4 fotky 
Dennodenně projíždíme přes bezpočet osad, vesniček či jakýchkoliv jiných obcí menší rozlohy a vůbec nás nenapadne zamyslet se nad tím, proč vězí mezi dvěma cedulemi s často tak prapodivným názvem. A že to nemusí být zrovna ty nejextrémnější jako Domina (CV), Tři Facky (JH) nebo Zadky (OP)… Fajn, tak jste už zaostřili. Co kdybychom dali šanci hudbě?
Poplze, Zdroj: mapy.cz
Toponomastikové (tedy ti, kdo se zabývají zeměpisnými jmény) bez fantazie určitě v tuto chvíli raději sáhnou po prášku na uklidnění, ale takoví, kterým množství výkladů původu nejrůznějších jmen nemotá hlavu k zoufalství, se s námi možná na těchto pár řádků zasní, možná i lišácky pousmějí.
Než si nasadíme hudební brýle a pustíme se do oikonomastické revoluce (oikonymum = vlastní jméno sídliště, tj. obydleného místa, a to i pustého a zaniklého, vlastní jméno místní), je třeba upozornit, že analýze podrobujeme pouhý vzorek. Kompletní soubor obcí ČR by si zasloužil vícedílný seriál…
A začněme zeširoka. Hudební vyhraněnost názvotvůrců o sobě dává vědět zejména ve dvou pólech. Ti umírněnější nedají dopustit na muziku líbivou a své středoproudé choutky dávají najevo neutrálnějšími názvy jako jsou Popkovice, Popov, Popovice, či dokonce téměř mateřským vrkáním v podobě Popůvek nebo Popoviček. Najde se však i dvojakost. Jeden případ napovídá o autorově váhání mezi přiznáním náklonnosti k popu a současnou snahou naznačit, že je nad věcí. Výsledkem jsou Popice. Tuto kategorii názvů pak završuje kultivovaný výkřik milovníka mainstreamu ze staré školy, jehož obec informuje toliko, že Poplze.
A co slibovaný druhý pól? Rockeři mezi vámi jistě už skřípějí zuby. Ale neobávejte se, rovněž pro vás něco máme. Názvy inspirované rebelstvím v podobě rocku také nějaké najdete. Dokonce je jich více než těch, které odkazují k popu. Má to jen pihu na špičce nosu (vypomůžeme-li si veršem Ondřeje Ježka z OTK). Vypadá to tak, že naši rockeři tíhnou více k rodné hroudě. Rock, byť foneticky přepsaný, najdeme v mizivém množství názvů našich obcí, navíc natolik zdeformovaných, že hudebně jinak zaměřená většina nemůže nic namítat. Holt i rebelství se může ostýchat (Rokle, Rokole, Rokycany)…
Zato domáckosti je skutečná záplava. Tvůrci ve většině případů prokazují dostatečnou znalost anglického jazyka a s gustem volí překlad a ještě si s ním hrají! To jim budiž ke cti. Zároveň je to totiž odlišuje od popíkářů. Uvítat vás tedy může dostatečně tvrdá Skála (či Skály), Skalice, mazlivá Skalka nebo snad až příliš infantilní Skalička.
Pro úplnost základního členění nezbývá než dodat, že neschází ani skutečná česká specialitka – bigbít (Bítov, Bítovany, Bítovánky).
Bítovánky, Zdroj: mapy.cz
V pokleslejší podobě se s příslušností k rocku setkáváme v podobě přiznání průvodních jevů hudební produkce. Tamější názvotvůrci se ale za tuto skutečnost nestydí a chrlí to jedno za druhým: Dupačka, Dupanda, Hoblovna, Hvízdalka, Jančí, Kaliště, Kotel, Rejdice, Strkov. O nadměrné bujarosti potom svědčí názvy jako Rviště, Rváčov či Sběř.
