×
TOPZINE.cz

Co si nově představit pod pojmem Klasika? Deskovou hru!

Veřejně a neironicky přiznat zálibu ve vážné hudbě se často rovná vystavování se veřejnému posměchu nebo nedůvěřivým pohledům. Klasická hudba se zkrátka s postupem času dostala do smutné a nenápadně tabuizované pozice, kterou si často vůbec nezaslouží. Jak ale dokázat, že některé skladby skutečně nejsou tak špatné? Skrze povinnou výuku ve škole to zjevně nefunguje, avšak pokud se téma spojí se zábavnou hrou, není ještě nic ztracené.

Desková hra Klasika, Foto: Petra Vlková, Topzine.cz

Společnost Albi s novou deskovkou Klasika tentokrát poměrně zariskovala a stanovila si nelehký úkol. Probudit ušlechtilé city k vážné hudbě je tvrdý oříšek, zvláště v dnešní době, kdy složitou synchronizaci hudebních nástrojů nahrazují počítačem produkované zvuky a melodii vytlačuje recitace. Je skutečně odvážné pokusit se zabavit s něčím, co lidé často vnímají jako nudné. Avšak nápad na hru spojený s návratem k tradici dostali autoři rozhodně originální.

Jedinečně tato deskovka působí i s ohledem na zpracování, ačkoliv se dá právoplatně považovat za další článek série úspěšných vzdělávacích her, Evropou, Českem a Světem počínaje. Hráči se i zde mohou těšit na okruhy vědomostních otázek a na žetony za správné odpovědi, ale navíc je překvapí jisté inovace.

Klasika po rozbalení, Foto: Petra Vlková, Topzine.cz

Okruhů otázek je tentokrát o trochu méně, tedy pět, avšak jeden z nich se dá považovat za speciální. První čtyři se týkají těchto oblastí: dějiny hudby, opera, hudební nástroje, lidé a hudba. Poslední kategorie nese název hudební úryvek a již z pojmu je patrné, že právě tato oblast obsahuje něco navíc. Konečně, bez toho by to ani nešlo, protože má-li úryvek dostát své podstatě, musí být přehrán. Tuto funkci ve hře zajišťuje CD jako nová herní komponenta a nosič téměř stovky hudebních ukázek. Samotný přehrávač si musí hráč obstarat sám, to však v době počítačů a notebooků nepředstavuje velký problém.

(Ne)klasická herní komponenta, Foto: Petra Vlková, Topzine.cz

Motiv herních žetonů za správné odpovědi zobrazuje libý hudební nástroj harfa. Tentýž nástroj lze nalézt i na čtvercové hrací desce ještě pětkrát, uprostřed pole a ve stejných vzdálenostech po obvodu trasy. Tentokrát ne v rozích, jak tomu je u předchozích deskovek ze série, protože cesta má nový kulatý tvar. Rozeznávacím faktorem správných kombinací žetonů, polí a otázek na kartě je ryze barva políčka, jelikož textové doplnění chybí a obrázky se navzájem neslučují. Zásadní vadu to však neznamená a hru příliš neovlivňuje. Pouze se dá přičíst ke škodě, že hráč zezačátku nemá bez koukání do pravidel jasno, k jaké oblasti se daná barva vztahuje.

Další důležité komponenty, Foto: Petra Vlková, Topzine.cz

V kartách s otázkami a odpověďmi se jedinec zorientuje snadno. Otázky jsou z jedné strany na modrém podkladě a odpovědi na rubu mají zelené pozadí. Na některé z otázek nabízí hra tři možnosti odpovědí, na jiné nikoliv. Nelze na první odhad určit, jaký typ převažuje a podle jakého měřítka.

Bylo zmíněno, že desková hra Klasika obsahuje určité inovace a nepatří sem pouze uvedené CD s úryvky. Velice příjemnou změnu přináší náhrada klasických figurek za stojánky s bustami známých skladatelů. Hráč si v praxi může vybrat, zdali bude reprezentovat Bacha, Chopina, Beethovena, Mozarta, nebo českého Smetanu, či Dvořáka. Celkem šest velikánů až pro šest hráčů. Stojánky jsou všechny z průhledného plastu a kartónové podobizny mají různobarevný podklad. Nejedná se tedy o busty ve smyslu malých vyřezávaných sošek, nýbrž opět o určité žetony s portréty skladatelů. Přesto velice vydařený a chvályhodný nápad, který prakticky rozšiřuje hráčovy obzory a má větší potenciál lákavosti.

