×
TOPZINE.cz

Cormac McCarthy – od krvavého westernu k post-apokalyptické vizi

cormac-mccarthy-perexAmerický spisovatel Cormac McCarthy je autor, jehož bychom až do nedávna s fantastikou spojovali jen těžko. Před třemi lety mu však vyšel jeho zatím poslední román Cesta, jímž se autor mezi žánrové tvůrce zařadil. Co zařadil, Cormac McCarthy mezi nimi dokonce vyčnívá.

cormac-mccarthy
Cormac McCarthy

Cormac McCarthy, vlastním jménem Charles McCarthy, je třetím z celkem šesti dětí úspěšného amerického právníka. Narodil se 20. července 1933 v Providence ve státě Rhode Island, ale už za čtyři roky se s celou rodinou stěhoval do Knoxvillu v Tennessee. Tam také na místní katolické střední škole a později i na zdejší univerzitě získával své vzdělání. Čtyři roky svého života strávil McCarthy ve službách amerického letectva, třikrát se oženil a má dva syny, které od sebe dělí téměř čtyřicet let.

První McCarthyho literární práce datujeme do jeho studentských let, kdy se jeho příběhy objevily v univerzitních novinách. Už tehdy se jeho díla dočkala prvních ocenění, kterým však nelze připisovat výraznějšího významu.

Na začátku cesty

Ačkoliv na dráhu úspěšného spisovatele si bude muset Cormac McCarthy počkat až do 90. let, poloviční úspěch slaví už se svým prvním románem The Orchand Keeper (Sadař), který vychází v roce 1965 v nakladatelství Random House. U giganta anglické knižní produkce se redaktorství jeho knih ujímá Albert Erskine, který byl též dvorním redaktorem spisovatele Williama Faulknera. Není to ale zase takové překvapení, jak by se mohlo zdát, protože Sadař je Faulknerovou tvorbou zásadně ovlivněn.  Příběh odehrávající se v malé komunitě v Tennessee v meziválečné době zachycuje prolnutí životů zhruba čtrnáctiletého chlapce Johna Wesleyho Rattnera a pašeráka a bandity Mariona Sydlera, vraha chlapcova otce. Příběh o pěstounství a ochotě přijímat však už jeho autor vystavěl na prvku, který zdobí i jeho pozdější díla, brilantní popis přírody na pozadí drsné akce.

Po vydání románu Sadař se McCarthy na další čtyři roky odmlčel, cestoval po Evropě, poznal svou pozdější druhou ženu a na ostrově Ibiza usedl k psacímu stolu a napsal svůj druhý román Outer Dark (Vnější temnota). Ten se dostal na pulty knihkupectví v roce 1969, opět pod dohledem Alberta Erskinea, který redigoval McCarthyho romány až do konce 70. let. Outer Dark je podobně jako pozdější román Child of God (1974, č. Dítě Boží, přip. Argo) prezentací lidské krutosti v jejích nejrůznějších podobách od opuštění dítěte v lese až po násilnictví a pedofilii. Obě knihy jsou zasazeny do reálií amerického Jihu.

Když se lámal chleba

Žádný z předchozích románů však nezajistil McCarthymu život úspěšného spisovatele. V polovině 70. let se tak autor opět rozhodl změnit vzduch a po rozvodu se svou, v pořadí již druhou, manželkou se přestěhoval do El Pasa v Texasu. Mírnou satisfakcí na druhé nepodařené manželství mu mohl být jedině profesní vzestup., jehož se dočkal Poprvé totiž přičichl k filmovému průmyslu, když sepsal scénář k jedné epizodě seriálu Visions. Díl se jmenoval Zahradníkův syn (The Gardener’s Son, 1977).

K nejpodstatnější události autorovy literární kariéry, ne-li jeho života samotného, pak došlo v roce 1979, kdy světlo světa spatřil McCarthyho osobní opus magnum Suttree. Částečně autobiografický titul připravoval jeho autor dvacet let a Suttree se dočkalo srovnání s předními díly romanopisců, jakými byli James Joyce, John Steinbeck nebo Mark Twain. McCarthy v něm zachytil život osamělého rybáře od řeky Tennessee v 50. letech, dovolil si spoustu vzpomínkových sekvencí a v neposlední řadě byl nevídaně zábavný. Paradoxně ani tehdy však komerční úspěch nepřišel.

