Letní olympiáda v Londýně se vydařila. Kladně je hodnocena organizace i koncepce budování olympijských sportovišť. Nejvýraznější z olympijských staveb, centrum pro vodní sporty, bude po olympiádě vzkříšeno k novému životu.
Olympijský plavecký areál byl již navrhován s myšlenkou pozdějšího využití. Zdroj: zaha-hadid.com
Letní olympijské hry se v Londýně konaly už potřetí. Promyšlenost a originalita koncepce prozrazuje nejen zkušenost, ale také poučenost předcházejícími olympijskými hrami. Athénské stadiony, stejně jako velkolepá sportoviště v Pekingu, zejí prázdnotou a chátrají.
Londýn zvolil odlišnou strategii. Organizátoři využili starší sportoviště, nově postavené stavby byly již plánovány s tím, že budou upraveny pro pozdější využití či rozebrány a použity jinde. Ze 34 olympijských staveb existovalo devatenáct již v minulosti. Bylo vybudováno patnáct nových staveb, z nichž sedm bude rozebráno a osm stálých bude možné upravit pro pozdější střízlivější využití.
Olympijský park s velodromem v popředí, olympijskou vesničkou a hlavním stadionem. Zdroj: london2012.com
Prázdná nezůstane ani olympijská vesnička, kde vznikly tři tisíce nových bytů a která by měla být podle oficiálních vyjádření vedení města dobrou adresou s velkým potenciálem. Je plánováno dokonce založení univerzity se zaměřením na sportovní teorii a sport obecně, která má být vystavěna ve stratfortském areálu a využít olympijské stavby a infrastrukturu.
Hlavní olympijský stadion má speciální dvojdílnou konstrukci, kterou je možné zredukovat. Bude znovu využit při Světovém šampionátu v atletice v roce 2017. O tom, co s ním bude dál, ještě není definitivně rozhodnuto, ale o budovu mají zájem nejen fotbalisté několika týmů, ale také pořadatelé Formule I.
Skvělá architektura, která by prázdná zůstat neměla
Dalším sportovištěm, které zůstane stát, je Aquatic Centre, kterému jeho podobu vtiskla londýnská architektka íránského původu Zaha Hadid. Stavba inspirovaná vodní vlnou skrývá hlavní závodní bazén, bazén pro skoky do vody a tréninkový bazén. Speciální konstrukce střechy je vytvořena z částečně recyklovaného hliníku, plocha 160×80 m váží 3.000 tun.
Stavba ve tvaru mořské vlny skrývá originální detaily.
Základními nosnými prvky je šest betonových desek. Severovýchodní a jihovýchodní stěna stavby je prosklená a poskytuje tak interiéru dostatek světla. Tréningový bazén je umístěn pod lávkou pro pěší a je zakryt 130 okny ve tvaru lístků, které zajišťují dostatečné osvětlení.
Tréninkový bazén je osvětlen originálně tvarovanými stropními okny.
Unikátní řešení plochy bazénu má pro olympijské hry hloubku hlavního bazénu 3 m, která je pro profesionální plavce příhodnější. Po olympiádě bude možné hloubku snížit na dva metry, která uspoří vodu při veřejném provozu. Stavba má být již od roku 2014 využívána jako bazén pro veřejnost, školy i profesionální plavce.
Počítá se ale ještě s jednou zásadní úpravou – odstraněním postranních tribun, které výrazně navyšovaly počet míst pro diváky. Původní návrh Zahy Hadid je konstrukce v tzv. Veřejném módu pro provoz po olympijských hrách. Olympijský mód se 17.500 sedačkami představuje vlna s doplňkovými postranními křídly, které zajistí 15.000 míst k sezení.
Postranní tribuny mají být po olympiádě odstraněny.
Právě se snížením divácké kapacity počítá i několik dalších olympijských staveb, které mají přejít do dalšího provozu po olympiádě. Londýn se tak chce vyhnout tzv. Bílým slonům, nevyužitým olympijským stavbám, které chátrají a vysávají z veřejných prostředků nemalé peníze na údržbu. Typickým příkladem bílého slona je pekingské Ptačí hnízdo.
Zdá se, že promyšlený koncept londýnských organizátorů bílé slony nezanechá. Až se bude o olympijské medaile bojovat v Riu, ohlédněme se do Londýna. Zjistíme, zda je Aquatic Centre vyhledávanou turistickou atrakcí, líhní plaveckých talentů nebo chátrající stavbou uprostřed urbánní džungle.