Zázračné diety na obezitu nezabírají a módní novinka omezit stravu podle výsledků genetického vyšetření není dosud vědecky ověřena. Obojí znamená jen zbytečně vyhozené peníze, shodli se na dnešním setkání s novináři přední čeští obezitologové. V Česku má normální váhu jen polovina dospělých, šestina je obézní (BMI 30 a více) a dalších 20 procent má nadváhu. V počtech lidí s nadbytečnými kilogramy se Česko řadí k horšímu evropskému průměru.
„Dieta podle genetického vyšetření je teď móda. Vyšetří se určitý počet genů, které mají prokázaný vztah k obezitě. Stojí to tisíce korun. Problém je, že nemáme žádný důkaz, že by genetické vyšetření zlepšilo vyhlídky pacienta na zhubnutí,“ řekl předseda České obezitologické společnosti profesor Martin Haluzík.
Pacienti s obezitou by podle něj měli raději peníze využít na zlepšení stravování a fyzickou aktivitu. Každý by se také měl poradit s lékařem, obezitologem, internistou, praktickým lékařem, zda u něj hrozí metabolické komplikace obezity a zda se dá nějak léčebně zasáhnout.
Podle dostupných informací nabízejí testování v ČR tři firmy. Na webu jedné z nich je uvedeno, že díky genetickému určení metabolického typu je hubnutí průměrně třikrát účinnější. Firma na rozdíl od šéfa obezitologů také tvrdí, že její postup je založen na vědecky ověřených faktech.
Čtěte také: 12 osvědčených tipů jak zhubnout až 6 kilo bez hladovění
Podléhání „obchodníkům s hubnutím“ vysvětluje psycholožka Iva Málková z hnutí STOB (STob OBezitě) tím, že člověk je svou podstatou tvor líný a chtěl by zázračnou hůlku, jejímž mávnutím zhubne.
Pokud „zázračné“ diety vedou k tomu, že příjem energie klesne pod její výdej, člověk zhubne. „Problém ale je, že je nikdo nedokáže dodržovat trvale, protože to pro něj není příjemné. Když s dietou skončí, zase nabere,“ řekla. Tímto „zázrakem“ podle ní trvale zhubne jen peněženka.
Podle Málkové odborná jednoduchá rada existuje. Musí jít o změnu, která je člověku relativně příjemná a může ji dodržovat celý život. „Při hubnutí doporučujeme půl kilo za týden, k tomu stačí denně ubrat přibližně 2000 kilojoulů, což není nic dramatického. Stačí vynechat litr limonády, nevzít si 10 deka salámu či jedny oplatky,“ popsala.
Úspěšné hubnutí musí podle Málkové brát v úvahu myšlenky a emoce daného člověka, které vedou k přejídání. Člověk se přejídá ze stresu i z pohody či z tzv. toxického prostředí. „Dřív by nás v kině nenapadlo jíst popcorn, dnes nás jeho vůně a to, že ho všichni mají, k tomu přímo nabádá. Za dvě hodiny máme hlad a venku už číhají fastfoody,“ popsala toto „toxické“ prostředí s tím, že lidé, kteří chtějí zhubnout, by měli být aktivními tvůrci svého jídelníčku.
Vyznat se v protichůdných doporučeních, jak se co nejlépe a nejzdravěji stravovat, pomůže zájemcům konference Dialogem ke zdraví, která se koná 18. října v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny.
