Předvečer prvního máje je dnem rojení čarodějnic, velkých ohňů a stavění májí. V Brně je od minulého roku tento den spojen se starobrněnským festivalem Čarodějáles. Tento rok festival sliboval více místa a několik zahraničních hostů. Oproti minulému ročníku bylo nejvíce znát povedenější zajištění občerstvení. K dostání bylo vše, na co si člověk mohl vzpomenout, a konečně bez zdlouhavých front.
Brány Čarodějálesu otevřela ve 2 hodiny po poledni punková kapela Totální nasazení, po nich KillJoy a vítězové soutěže Metrem na Čarodějáles – Ezy Riders. Program plynul tak jak měl, ale s počasím už to bylo horší. Při kapele Toxique počasí totálně zklamalo a začalo pršet. Kvůli tomu přišlo několik lidiček utíkajících se schovat o zajímavé vystoupení kapely. Frontmanka kapely totiž miluje oblečení a nespoutané převleky! Proč taky ne, když měla na pódiu vlastní „obývák“ a cítila se tak jako doma. A tak jak déšť s Toxique přišel, tak také odešel.
„Kdo nezažije, nepochopí!“ Tak by se dalo popsat následující výstup Čoko Voko a Elektrick Mannů, které následovalo. Brněnské rapující duo Čoko Voko tvořeno dvěmi „křehkými ženami“ předvedlo své hiphopové songy ze života (zřejmě jejich). Pro lidi, kteří je neznají, byly zřejmě velkým překvapením. Pro ty, kteří už je znají ovšem nic nového, zazněly zde stejné hity jako vždy.
Nikdo z přítomných však nemohl lépe uvést valašskou rockovou partičku Elektrick Mann, kapelu s neotřelými, necenzurovanými texty bez jakýchkoliv servítek. Písničky sprostšího rázu dostaly do varu přítomné fanoušky a rozproudily jim krev v žilách.
V podobném duchu necenzurovaných písní pokračoval litvínovský „buránek“ Xavier Baumaxa se svým doprovodem. Hiphopový písničkář předvedl své hlasové i kytarové umění, které se ale podle mého názoru vyjímá lépe v prostředí menších klubíků se svou typickou atmosférou.
Jak už to k Čarodějálesu patří, rojily se mezi přítomnými čarodějnice, a dokonce i několik v pánském provedení. Ty nejlepší z nich byly oceněny bohatými odměnami. Někdo přijal výhry s velkou radostí, někdo slavil už dopředu a na podiu představil přímý pád na ústa.
Mezi nejžhavější vystoupení patřilo to v podání kapely Horkýže Slíže. V publiku našli velkou podporu a skvělou atmosféru pro své hudební kousky. Horkýže Slíže jim za to věnovaly skvělý výběr písniček včetně „silných refrénů jak hovado“ a „hořící maštale“ a skvělý výkon.
Letošním tahákem byli bezesporu headlineři festivalu kapela iO, která je složena zčásti z bývalých
členů kapely Guano Apes a nového zpěváka. Roli tahounů na festival určitě splnily, ovšem pro zatvrzelé fanoušky starých dobrých Guano Apes byly docela zklamáním. Kapela už nepokračuje příliš ve stejném duchu, i když to slibovala. Zpěvák svým vzhledem i krásným hlasem trochu připomíná zpěváka Seala, ale k tomuto druhu hudby se příliš nehodil, k ní bych ocenila spíše někoho s pořádným drsným hlasem a drsným podáním.
O půlnoci nás dokonce čekalo milé překvapení v podobě nádherného ohňostroju. Byla to fakt krásná podívaná! Letošní ročník byl bezpochyby lepší než ten minulý, čemuž nasvědčovala i vysoká návštěvnost. Po skvělé akci přichází většinou trpký konec a ten nám připravil Dopravní podnik města Brna. Sliby posílení dopravy byly opět zcestné, dopravní podnik podle očekávání nevypravil více autobusů. V čase odjezdů přijel pouze jediný, který odjížděl extra přeplněný a další nespočet lidí měl prostě smůlu. DP tak podpořil místní Taxi firmy, které si ten večer mohly mnout ruce.
Napsala Blanka Horká z našeho partnerského portálu www.music4u.sk.
Ohodnoťte tento článek:
