Crohnovou chorobou trpí čtyři až devět lidí na sto tisíc obyvatel. Vyskytuje se převážně u mladých nad 20 let. Nakolik jim zánětlivé poškození konečného úseku tlustého střeva ovlivňuje život?
Foto: Petra Prokopová, Topzine.cz
Toto chronické onemocnění se může projevit kdekoli v trávicím ústrojí, nejčastěji však ve výše zmíněném úseku tlustého střeva. Diagnóza bývá obtížná, a proto vám nemoc zjistí jen důkladné vyšetření.
Ačkoliv existuje velké množství příznaků, které mohou na nemoc poukázat (jako jsou například průjmy, bolesti břicha, horečky, vřídky, poruchy vstřebávání, ztráta energie, ztráta hmotnosti, ztráta chuti k jídlu a další), může se u každého projevit zcela jinak. Jeden začne místo ubývání na váze naopak přibírat, další trpí všemi příznaky a jiný na sobě změny nepozná spoustu let.
Spekulace ohledně vzniku nemoci
Ke vzniku nemoci toho není příliš, co říct. Stále není zcela objasněno, co vede k jejímu zrodu. Zajímavou teorií je však to, že pravděpodobnost rozvinutí nemoci zvyšují prodělané potravinové alergie a genetické předpoklady. 20 % nemocných má totiž ve svém příbuzenstvu dalšího postiženého Crohnovou chorobou.
Léčba nemoci je běh na dlouhou trať. Používají se kortikosteroidy a léky, jejichž účinnou složkou je kyselina 5-aminosalicylová. V případě rozšíření zánětu mimo střevo do dutiny břišní je nutná operace. Podle statistik se chirurgický zákrok musí u poloviny pacientů provést do 10 let od zjištění nemoci. Polovina operovaných se i přesto nevyhne dlouhodobé formě onemocnění.
V průběhu let se mohou střídat stavy klidu, kdy o nemoci prakticky nevíte, se stavy obtížnými, které provázejí možné příznaky choroby. Navíc je u postižených Crohnem větší riziko rakoviny. Přesto se nemoc dá vyléčit. Vyžaduje to však čas a důslednost.
Zásah do života
Nemocný se nevyhne změně životního stylu, ačkoli není nutné vzdávat se sportu. Omezení zátěže však musí být zkonzultováno s lékařem. Kromě vyhnutí se stresu, který může průběh nemoci zhoršovat, je důležitá změna stravy. Nezbytný je správný pitný režim. Člověk by měl denně vypít dva litry tekutin.
Rovněž je doporučeno vzdát se sladkostí, alkoholu a cigaret a v akutním stádiu upřednostnit spíše dětskou organickou stravu, zeleninu připravenou v páře, proso, ovesné vločky a hnědou rýži. Mimo akutní stav se mezi vhodné potraviny řadí mladé libové maso, syrová či vařená zelenina, přesnídávky a kompoty.
Doporučuje se Aloe vera a zelený čaj. Naopak se obloukem vyhněte tučným jídlům, tlustému masu, uzeninám, sádlu, rybám, polotovarům a pokrmům z rychlého občerstvení. I po vyléčení je důležité stále se mít na pozoru a dodržovat prevenci v podobě diety a pravidelných kontrol u lékaře.
