×
TOPZINE.cz

Daleká cesta za domovem vypráví nesmrtelný příběh o smrtelných králících

Tři, to je počet vydání, v nichž u nás vyšla nesmrtelná kniha Richarda Adamse, kterou by si obyčejný dospělý asi nepřečetl. Kniha o králících dostala letos od Mladé fronty nový kabátek, v němž si ji mohou pořídit i studenti, kteří letos maturují.

Ilustrace na obálce knihy Daleká cesta za domovem Autor: Kateřina Sušková

Tak, generálka státních maturit je za námi. Už víte, jestli si do hlavy naboucháte dvacet nebo třicet knížek? Ať už jedno, nebo druhé, Daleká cesta za domovem by mohla být správnou volbou pro jedno políčko. Rozsah více než čtyř set stran textu sice odpuzuje a barvami hýřící obálka, která případné nákupčí ujišťuje o tom, že tahle kniha je opravdu jen a jen o králících, na tom není o moc lépe, přesto se Adamsův debutový román vyplatí přečíst. Nejen protože se zapsal zlatým písmem do fondu světové literatury.

Králíci na útěku

Největší šok přichází po zjištění, že Daleká cesta za domovem je nejen opravdu o králících, ale také o králících, co dlouho hledají svůj domov. Pětík, malý a všemi odstrkovaný králík, dostane vizi. Musí sebe a kohokoliv, kdo bude ochoten poslouchat, dostat pryč z okolí nory. Má sem přijít člověk a všechny králíky zahubit velkými stroji. Odvážný ušák Lískáč svému malému bratru uvěří, a tak ještě téhož dne oba s několika dalšími samci odcházejí bez požehnání Ously, vrchní rady kolonie, pryč.

Najít nový domov na Kamenitém vrchu (anglicky Watership Down, mimo jiné anglický název knihy) netrvá hlavním hrdinům zas tak dlouho, kniha ale sleduje osud Lískáče, Pětíka a dalších i poté. Králíci si budují své nory, navazují nová přátelství navzájem i s ostatními tvory a vydávají se najít jiné soukmenovce, které by do nové kolonie přivedli. Z původního domova totiž utekli pouze samci a ti potřebují samlice, aby se mohli rozmnožovat. Naději spatřují v nedaleké kolonii Efrafa, té ovšem vládne totalistický diktátor, generál Čistec.

Zvířata, jak je známe i neznáme

Tvrdí se, že anglický spisovatel Richard Adams (neplést s Douglasem Adamsem, autorem Stopařova průvodce po Galaxii!) vymyslel svůj debutový román při cestě do Stradfordu nad Avonou (ano, toho Shakespearova), aby měl co vyprávět svým dvěma malým dcerám. Tehdejší příběh, zřejmě čtvrtinu dnešního rozsahu, pak postupně prodlužoval a upravoval, až vznikla finální verze románu. Během úprav objevil Adams i knihu, kterou v románu několikrát zmiňuje, Soukromý život králíka. Poznatky, které její autor, R. M. Lockley, učinil, využil britský spisovatel k tomu, aby ze svých hrdinů udělal opravdová zvířata. Jeho králíci rozhodně nenosí oblečení a nepromenádují se po dvou jako hlavní hrdinové bajek a podobných útvarů, nýbrž hopkají pěkně po čtyřech, bydlí v norách, které musí vyhrabat vlastními tlapami, a na rozmnožování myslí… inu jako králíci.

Richard Adams: Daleká cesta za domovem

Přesto však Adamsovi hrdinové jsou zvířata antropomorfizovaná, umí mluvit a logicky přemýšlejí. Ostatně autor si na realističnost zase nehrál nijak do hloubky – podle přírodních zákonů by prchající králíci na začátku knihy neměli být pouze samci, nýbrž již spárované dvojice, připravené rozmnožovat se v novém domě. Polidštění malých ušáků vzal Adams i z hlediska kultury. Jeho králíci si v průběhu let vytvořili vlastní jazyk, z nějž autor tu a tam přimíchává pár slovíček, a bohatou mytologii, která se točí hlavně kolem legendárního El-hrérana, nejmazanějšího králíka všech dob. Ušatí hrdinové si totiž často rádi při svých setkáních vyprávějí příběhy – a jaký je lepší hlavní hrdina než ultimativní králík?

