Po samostatných románech Křivé ostří a Zelená přichází Martin D. Antonín s trilogií Daemonica. V prvním díle s názvem Pekelný nářez samozřejmě nechybí porce svérázného humoru, hrstka akce a jako koření byla použita i špetka erotiky, která je však opravdu ďábelsky ostrá.
Ilustrace na obálce knihy Martina D. Antonína Autor: Milan Fibiger
Člověk je tvor, který se velice nerad nudí. Neustále vyhledává cokoli, co jej dokáže pobavit. Co si má však počít, když televize, internet i všechny ostatní kratochvíle zklamou a stávají se rutinními? Arnošt Hovězí, hlavní hrdiny knihy, to vyřešil po svém. Za pomoci černé magie se pokusil vyvolat si sukubu, sexuální démonku. A ono by mu to skutečně vyšlo nebýt jednoho otravného anděla, který pokazí, co může.
Na scénu tak vstupuje druhá důležitá postava – anděl Kariel. Tím, že překazil Arnoštovo zaříkávání, zvoral zároveň i velkou akci svých okřídlených kolegů. Aby vše napravil, byla jeho duše umístěna do samotné ďáblice. Nebyl by to však Kariel, kdyby mu vše správně vycházelo, a tak se stane, že na místo uspokojení Arnoštových tužeb, spolkne jeho duši. Ani jednomu z nich se současná situace samozřejmě nelíbí, a tak hledají způsob, jak se z ní dostat.
Démon s rozštěpem osobnosti?
Už samotná představa schizofrenní démonky, v jejímž nitru se neustále hádají dvě povahově naprosto odlišné duše vyvolává přinejmenším lehký úsměv. Ostatně výměny názorů mezi Karielem a Arnoštem jsou jedněmi z nejvtipnějších situací v celé knize. Aby se čtenář ve všech těch slovních přestřelkách neztratil, je přímá řeč té duše, která zrovna není u řízení a jen tak si relaxuje v sukubiných útrobách, dána do kurzívy. Navíc se v textu střídá ich-forma s er-formou – podle toho, zda je kapitola vyprávěna z Arnoštova nebo Karielova pohledu.
Kromě již zmiňovaných hádek se čtenář dočká i dalších zábavných scén, zejména díky Karielovi, neboť většího mamlase byste na Zemi, na Nebi ani v Pekle nenašli. Největší lahůdkou pak jsou situace, kdy anděl nedokáže vzdorovat bloku, který jej má chránit před démonickou podstatou, a stává se z něj hladová a lačnící pekelnice.
Nedotažený konec
Martin. D. Antonín čtenáři servíruje humor už v samotném Omluvném slovu na úvod, a dokonce i ve věnování, bohužel však nedokázal udržet vtipnost textu až do konce. Čím více se pročítáte k závěru knihy, tím méně je v ní humoru. Trochu to kompenzuje narůstající akce, avšak i tak začne po několika stránkách nudit. Jak však řekl Arnošt Hovězí, člověk si chce prostě užívat. Pokud tedy hledáte něco, co vám zpříjemní chvíle například při dlouhé jízdě vlakem, zkuste sáhnout po Daemonice. Není to sice kniha, která vás uchvátí dokonalým příběhem a nezanechá ve vás pocity, že jste spolu s požitkem ze čtení získali i něco většího, ale pokud chcete jen na pár chvil vypnout a pobavit se, jistě nebudete zklamáni.
Na závěr jedna menší úvaha. Kromě ilustrace na obálce od Milana Fibigera, se v knize objevují i komiksové kresby Jana Pekárka. Nemám tušení, jak jsou na tom jiní čtenáři, mě osobně však představa Daemoniky jako obrázkového příběhu s textem v bublinách připadá docela lákavá. Možná, že by získala na spádu, akčnosti i humoru, ale kdo ví.
Název originálu: Daemonica: Pekelný nářez – Hovězí v žaludku
Autor: Martin D. Antonín
Obálka: Milan Fibiger
Ilustrace: Jan Pekárek
Vazba: brožovaná
Rozměry: 165 x 105 mm
Počet stran: 368
Vydaly: Straky na vrbě, Praha 2010
Doporučená cena: 235 KčHodnocení: *** (50 %)
