2 fotky 
!Knižní novinka!Proč slavíme Velikonoce, pečeme beránka a barvíme vajíčka? Jaké další zvyky se s Velikonocemi pojí? Jaká jsou typická velikonoční jídla a jak je připravit? A jak se slaví Velikonoce jinde? Na všechny tyto otázky a mnohé další odpovídá Česká velikonoční kniha.
Barevné kraslice jako symbol Velikonoc, Zdroj: ilustrační fotografie z České velikonoční knihy
Kolektiv autorů v čele s Michaelou Zindelovou se zhostil vskutku nelehkého úkolu − pokusil se sestavit knihu o Velikonocích, která by čtivou formou dávala odpověď na základní otázky týkající se Velikonoc, a to ze všech možných oblastí, a navíc obsahovala množství praktických rad. Stačí si jen krátce prolistovat Českou velikonoční knihou, kterou vydává Nakladatelství XYZ, na několika místech se začíst, a hned nám bude jasné, že se záměr autorům podařil na jedničku.
Téměř čtyřsetstránková kniha se skládá ze šesti kapitol, které mají různou délku. Některé z nich by vystačily na samostatnou knihu, jiné zabírají jen pár stránek. Knize dominuje rozsáhlý heslář pojmů související s Velikonocemi, který je zařazen na začátek knihy. Knihu uzavírá velikonoční kuchařka, která se rozkládá taktéž více jak na sto stranách. Vprostřed knihy jsou zařazeny kapitoly o velikonočních říkadlech, tradicích a slavení Velikonoc ve světě.
Velikonoce krok za krokem
Více jak první čtvrtinu knihy utváří kapitola, jejíž název by měl znít spíše Velikonoce od A do Z. Obsahuje totiž abecedně řazené pojmy spojené s Velikonocemi a jejich atributy. Najdeme zde typická hesla, jakými jsou například Beránek, Kraslice a Pomlázka. Nechybí tu ale ani pojmy související s křesťanstvím obecně, jako například Evangelista, Kristova reflexe v umění či Liturgie. Každé z hesel je podle své závažnosti náležitě rozvito a nejednou v něm najdeme velmi podrobné informace týkající se různých oblastí.
Velikonoce jako svátky jara, Foto: Hana Prokopová, Topzine.cz
Častokrát se tedy dozvídáme nejen o původu daného jevu, jeho historii a současném stavu, ale dostáváme se i do rovin vskutku nadstandardních. Například u hesla Barvení kraslic jsme mimo jiné informováni i o původním složení jednotlivých barev užívaných ke zdobení kraslic. Třeba takovou světle zelenou získáme kombinací lipového květu, kmínu a šafránu, zatímco tmavě zelenou smísením mladého žita, odvaru z osení, kopřiv a olšové kůry a vody ze špenátu. Kde jinde dnes takovou perlu vyčteme?
V této kapitole se také dozvídáme, jaký je rozdíl mezi pohanskými a křesťanskými Velikonocemi a jak probíhalo postupné převádění původních pohanských symbolů na křesťanské. Nechybí zde ani krátký etymologický exkurz k původu některých slov, včetně slova Velikonoce a jeho protějšků v germánských a románských jazycích. A kdybychom náhodou nevěděli, co znamená žila, šihota nebo šmirgust, v knize se nám jistě dostane náležité odpovědi.
Velikonoce literární
Dvě následující kapitolky, první pojmenovaná Velikonoční pověry, pranostiky, říkadla a druhá nesoucí název Velikonoce v poezii a próze českých klasiků, nejsou bohužel tak rozsáhlé jako kapitola předchozí. Těžko říct, zdali zvolené téma neobsahuje tolik materiálu (možná nemáme dostatek klasiků), anebo se zkrátka jedná jen o ilustrační příklady. Přikláním se spíše k druhé možnosti, jelikož je pravdou, že číst si rozkošnicky padesát stránek velikonočních říkadel by bavilo asi opravdu jen bohemistu.
Hruška se hněvá, že listí nemá,
že jí je ta prokletá zima nedá.