První McCarthyho knihou bez redaktora Alberta Erskinea se v polovině 80. let stal román Blood Meridian, or, The Evening Redness in the West (1985, č. Krvavý poledník aneb Večerní červánky na Západě, Argo 2009). Po zevrubném studiu dobových pramenů v něm americký spisovatel zpracoval osudy tzv. Glantonova gangu, bandy lovců skalpů, která v polovině 19. století brázdila americko-mexické pomezí. Věrný své pověsti bezskrupulózního autora zachytil rodák z na míle vzdáleného Rhode Islandu lidskou krutost a válku coby jedinou podstatu lidství, a přes nekontrolovatelnou míru brutality si vysloužil recenzentské palce vzhůru. Cesta Krvavého poledníku ke čtenářům trvala dalších několik let, dnes je však považován za jeden z nejvýraznějších amerických románů minulého století.

Pohraniční trilogie

Kýženého komerčního úspěchu se McCarthy dočkal až po další změně prostředí, tentokrát však pouze nakladatelské. V roce 1992 mu u nakladatele Alfreda A. Knopfa (všechny předchozí knihy vydal Random House) vychází western All Pretty Horses (č. Všichni krásní koně, Argo 1995 a 2008), za nějž si ještě téhož roku odnáší Národní knižní cenu a konečně se mu dostává satisfakce od čtenářů. Příběh trojice mladíků je opět zasazen na hranici Spojených států a Mexika, časově však spadá do poloviny 20. století. Na úspěch Všech krásných koní navázal McCarthy dvojicí titulů The Crossing (1994, č. Hranice, Argo 1998 a 2008) a Cities of the Plain (1998, č. Města na planině, přip. Argo), které tvoří volně propojenou Pohraniční trilogii (The Border Trilogy).

Fantastická poslední léta

Po úspěchu Pohraniční trilogie se Cormac McCarthy na dalších sedm let odmlčel, aby se opět posunul po časové přímce blíže současnosti. Román No Country for Old Men (2005, č. Tahle země není pro starý, Argo 2007) je označován jako morální thriller a dočkal se úspěšného zfilmování z rukou režisérské dvojice bratří Coenů (snímek oceněn čtyřmi Oscary). Jižanský prozaik v něm načrtl příběh trojice drsných mužů, kteří jsou si v pouštním prostředí americko-mexické hranice na stopě. Když totiž veterán z války ve Vietnamu nalezne značný finanční obnos, který si rozhodne ponechat, jeho původní majitel nemá jinou možnost, než jej zastavit násilím. Jenže tomuto sociopatickému zabijákovi je ještě v patách místní šerif, veterán z druhé světové války, který už taky leccos zažil.

Pozorný čtenář se teď nejspíš ptá po fantastice a je čas mu ji konečně dopřát. Zatím posledním a patrně nejvýznamněji oceněným McCarthyho románem je totiž post-apokalyptická sci-fi The Road (2006, č. Cesta, Argo 2008). Pouť otce a syna zpustošenou krajinou, v níž zůstaly pouze trosky lidské civilizace, nutno podotknout, že nikterak přátelské, ocenila americká odborná porota složená z univerzitních profesorů a žurnalistů Pulitzerovou cenou za rok 2007. Neteční však ke knize nezůstali ani čeští akademici z Akademie science fiction, fantasy a hororu, kteří ji označili za knihu roku 2008.

Na podzim tohoto roku je naplánována premiéra filmového zpracování románu Cesta. Ten se tak stane v pořadí už čtvrtou zfilmovanou knihou, další dvě (Krvavý poledník a Města na planině) se pak k filmovému zpracování připravují. To už je však hudba budoucnosti, podobně jako případná další kniha letos už šestasedmdesátiletého jižanského autora.



1 Komentář Cormac McCarthy – od krvavého westernu k post-apokalyptické vizi

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..