Sympatické busty místo figurek, Foto: Petra Vlková, Topzine.cz

Celkově stojí za uznání důraz na volbu materiálu a preciznější zpracování hry. Spadají sem již zmíněné stojánky s bustami, ale i typ kartonu desky a žetonů. Vše má hrubší a tudíž méně klouzavý povrch. Vzhled hry působí též vydařeně. Kombinace světle zelené a modré barvy s jemnými vzory má uklidňující charakter a vliv na dobrou náladu. První dojem ze hry Klasika suverénně aspiruje na jedničku.

Bohužel druhý dojem, do něhož se dají zařadit pravidla a průběh hry, za prvním trochu pokulhává. Pokud bude již znalý hráč očekávat stejný postup jako u předchozí série, po přečtení pravidel se určitě zarazí. A podobně na tom nejspíše bude i nováček, vzhledem k tomu, že pravidla působí trochu nelogicky a zmatečně.

Rozehraná hra Klasika, Foto: Petra Vlková, Topzine.cz

Nejednoznačné vymezení směru postupu a samotný začátek a konec hry nedávají, na rozdíl od dřívějších vzdělávacích deskovek, tolik smysl. Pohyb po trase zbytečně komplikuje fakt, že se hráč se svojí bustou může přesunout po hodu kostkou na další políčko až poté, co zodpoví otázku. A i když odpoví správně, nedostane svůj žeton dříve, než se dostane na pole s harfou. Samozřejmě i zde musí správně zodpovědět otázku. V konečném důsledku může tento proces vzhledem k netriviálnosti otázek trvat až příliš dlouho.

S tím se však pojí další problém. Otevírá se tu možnost podvádět, ba až k tomu hráče vybízí. Člověka může velmi snadno přestat bavit chodit pořád dokola a čekat, až konečně padne to správné číslo ke správné harfě a s tím i správná otázka. Pokud se zastaví pár kroků od chybějící harfy, je zde velké riziko, že bude záměrně tipovat špatné odpovědi, dokud mu kostka nenabídne to správné číslo. A jak jej donutit, aby odpovídal podle svého nejlepšího svědomí, když mu to přinese zase jedno kolečko navíc?

Bližší záběr na komponenty, Foto: Petra Vlková, Topzine.cz

Podobné faux pas u předchozích her nehrozí, protože pohyb po trase je přirozenější a pokud se hráčům podaří nasbírat většinu žetonů, mají k dispozici ne jednu, ale hned čtyři možnosti žádoucích polí a k tomu čtyři přenášedla v rámci jednoho kola. V Klasice není možnost přesunu dle vlastního uvážení ani jedna. U někoho to nakonec může vyvolat dojem spíchnutí horkou jehlou, u jiného ne moc povedený pokus o změnu domnělého stereotypu.

Téměr sto úryvků v jednom CD, Foto: Petra Vlková, Topzine.cz

Nějaké to mínus by se tedy našlo, ale ne zase v takovém měřítku, aby bylo nutné hru zcela zavrhnout. Naopak. O originalitě nápadu a celkové lákavosti už řeč padla, a navíc se znalosti z tohoto klasického oboru mohou šiknout, ač se to nezdá. Kdo může například vědět, jestli se náhodou neocitne na luxusním snobském večírku, který zpravidla doprovází právě vážná hudba. A v podobném případě lze s novými poznatky, především díky hře Klasika, suverénně dělat dojem na některé miliardáře.

Název hry: Klasika

Typ hry: Desková, vzdělávací, rodinná, společenská

Výrobce: Albi

Doporučená cena: 799 Kč

Počet hráčů: 2 – 6

Hrací doba: 60 + min

Doporučený věk 12 +

Hodnocení: **** 70%

Klady:

Libý a precizní vzhled

Originální a vydařené figurky – busty

Názorné ukázky – úryvky na CD, podobizny skladatelů

Vzdělávací charakter

Originální a ušlechtilý nápad

Zápory:

Zmatečná a nelogická pravidla

Nevhodný způsob zpracování trasy a průběhu hry

Snadná a lákavá možnost podvádění



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..