Zimo, zimo zlá, nebuď taková!(Říkadlo z Hořicka)
Co se již výše zmíněných klasiků týče, kapitola obsahuje úryvky z Erbenova Pokladu, Němcové Babičky a báseň Žežulka od Sládka. Příliš klasiků v této kapitole tedy opravdu nenajdeme, ale můžeme se uklidňovat alespoň tím, že v ní jsou zařazeni opravdu jedni z největších.
Jak se slaví jinde
Kapitola s názvem Velikonoce ve světě krátce, ale zato výstižně, představuje slavení Velikonoc ve 21 zemích různých světadílů, přičemž je vždy kladen důraz na srovnání s naším způsobem slavení. Takto jsme se například mohli dozvědět, že fenomén velikonočního zajíčka, který nosí dětem čokoládová vajíčka, k nám přihopsal z vedlejšího Německa. Anebo že pro USA jsou Velikonoce na rozdíl od evropských zemí především konzumní záležitostí a samotný prezident prý děti obdarovává podepsanými dřevěnými vajíčky.
Mezi jmenovanými zeměmi nechybí ani státy severské, všichni naši sousedé, Izrael, ale třeba i taková Guatemala, která kupodivu neslaví nijak exoticky. Naopak takové Mexiko má oslavy spojené s Velikonocemi vskutku divoké. Mimo jiné věsí na strom papírové figuríny představující Jidáše (a někdy prý také místní politiky), které na Boží hod slavnostně zapaluje za pomoci rozličné pyrotechniky.
Součástí Velikonoc je velkopáteční procesí, nevšední karneval, jehož účastníci jsou oblečeni do kostýmu římských vojáků a Kristových stoupenců. Římané se stávají oběťmi nejrůznějších nástrah a léček, jejich úkolem je překonat všechna nebezpečenství, dovést Ježíše na Golgotu a ukřižovat ho. Dopolední bujará část slavnosti se odpoledne výrazně mění, všichni se ponoří do naprostého mlčení a truchlí.
(Mexiko)
Skrovné velikonoční tradice
Název kapitoly Velikonoční tradice je trošku matoucí. Já osobně bych očekávala popis původních staročeských zvyků, které už dnes nejsou obvykle uváděné v praxi. Kniha ale bohužel připomíná jen ty všeobecně známé, které se stále dodržují, a to nejen na zapadlých moravských vesnicích, například pletení pomlázky, vyfukování vajíček a vynášení smrtky. Po této části následují návody na to, jak správně pečovat o jarní květiny, jak naaranžovat sváteční stůl a podobně.
Dobrou chuť!
Snad nejrozsáhlejší kapitolou knihy zabírají Velikonoční recepty. Ty se neomezují jen na hlavní jídla a moučníky, ale věnují se i předkrmům, polévkám a salátům. U většiny z nich je na pováženou tvrdit, že se jedná o jídla tradičně velikonoční. Pokud ale přistoupíme na myšlenku, že slovo velikonoční znamená částečně i jarní a jarní zase lehký, nebudeme mít se zařazením takového množství dobrot problémy. Pokud ale narazíme zrovna na Plněnou skopovou pečeni nebo Vepřovou roládu s bylinkami a hráškem, je nasnadě o jarní lehkosti polemizovat.
Pár slov na konec
Kniha je doplněna množstvím ilustračních fotografií, které jsou zajisté zpříjemněním textu. Jediná moje výtka bude směřovat k části receptové, kde fotky neilustrují uvedené recepty, jak to bývá zvykem, ale jsou spíše nahodilé. Co ale zájemce o velikonoční tradice a Velikonoce vůbec jistě potěší, je soupis použité literatury uvedený na konci knihy. Tak si čtenář může rozšířit svůj obzor právě v té oblasti, která ho nejvíc zaujala. Na závěr se sluší říct možná klišovitou, ale přesto stále platící tezi, že kniha je natolik různorodá, že si v ní to své něco najde skutečně každý.
Název: Česká velikonoční kniha
Autor: Zindelová Michaela a kol.
Nakladatel: XYZ
Rok vydání: 2011
Vazba: Vázaný
Počet stran: 340
Doporučená cena: 399 korun
