Menu
TOPZINE.cz
Alternativní festivaly 2022

Colours of Ostrava 2013: Hypnotický Avidan, ovíněný Rice a Rumcajs Woodkid

Oldřich Mánert

Oldřich Mánert

20. 7. 2013

Colours of Ostrava, den druhý. Teplo, dudy, víno, zpěv. Po geniálních Sigur Rós přišel na první pohled nenápadný chlapík jménem Asaf Avidan a všechny rozložil na molekuly, které dal dohromady až perkusní mág Woodkid. Jaké bylo páteční dostaveníčko v barevné Ostravě?

[nggallery id=2472]

Jako vůbec první kapela řádně horký den odšpuntovala pražská punková grupa Pipes and Pints. Potetovaný frontman vlétl za zvuků dud před stovky fanoušků a rozjel vskutku divokou hodinovou jízdu, kterou mimo pořvávání do mikrofonu ozvláštňoval rozmačkáním plechovky Red Bullu o hlavu, běháním několik centimetrů od fanoušků a zkoordinováním gigantického kotle, ve kterém šlo o život. Jen to všechno až metalově hučící inferno začalo po chvilce nudit. Čas na změnu.

Hlavní stage totiž měl za pár minut ovládnout jediný hudebník – Australan říkající si Dub FX. Ten si svým hlasem dokáže obstarat celou kapelu – stačí mu k tomu rozsah z říše snů a vrstvení desítek naživo nahraných samplů. Hodně se rapovalo. Někdy sólo, jindy ve dvou. Pak zafoukal vítr a na malou chvilku vykouzlil scénu jak z toho nejpoetičtějšího filmu. Listy stromů a mračna prachu poletovaly přes pódium a z rozjeté show udělaly zenovou minutku.

„A teď končím s rapováním, dáme si trochu drum’n’bassu,“ zahřímal malý Australan do publika. A jak slíbil, tak konal. Třicet minut. Bez přestávky. S posledními tóny odešly i poslední zbytky sil a nohy tisíců přihlížejících zůstaly v mrtvolné křeči.

FOTO: Dub FX

Dub FX na Colours of Ostrava 2013. Foto: Rastislav Bača, TOPZINE.cz

V poloze ležícího střelce pak autor těchto řádek absolvoval koncert jakýchsi Rusů, jejichž angličtina až podezřele připomínala filmové řádění Borata. Prý se jmenovali Russkaja. Zpívali o psychotraktorech a dělali groovy head. Pivo sem, tohle je na mě moc, napadalo většinu přihlížejících.

V závětří naštěstí čekal další vrchol festivalu – vystoupení izraelského hudebníka Asafa Avidana. Přišel, pozdravil a spustil. Na pódiu rázem nestál sympatický třicátník, ale šedesátiletá Janis Joplin po dvou panácích a krabičce vykouřených cigaret. To není kritika, ale velká pochvala, jen aby bylo jasno. S kytarou v ruce i bez ní, Avidan zvládal létat po pódiu, zpívat vleže a ještě co pět minut vtipkovat s publikem. „Radžek. Je fakt dobrý,“ prohlásil s úsměvem na rtech a v ruce dřímajíc lahev minerálky Rajec. „Je to můj nový sponzor a bude mi platit miliony,“ dodal. A pak spustil One Day. S poklidným úvodem a od studiové verze se odklánějícím závěrem.

Na řadu přišla práce s obecenstvem. Minutové luskání prsty zaplněného prostranství před hlavní hlavním pódiem vystřídalo sborové halekání, které dokonce nabouralo i začátek následující skladby. Avidan zastavil a přidal se ke svým fanouškům. Čas však tlačil. Bohužel. Poslední písnička, úsměv a závěrečné zavtipkování. „Je to docela sranda, že v tomhle drsném prostředí vystupuje chlap, co zpívá jako holka,“ pobavil Avidan. A pak odešel a s ním i charisma, které by mohl prodávat po kilech.

Více o koncertu: Damien Rise začal pomalu, pak přidal víno a uvolnil se

Při následném pohledu do programu se oči zastavily až na kolonce irský folkový zpěvák Damien Rice. Dívčí osazenstvo letošního festivalu se tak natlačilo před hlavní stage s hodinovým předstihem a vyhlíželo svůj idol. Ten přišel, a následující hodinu opanoval skromně vybavené pódium, na kterém ležela jen kytara a v růžku postávalo piáno. Nudu přerušilo pozvání jedné z fanynek na plac a popíjení vína. Bylo toho samořejmě mnohem víc, klikněte si na recenzi koncertu výše.

FOTO: Woodkid

Silueta „Rumcajse“ Woodkida. Foto: Tereza Menclová, TOPZINE.cz

Večer na hlavní stagi uzavřel černobílý videoklipový mág Woodkid, který do Ostravy přivezl své nové album Golden Age. Geniálně naaražovanou scénu doplňovaly ponuré a řádně epické projekce, které samotný Yoann Lemoine přiživoval zkamenělými ikonickými pózami. Až se z toho přívalu grandióznosti přímo v publiku pozvracel jeden anonymní Fin, který už před koncertem opakovaně hlásil, že v kelímku má pivo s vodkou.

Když už to začínalo vypadat, že se na největší pecku od sympaťáka s medovým hlasem a rumcajsovským plnovousem nedočkáme, spustily se první tóny Run Boy Run. Laserově přesné bicí odmlátily konec a zelenou pro Pražský výběr na stagi na kopci. Prý byli dobří, mnozí však po hudební náloži od Woodkida festivalové hýření raději zakončili. Druhý den na Colours opět na jedničku.

Foto: Tereza MenclováRastislav Bača

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Colours of Ostrava 2013: Hypnotický Avidan, ovíněný Rice a Rumcajs Woodkid