Co tím chtěl básník říct?

Podstatnou součástí státní maturity (budeme-li ji skládat) bude i rozbor díla, které si vyberete. To je na Daleké cestě za domovem ten největší kámen úrazu, nebo naopak ta největší výhoda – záleží, z jakého konce to vezmete. Autor prozřetelně nikdy neprozradil, o čem vlastně kniha vypráví, a my si tak na jeho bravurní vypravěčské dílo můžeme roubovat, jakýkoli podtext chceme. Už na první pohled se jako žánr nabízí pohádka. Vždyť ten příběh je takový miloučký, a ačkoliv má tolik hustě popsaných stránek, zamiluje si ho každé dítě. Králičí civilizace je však natolik propracovaná a příběh tak promyšlený, že o pouhou pohádku pro nejmenší jít nemůže. Logicky se tedy nabízí škatulka fantasy literatury, kam bývá Daleká cesta za domovem často zařazována. Máme tu reálný svět, ve kterém pobíhá pár králíků. Jenže jen jeden má podivné vidiny, ze kterých se vždycky vyklube pravda. Nevím jak vám, mně to zas tak fantastické nepřijde. Na druhou stranu, někteří vidí v tomto příběhu druhého Pána prstenů….

Konečným řešením žánrové otázky je nejspíš jakási bajka pro dospělé, které ovšem neuškodí ani dětem. Základním konfliktem Daleké cesty za domovem je boj mezi Dobrem, symbolizovaným Lískáčem a jeho skupinou, a Zlem, které se dá nejlépe vyjádřit králičím slovem elil. Elil jsou jakékoliv bytosti, které škodí králíkům, to znamená nejčastěji lidé, ptáci nebo lišky. Z tohoto pohledu bývá Adamsovi někdy vyčítána plochost jeho králičích charakterů – všichni, s výjimkou ultrazáporáka Čistce, jsou ve své podstatě nerozeznatelní slušní chlapíci, bojující proti okolnímu zlu. Všichni mluví stejně a nemají ani žádný charakteristický osobní rys – snad s výjimkou barvy své srsti.

Kromě boje Dobra se Zlem se mezi řádky vyprávění skrývá i studie vůdcovství. Lískáč, který se dostane do čela skupiny uprchlých králíků, nikdy nečekal, že se stane vůdcem, a tak je pro něj nová pozice plná problémů. Z jeho chování přímo čiší nejistota. Do hledáčku studie se později dostane i jiný dominantní králík a v neposlední řadě samozřejmě i generál Čistec. Adams sloužil několik let v armádě a téměř třicet let se živil jako státní úředník, vůdcovských figur, které posloužily jako materiál pro Dalekou cestu za domovem, tedy viděl víc než dost. K tématu vůdcovství se často přidává i nálepka politologické studie, v níž by nepřátelská Efrafa mohla symbolizovat nacistické Německo nebo pozdější Sovětský svaz, ale to už působí při pohledu na rozjuchanou obálku nového vydání jako příliš hypotetický scénář.

Prostě králíci na útěku

Ať už však mezi řádky budeme hledat jakékoliv skryté poselství, faktem zůstává, že Daleká cesta za domovem je především kvalitním vyprávěním o skupině králíků na malebném anglickém venkově, ke kterému se čtenáři vrací častěji, než by si byli kdy mysleli. Adams je výborný vypravěč, který začal psát až ve svých padesáti letech, a tak není divu, že jeho jazykové umění, podpořené lety zkušeností, zaujalo tolik čtenářů. V roce 1978 podle knihy natočili film a v devadesátých letech byl k vidění i kreslený seriál, který si někteří ze svých dětských let možná ještě pamatují. Daleká cesta za domovem se stala populární hned při svém prvním vydání a neztrácí své kouzlo ani teď, když už u nás vyšla již potřetí, tentokrát v objemném vázaném vydání s příjemnými ilustracemi.

Název: Daleká cesta za domovem (Watership Down)
Autor: Richard Adams
Překlad: Jitka Minaříková
Vydala: Mladá fronta, Praha 2010
První vydání: 1968
Hodnocení: **** (80 %)



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..