2 fotky 
Příznivci Saturnina se konečně dočkali. Populární inscenace z produkce Městských divadel pražských vychází na albu, jehož meníčko servíruje na dvacet pět výtečných koblih, tedy vlastně písní, ochucených o příjemné obsazení zpěváků a herců.
Ondřej Hvelka křtí CD Saturnina Zdroj: mestskadivadlaprazska.cz
Celé album se nese ve velice příjemném, jazzovém stylu a již první píseň jakoby vás chtěla nenápadně přenést do doby werichovské, jež se v časech Saturnina odehrává. Zážitek přináší především hudební doprovod Ondřeje Havelky Melody Makers, díky němuž nabývají hravé písně na ještě větší svižnosti a barvitosti.
Poznáte ty ptáčky? Ano, támhle veverka…
Saturninovská komičnost je patrná hned z druhé písně, ve které teta Kateřina v podání Jitky Smutné nabádá Lea (Vasil Fridrich), aby si rozhodně nebral příklad z jeho otce. Stejně vtipných textů se nachází v mnohých částech tohoto alba, které nemohlo být pokřtěno jinak než koblihou. Nezapomenutelné hlášky mají na upomínkovém CD dost značné místo, nachází se jich tam celkem devět.
Jednou z nejlepších je dialog Nad námi modré nebe, pod námi čtvrtohory slečny Barbory (Z. Norisová) a Lea. „Pojďte ke mně na travičku. Slyšíte ptáčky? Poznáte je? Já ne,“ zajímá se Barbora. „Ano – támhle veverka…,“ odpovídá Leo. „Také létá, nezpívá,“ říká slečna.
CD bylo natáčeno při inscenacích
„A víte, Saturnine, že ženy při svíčkách bývají mnohem krásnější?“ Saturnin se směje a nato také diváci. Ano, CD bylo natočeno při inscenacích, jež se odehrávaly v termínech 15. a 17. září, a také 20. října 2010. Nejen z diváckého smíchu je znatelný fakt, že album nebylo natočeno ve studiu. Je to i slyšet zvukově, což ale působí, jakoby nahrávka pocházela právě z doby minulé.
CD Saturnina pokřtili koblihou Zdroj: Městská divadla pražská
Slova mluveného, stejně tak jako pěveckých partií, se ujali účinkující férie – Zuzana Norisová, jež svou slečnu Barboru alternuje s Lucií Pernetovou, Jiří Hána, Jan Meduna, Jaroslav Vlach, Vladimír Čech a samozřejmě také samotný Ondřej Havelka.
Něco navíc s Ondřejem Havelkou
Mezi nejlepší písně patří Zakázané ovoce v podání Lucie Pernetové. Ta pěvecky velice mile překvapila. Její pojetí písně Ježka a V+W je velmi příjemné a hezky se poslouchá. Samozřejmě podání písní zpěvačkou Zuzanou Norisovou zní lépe, což se dalo předpokládat. Například Život je malá bílá loď dává zkušenější zpěvačce prostor na albu projevit svůj talent. Její nenásilné uchopení jedné z jazzovek zní velice příjemně pro ucho posluchače.
Plakát k Saturninovi
Mezi druhou nejzdařilejší píseň bych označila Život je krásný, které se ujal Ondřej Havelka. Patří mezi dvě poslední, které se zařazují mezi něco navíc – tedy bonus, jenž nazpíval sám populární režisér Havelka.
Saturnin si zcela jistě najde své místo v každé sbírce divadelních alb. Krásně poslouchatelné dobové melodie v rytmu jazzu a swingu, navíc plno nezapomenutelných hlášek, včetně té, která komentuje dílo samotné. Takové je nové CD, které si najde své místo v srdci snad každého milovníka hudebního divadla. Působivý je i booklet s až retro designem. Obsahuje informace o inscenaci, včetně úryvků z recenzí a samozřejmě bližší informace o albu samotném.
