown se narodil 22. června 1964 v Exeteru ve státě New Hampshire středoškolskému profesoru matematiky a hudebnici. Vystudoval elitní internátní střední školu Phillips Exeter Academy, kde i později nějakou dobu učil angličtinu. Uměleckou kariéru započal původně jako popový zpěvák a textař v Los Angeles. Tady se přidal do National Academy of Songwriters, kde potkal i svou budoucí ženu Blythe Newlon. Ta mu pomáhala s propagací jeho hudebního díla, celkem pěti alb, ze kterých lze zmínit například CD s názvem Dan Brown či Angels and Demons. Ke psaní se dostal až po tom, co se přestěhoval zpět do New Hampshire: ve chvíli, kdy přečetl knihu Sidneyho Sheldona The Doomsday Conspiracy, si řekl, že tohle by dokázal napsat také a navíc mnohem lépe.

A tak vznikl nápad na Brownovu první knihu Digitální pevnost (Digital Fortress, 1997, č. Metafora 2005 / druhé vydání přip. Argo), kde se pracovnice NSA (Národního úřadu pro bezpečnost) dostává k záhadnému nerozluštitelnému kódu, jenž by při vypuštění na veřejnost mohl ochromit veškerou zpravodajskou činnost na území USA. Susan Fletcherová, půvabná a inteligentní matematička se postupně zaplétá do sítě intrik, ale přes všechny překážky se stále snaží zachránit instituci. Ve svém debutovém románu se Dan Brown soustředí hlavně na lidská práva na soukromí a na etiku vztahu mezi vládou a jejími občany. Mimo jiné se zde, stejně jako ve všech ostatních knihách projevuje i autorův dlouhodobý zájem o kryptografii.

Druhým románem Andělé a démoni (Angels and Demons, 2000, č. Metafora 2003 / Argo 2006 a 2009) přivedl autor poprvé na veřejnost postavu harvardského symbologa Roberta Langdona. Ten je kvůli svým znalostem z oboru přizván k vyšetřování vraždy ve švýcarském výzkumném ústavu CERN, kde byla momentálně vyvíjena antihmota, látka s mnoha různými způsoby použití. Na hrudi zavražděného byl nalezen symbol dávné německé skupiny Iluminátů, kteří pravděpodobně ukradli vzorek antihmoty. Případ zavádí hlavního hrdinu do Vatikánu, kde Ilumináti pravděpodobně plánují útok na některého z vysoce postavených církevních představitelů. Na rozdíl od předchozího a následujícího románu zde autor upustil od vládního prostředí a soustředí se spíše na církevní pozadí Vatikánu, přičemž ho silně kritizuje. Na druhou stranu si však nebere servítky a rýpne si i do Iluminátů.

Se třetím románem se Brown vrátil na pole intrik ve vysoké politice a etiky vztahu vlády k občanům. V Anatomii lží (Deception Point, 2001, č. Metafora 2005 jako Pavučina lží / Argo 2008), učinili vědci na Antarktidě obrovský objev, který zásadně mění pohled na život na Zemi i ve vesmíru.

Na celosvětový úspěch si Dan Brown musel počkat až do svého čtvrtého románu Šifra mistra Leonarda (Da Vinci Code, 2003, č. Metafora 2003 / Argo 2005 a 2008, 2006 jako Da Vinciho Kód). Ve známém příběhu je v pařížském Louvru nalezeno tělo zavražděného správce muzea spolu s nerozluštitelnou šifrou. Na scénu přichází opět symbolog Robert Langdon, aby celou záhadu spojenou s vraždou vyřešil. Pátrání ho vede k obrazům Leonarda Da Vinciho, k prastaré organizaci Převorství sionské a ve výsledku i k tajemství svatého grálu. Ještě více než v Andělech a démonech tu autor kritizuje církev a její přístupy, ačkoliv v rozhovorech tvrdí, že sám proti náboženství nic nemá a je katolík.

V souvislosti s celosvětovým úspěchem posledního románu byly natočeny dva filmy: v roce 2006 Šifra mistra Leonarda a na jaře 2009 Andělé a démoni.

V současné době připravuje Dan Brown novou knihu, opět v hlavní roli s Robertem Langdonem. Kniha měla původně vyjít už v roce 2006 pod názvem Šalamounův klíč (The Solomon Key), ale po mnoha odkladech se vydání knihy posunulo na 15. září letošního roku. Změnil se i název textu na Ztracený symbol (The Lost Symbol). Tato kniha by se měla odehrávat ve Washingtonu, D. C., v rozmezí pouhých dvanácti hodin a zabývat se tématem Svobodných zednářů. Sám autor o ní prohlašuje, že je to ještě rychlejší jízda než obvykle.

Všechny knihy Dana Browna se vyznačují velmi rychlým spádem, kdy jeden dějový zvrat stíhá druhý. Nacházíme zde mnoho vědecké a historické teorie, kterou však autor předkládá s velkou invencí, a ve výsledku tak vůbec nenudí. Opakovaně se vyskytují motivy šifer a rébusů, jejichž je autor zarytým fanouškem. Celé knihy jsou prostoupeny detektivními zápletkami obvykle s napojením na vládu nebo církev, a proto se v nich často řeší zásadní společenské otázky. Nejslavnějším Brownovým románem Šifra mistra Leonarda, která je podle drbů pravděpodobně nejprodávanější knihou v historii, se Dan Brown prosadil jako autor pro masy, který nepředstavuje nějaké hluboké myšlenky, ale zajímavé a napínavé zápletky využívající temná a přitažlivá místa v historii. Jeho texty se neustále pohybují na hranici fikce a skutečnosti, a většinou tak můžeme pouze hádat, na které straně právě stojíme. Často si i vypůjčuje některé motivy, například z děl Umberta Eca. Tento americký autor má rozhodně našlápnuto na produktivní budoucnost a bude rozhodně zajímavé sledovat, jak si povede i v době, kdy patří mezi ty nejslavnější.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Dan Brown, milovník šifer, rébusů a detektivek