Menu
TOPZINE.cz
Hudba

Co je to… Punk? 2. díl

Redakce

Redakce

7. 10. 2009

punk-girlsV minulém dílu jsme si objasnili slovo punk a seznámili se s jeho počátky a vývojem až po fázi, kdy se začal komercionalizovat a kdy se s koncem Sex Pistols (1978) hovořilo o smrti punku. U nás tomu bylo ale jinak…

Zdroj: Kytary a řev aneb Co bylo za zdí

Zdroj: Kytary a řev aneb Co bylo za zdí

Punk je mrtev, ať žije punk!

V tom čase, tedy se zhruba dvouletým zpožděním oproti Británii, se ovšem začíná díky časopisům a deskám původem ze zahraničí punk rodit u nás. Důležitou roli mezičlánku hráli v neposlední řadě nadšenci jako např. manažer Classic Rock´n´Roll Bandu Karel Habal, hudební publicista Josef Vlček či autoři poslechových pořadů Miloš Čuřík a Jiří Černý.

Do první vlny domácího punku bývají řazeny kapely, u nichž tento žánr představoval jako u pražských alternativců Extempore pouze obohacení repertoáru, a také ty, u kterých už byl (jako u Zikkuratu) punk v poměru k ostatní tvorbě zastoupen vyváženěji.

Skutečně čistokrevnými praotci (byť ve věku teenagerů) byli Energie G, Antitma 16, tepličtí FPB a havířovské Hlavy 2000 (podle jejich člena Milana Jonšty šlo o patrně vůbec první českou punkovou kapelu, která odehrála svůj první koncert zřejmě už v prosinci roku 1977 – není ovšem jisté, nebylo-li to o rok později). Následovali je kupř. Kečup, Plyn a v letech 1982 až 1985 A 64, Mrtvý miminka, Plexis, V3S, Visací zámek či Tři sestry, mimo Prahu pak plzeňská Zastávka Mileč (později transformovaná v Znouzecnost), havířovský Radegast, jihočeský Novodur, jihlavští H.N.F. či bratislavští Paradox a Extip (z nichž později vznikla Zóna A) a v posledních předlistopadových letech třeba pražští P. S. a tepličtí Šanov I

Zastávka Mileč: 1983-84, Zdroj: www.znc.cz

Zastávka Mileč: 1983-84, Zdroj: www.znc.cz

Výrazný mezník pro celou českou neoficiální scénu představoval rok 1983, kdy byl v Tribuně publikován štvavý pamflet Nová vlna se starým obsahem, jehož hlavním cílem bylo odradit zřizovatele kapel, které neměly normalizační orgány pod kontrolou. Řešením (přestože někdy pouze dočasným) se mnohdy stávalo přejmenování. Snaha režimu zastrašit navíc vůbec nevycházela, po třiaosmdesátém nastal takový „bandboom“, jaký pamatovala jen šedesátá léta.

Kapely nacházely v 80. letech útočiště v tehdy vznikajících klubech jako např. Chmelnici, kulturákuOpatově, holešovických Dopravních podnicích, klubu v brněnské Šelepově ulici, M klubu ve Valmezu aj.

Moc začala klopýtat stále viditelněji, v komické snaze „dostat vše pod kontrolu“ přivedla do Paláce kultury první Rockfest. Do roku 1989 na jeho pokračováních vystoupily i dříve netrpěné či zakazované kapely (FPB, Radegast, Visací zámek, H.N.F.).

Osmdesátky přinesly také fanziny. Tím prvním čistě punkovým byl Punk maglajz, který vydávali H.N.F. Co se týká vydávání nahrávek, oficiálně to v těch letech samozřejmě nebylo možné. Přesto nějaké vznikly (zejména šlo o záznamy koncertů). Jedním z nejaktivnějších vydavatelů, jimž za nedovolené podnikání hrozilo vězení, byl Petr Cibulka, který toho na své značce S.C.T.V. vydal požehnaně. V roce 1988 se pak nemožné stalo skutečností a „Visáči“ se u Supraphonu dočkali prvního oficiálně vydané punkové desky (byť jen singlu).

Po roce 1989 všichni uvítali konec nenormality, zároveň s ním však zmizel důležitý prvek, vůči kterému se punkové vymezovali a díky němuž byla jejich revolta skutečnou revoltou. Desky už mohly být vydávány bez omezení (a že se jich vyrojilo) a punkům už kohouty nikdo násilně nestříhal. Mýtus přestal být mýtem. Proto také touto hranicí náhled do punkerovy duše končíme…

Kytary a řev aneb Co bylo za zdí, Zdroj: www.metalshop.cz

Kytary a řev aneb Co bylo za zdí, Zdroj: www.metalshop.cz

Pro jakous takous minimální úplnost snad zbývá už jen dodat, že na český předrevoluční punk měly největší vliv zejména kapely ExploitedSex Pistols (případně Clash, Damned apod.), protože vydávaly u mamutích vydavatelství, a snadno se tak o nich šířila pověst toho nejlepšího, co lze v punku najít…

Poznámka na závěr: Kdo se chce seznámit s historií českého (i slovenského) punku obšírněji, určitě by neměl opomenout knihu Filipa Fuchse Kytary a řev aneb Co bylo za zdí (2002) věnující se vývoji tuzemského punku a HC do roku 1989. Cenným materiálem jsou také 30., 36. a 41. díl seriálu České televize Bigbít. V Kytkách v popelnici od Miroslava Vaňka z publikace Ostrůvky svobody (2002) lze potom najít odraz postoje komunistické moci k předrevolučnímu punku v citovaných materiálech StB a dalších orgánů KSČ.

Zdroje: Bigbít (Hrabalik), Excentrici v přízemí, Alternativní kultura: Hudební alternativní scény sedmdesátých až osmdesátých let (obě Vlček) Kytary a řev (Fuchs), Kytky v popelnici (Vaněk)

Zdroj foto v perexu: www.punk.cz

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Co je to… Punk? 2. díl