Abychom byli spravedliví k ostatním žánrům, nesmíme opomenout sice sporadicky, ale přece jen se vyskytující odkazy ke crossoveru jako v případě Křížence, noise scéně, jak naznačují Hluky či Hluk, harcoru připomínaném Tvrdínem, hip hopu, o čemž svědčí názvy Rapotín, Rapotice, Repechy, folku (Folknáře) nebo také country (Vidlák).
Nu, a konečně se dostáváme k proslulosti překračující žánry, k proslulosti osobní. Někteří umělci zasáhli své publikum natolik, že zatoužilo zvěčnit je v názvu vlastní obce. Určitě vás napadne otázka: „Kdo asi zapůsobil nejmocněji?“ Budete se divit. Napovím. Rozhodně to není kapela, u níž byste to čekali a kterou obdivuje velepočetné české publikum napříč generacemi, tedy Kabát. Jejich odraz najdete v jediné obci, v Kabátech. Nejsou to ani ještě před pár lety dostatečně proslulí hračičkové Buty. Na ty pamatovali pouze v Butovsi a Butovicích.
Tím nej je… kupodivu dávno zasutý a v kontextu hudebního vývoje nepodstatný americký „rapper“ MC Hammer, později známý jako Hammer, který se objevil na výsluníčku na přelomu 80. a 90. let. Jak se zdá, na česko-moravsko-slezské končiny měl patrně větší vliv, než jsme si vůbec byli schopni domyslet. Těch názvů! Abychom vás neunavili, zvolíme raději strohý výčet: Dolní Hamr, Hamr (jedná se o 10 obcí tohoto jména!), Hamr na Jezeře, Hamra (zde si neodpustíme poznámku, že po doplnění původní součásti, tedy vykřičníku, vynikne ona jednoznačná preference tohoto idolu), Hamrovice, Hamry, Hamerské Údolí, Hamerský Dvůr, Hamerský Mlýn, Nové či Staré Hamry (v posledním případě je třeba upozornit na později vypuštěný přívlastek „Dobré“ svědčící o silné emocionální vazbě).
MC Hammer - Please, Hammer, Don't Hurt 'Em, Zdroj: wikipedia.org
Ostatní umělci jsou na tom o poznání hůře. Přesto stojí za připomenutí. Za (MC) Hammerem si nejlépe stojí bývalá Stingova formace, která inspirovala Dolní a Horní Polici, Polici nad Metují i dvě Police bez přívlastků (zajímavostí je, že původní výslovnost respektující anglický vzor u nás dospěl k následnému počeštění). Peter Gabriel se odrazil v Gabrielce a Gabrielově. Franz Ferdinand zaujal ve Ferdinandově, Ferdinandsku a Francově Lhotě. Martin Evžen Kyšperský může s kapelou zajet do domovského Květova nebo si užívat krás Evženova Údolí.
Své obdivovatele našel také Kosheen, a to v Košíně (obdivuhodná je fonetická důslednost obyvatel zmiňované obce!). O existující posluchačské základně může hovořit také nestárnoucí femme fatale českých dětí Dáda Patrasová, pro kterou se rozhodli v Patrasce, slovenský kytarista Andrej Šeban může sbírat síly v Šebanově. Kuriózně vyznívá souběžná nutkavá potřeba přihlásit se ke své hudební modle, ale zároveň neprovokovat okolí v případě obce jménem Ramš. Ostatně není divu, vždyť její předobraz, německá skupina Rammstein, proslul častou nestravitelnou skandalitou svých vystoupení…
A dost. To by snad mohlo pro ilustraci a snad také inspiraci stačit. I díky tak zdánlivě okrajové vědecké oblasti, jako je oikonomastika, je zjevné, jakou moc v sobě skrývá hudba, ačkoliv jak praví výše zmiňovaný oblíbený klasik, U can’t touch this…
A náš syndrom? Hýčkejme si jej!
Zdroj definice: Akademický slovník cizích slov
