×
TOPZINE.cz

Čechovův koktejl: višně, vodka a deprese

sad1Poslední hra Antona Pavloviče Čechova Višňový sad je tvrdé, životem psané drama. Z podia se do sálu valí nespecifikovatelné pocity, které se v druhé části přerodí do jisté beznaděje. Otázka, jak vše dopadne s obrovským višňovým sadem, se táhne celou hrou jako černá stuha a herci přesvědčivě sugerují divákům atmosféru tehdejšího Ruska.

zdroj: www.pragueout.cz
zdroj: pragueout.cz

Višňový sad, uvedený v Divadle na Vinohradech u příležitosti stého výročí divadla, režírovaný Vladimírem Morávkem, hostem z Klicperova divadla v Hradci Králové, je jedno z klasických představení od klasika svého oboru, Antona Pavloviče Čechova. Nicméně tato rozporuplná, přesto nesporně dobrá hra se skvělým obsazením zaujímá v repertoáru divadla své čestné místo. Ale i přes všechny ódy pěné na toto představení v něm lze najít řadu sporných momentů.

zdroj: zdroj: www.dnv-praha.cz
zdroj: www.dnv-praha.cz

Na svou usedlost se po dlouhé době vrací z Paříže Raněvská (Dagmar Havlová) s vlastní i adoptovanou dcerou (Ivana Uhlířová, Pavla Tomicová) a bratrem (Viktor Preiss). Kolem panství se rozkládá velký višňový sad, který – jak se ze hry dozvídáme – je dokonce zmíněn i v naučném slovníku. Nicméně toto léta neobývané panství je zadlužené. Nejsou peníze na správu majetku ani na splácení hypoték. Otevírá se otázka, jak celou situaci vyřešit. Podnikatel Lopachin (Martin Stropnický) naléhá na Raněvskou, ať dá sad vykácet a nově získaný prostor prodá na parcely. Nestane se tak. Panství propadá dražbě. Celá historie tak de facto končí.

zdroj: www.dnv-praha.cz
zdroj: www.dnv-praha.cz

Do příběhu se, jak tomu tak bývá, zaplétá láska. Respektive v originální předloze tomu tak je. V této inscenaci vše probíhá pouze v náznacích. Konečně se dostáváme k momentu, kdy je potřeba dodat několik poznámek.  Nejspíše v rámci uměleckého ztvárnění se na pódiu objevují jakési sochy, jakési bílé hlavy, které se neustále přenášejí z místa na místo, rozbíjejí… Kdo ví, co tím chtěl básník říct. Když už jsme u rozbíjení, za celou hru upadne na zem a následně se rozbije mnoho dalších předmětů: hrnky, skleničky a tak podobně. K tomu lze jen podotknout, že po aplausu publika je co uklízet.

Samotní herci podávají skvělé výkony. Dagmar Havlová svou roli decentně přehrává, avšak do této ruské tématiky to zapadá. Zato Martinu Stropnickému (představiteli podnikatele Lopachina) nebylo téměř rozumět. Divák musí opravdu hodně namáhat sluch, aby pochopil alespoň části jím vyřčených vět. Vlastní dcera Raněvské (Ivana Uhlířová) říkala svůj text, jako kdyby (nenapadá mě jiné připodobnění) měla rovnátka. Nic proti lidem s rovnátky, ale pro Vinohradské divadlo to není to pravé ořechové. Kromě toho Ivana Uhlířová velice, až nepřirozeně, přehrávala.

zdroj: zdroj: www.dnv-praha.cz
zdroj:  www.dnv-praha.cz

Ale na představení je také co chválit. Velice povedená je scéna. Moderní pojetí a černo-modrá kombinace tvoří skvělý doplněk děje. Za zmínku stojí také skvělá hudba, o kterou se zasloužil Michal Pavlíček. Klavír a akordeon přesně pasují do mrazivé atmosféry ruského venkova. Dále hru zdobil výkon Viktora Preisse.

Po zhodnocení celé hry je třeba konstatovat, že byl předveden solidní výkon. S malými mínusy i s výraznými plusy. Toto představení lze jen doporučit každému, koho zajímá či baví ruské drama. Rozhodně se tímto počinem neudělala Antonovi Pavloviči ostuda.

Višňový sad

Divadlo na Vinohradech

režie: Vladimír Morávek

hrají: Dagmar Havlová, Andrea Elsnerová/ Ivana Uhlířová j. h., Pavla Tomicová j. h., Viktor Preiss, Martin Stropnický, Jiří Dvořák, Martin Zahálka, Jiřina Jirásková, Svatopluk Skopal, Lucie Juřičková, Ilja Racek, Jiří Žák

hodnocení: 3 a půl***



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..