Bývalý středoškolský učitel Rudolf Sekava, který je v ČR nejdéle žijícím člověkem s transplantovaným srdcem, chce nadcházející osmdesátiny oslavit v rodinném kruhu. Bujaré oslavy neplánuje, významná jubilea by podle něj spíš měla vést k hlubšímu zamyšlení nad životem. Oslavy tedy budou spíš duchovní než materiální. „Vzpomenu také na všechny, kterým vděčím za to, že ještě mohu žít,“ řekl ČTK Sekava, kterému bude 80 v neděli 15. května.
Zdroj: Shutterstock.com
Připouští, že jeho zdravotní problémy jsou úměrné věku. Samotná transplantace, kterou podstoupil v roce 1984, mu prý do života kromě nutných pravidelných kontrol nijak nezasahuje. „Mám hlavně ortopedické potíže, bolí mě kyčle a kolena, mám artrózu. Trápí mě, že mě to omezuje v pohybu doma i venku. Na procházky a nákupy už používám hůlku,“ svěřil se.
Transplantaci v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) podstoupil Sekava 23. října 1984 jako třetí pacient. Bez ní by mu zbývalo pár měsíců života. Dva roky před operací kvůli nemocnému srdci nastoupil do invalidního důchodu. Ještě teď si živě vybavuje, jaké měl z transplantace obavy a zpočátku se jí bránil. Nakonec souhlasil.
Na nelehkou dobu vzpomíná dodnes i Sekavova manželka Jaroslava. „Zrovna mi umřel tatínek, zařizovala jsem pohřeb a večer mi volali, že manžela vezou na sál. Navíc byl i syn zároveň také v nemocnici. Měla jsem toho během týdne hodně najednou,“ připomíná si složité životní období. Když jí po operaci volali z nemocnice, že může přijet, nespala celou noc a do Prahy jela s obavami. O to větší měla radost ze zjištění, že operace se podařila.
Úspěšná transplantace srdce, jehož dárkyní byla mladá žena, vrátila Sekavu do běžného života. „Tělesné orgány, které dříve kvůli špatně fungujícímu srdci nebyly prokrvené, a proto ochablé, najednou začaly ožívat. Cítil jsem, jak se do mě znovu vrací život ve zcela jiné kvalitě,“ vzpomíná Sekava. Po necelém roce od transplantace ve svých 49 letech se vrátil za katedru. Vydržel tam až do svých 71 let.
Loni koncem září se Sekava v Praze zúčastnil setkání s ostatními pacienty při příležitosti 1000. transplantace srdce provedené v IKEM. „Dostali jsme upomínkové placky s pořadovým číslem provedené operace. Nikoho s nižším číslem jsem tam už nepotkal,“ řekl Sekava, jenž stále cítí vděk k lékařům i neznámé dárkyni. „Proti věku není léku, těžkosti se snažím překonávat. Člověk musí mít naději, že přijde ještě něco dobrého. Bez naděje by byl život smutný,“ dodal.
První úspěšná transplantace srdce nejen v bývalém Československu, ale v celém tehdejším východním bloku se uskutečnila 31. ledna 1984. Prvním pacientem byl Josef Divina. Operace mu prodloužila život o 13 let. Na první výměnu srdce se tým lékařů připravoval dlouho. Počátkem roku 1984 k ní dostal svolení socialistického ministra zdravotnictví. První zákroky nezůstaly jen výjimečnou senzací, ale před více než třemi desítkami let zahájily systematický transplantační program.
Podle mluvčí Veroniky Velcové se jen v IKEM od roku 1984 do konce dubna 2016 uskutečnilo 1049 transplantací srdce. „Provádějí se však také v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně. Dětské transplantace srdce se provádějí ve spolupráci s námi ve Fakultní nemocnici Motol,“ uvedla Velcová.
Autor ČTK
