3 fotky 
Náš reprezentační výběr do dvaceti let nezískal zlaté medaile od roku 2001. Výsledky poměrem 10:1, 7:2 a 8:3 v náš neprospěch jsou za posledních několik let zcela normální. Po každém neúspěchu se dušujeme, že situace se v budoucnu zlepší. Ale nic pro to neděláme. Dobu po šampionátu vyplní jen čekání na další výprask. Je na čase přestat mluvit a začít něco dělat. Jinak bude hokejové dno naším druhým domovem.
Hokejové dresy ČR Foto: Michal Kozák, Topzine.cz
Na nedávném hokejovém šampionátu do dvaceti let naše reprezentace opět neuspěla. Po jediné výhře nad Norskem a následných prohrách s Kanadou, Švédskem a Ruskem skončili Češi v základní skupině čtvrtí a místo boje o zlato je čekala jen skupina o záchranu. Nejtristnější je herní projev našich mladíků. Výsledky zápasů končí prohrou o pět a více gólů a za předvedenou hru by se styděly snad i nehokejové země. Kde je „zakopaný pes“ našich neúspěchů?
Musí hrát ti nejlepší
Korupce, známosti a zákulisní tahy vládnou našemu hokeji. V oddílech je příliš prostoru věnováno synům bohatých otců, kteří sponzorují klub nebo, v těžko uvěřitelných případech, i trenéry. Běžné je, že syn trenéra dostává neomezeně příležitostí a prostoru na ledě. Je škoda, že každý náš bývalý hráč nemá dva syny. To bychom měli reprezentaci hned postavenou. Určitě se všichni do extraligy „vypracovali tvrdou pílí a právem tam patří“. Z hokejového prostředí v Česku se zvedá žaludek.
Nízká výkonnost a krátkozrakost trenérů
Naši hráči jsou pomalejší, slabší a málo aktivní. Prohry na MS dvacetiletých 7:2, 6:3 a 8:3 mluví za vše. To je rozdíl třídy! Trenéři zřejmě při vycpávání svých kapes zlaťáky zapomněli, že bez těch nejlepších vyhrávat nebudeme. A naivní zůstali i co se týče tréninku. Jen dobře fyzicky a takticky připravení kluci můžou vyhrávat. Měli bychom si uvědomit, že bez nejlepších hráčů a tvrdého tréninku to prostě nepůjde!
Vinu nesou i rodiče
S tvrdým tréninkem se musí začít už od žáčků. Když se ovšem najde trenér, který hráče neustále honí po ledě a občas zvýší hlas, nastává problém. Rodiče si stěžují, že na jejich dítě nebude nikdo křičet a že jejich ratolesti nebude nikdo přetěžovat. Největší zábavou je pro kluky vyhrávat zápasy a k tomu je zapotřebí tvrdý trénink. Rodiče by si měli uvědomit, že nejen ve sportu, ale i v životě to lidé dotáhnou nejdále především tvrdou pílí.
Naše mladé ,,hvězdy“
Do sítě našich mládežnických reprezentací padá v posledních letech čím dál tím více gólů. Co ale s tím? Zdroj: sxc.hu
Všichni mladí hokejisté se vidí buď v extralize, KHL nebo NHL. Když se jich zeptáte, co pro to dělají, nastane ticho. Málokdo z nich si uvědomuje, že trénink v klubu nestačí. Zároveň nám chybí srovnání se světem. Kdybychom jezdili už se žáčky na turnaje do ciziny, viděli bychom, jak na tom jsme. Příkladem by měli být Jágr, Federer a další. Jsou to „králové sportu“, kterému se věnují, a přesto si každé ráno znovu a znovu obouvají brusle, nebo berou tenisovou raketu do ruky a dřou.
Chybí zkušenosti, ale kde je vzít?
Naši hráči nemají kde nabrat zkušenosti a my jim tuto šanci ani nedáme. V juniorské extralize mají na všechno dost času, ale na mezinárodní scéně je času proklatě málo. Než abychom nechali v extralize hrát talentovaného mladíka, raději si koupíme čtyřicetiletého hráče nebo cizince. Když už se někdo dostane do extraligového týmu, dáme ho do čtvrté „lajny“, aby nezabíral místo starším a zkušeným hráčům. Pokud se nezmění přístup manažerů, zkušené mladíky v reprezentaci nečekejme.
Rychlá cesta z vrcholu na dno
Dostat se skoro až na samotné dno se nám povedlo velmi rychle. Cesta zpět na vrchol bude trnitá a pomalá. Je nutné vyházet lidi, kteří sportu škodí, a začít tvrdě pracovat. Na místě je trpělivost, výsledky se totiž nedostaví hned, ale až za pár let. Naši hráči budou muset do budoucna polykat tvrdé tréninkové dávky. Trenéři budou muset být nekompromisní. Jiná cesta k úspěchu nevede. Kdo to ,,neudejchá“, ať hraje šachy. Doufám, že situaci zvládneme.
Špatná situace nám může pomoct
Pokud odhalíme a odstraníme příčiny neúspěchu, může nám být momentální situace velmi nápomocná do budoucna. Tak jako jsme v minulosti vystavili na odiv svoji blbost a nyní sklízíme její důsledky, můžeme v budoucnosti prokázat svoji chytrost a z nepříznivé situace si odnést tolik cenné ponaučení.
