2 fotky 
V podvečer stávkového dne navštívila anglická stoupající core hvězda Bring Me The Horizon stověžatou matičku, aby potvrdila svůj status metalové ikony i u českých fans. Lidi, kérky, patky, tunely a masivní nářez… Jak to teda celé vypadalo? Večer 16. června patřil drsné muzice a mládí.
Bring Me The Horizon, Zdroj: myspace.com
Navzdory mohutné dopravní stávce dala nejen česká, ale i zahraniční mládež najevo, že si rozhodně vystoupení britských ikon Bring Me The Horizon nenechá za žádnou cenu ujít. Už kolem půl sedmé se totiž před vchodem do klubu tlačily dobré dvě stovky fanoušků a v průběhu celého večera se jejich počet ještě zdvojnásobil. Vzhledem k věkovému průměru návštěvníků – cca patnáct let – byly u vchodu vydány protichlastací pásky a šlo se na věc.
Podle rozpisu odstartovala set v osm večer pražská masírka The Blackstone Chronicles, a to hned se vší parádou. Natěšené publikum mohutně reagovalo v podstatě od první skladby a i parádní zvuk dal znát, že čtvrteční večer bude nevšedním zážitkem. TBC se do svého tech-deach/core opírali opravdu s vervou, a tak musím pochválit výkony jednotlivých muzikantů, které byly opravdu na vysoké úrovni. Fans byli perfektní a to ocenila s nadšením i samotná grupa. Pokud bude pětice muzikantů pokračovat podobným tempem a stylem dál, možná je čeká ještě slušná budoucnost.
Kolem deváté hodiny, po druhé zvukové zkoušce, to rozbalili další pražáci Mama Knows Best se svým nasraným hardcorem. I když se zpočátku zdálo, že odezva publika byla u TBC silnější, postupně dosáhla stejné, ne-li větší intenzity. Kluci z MKB předváděli po celou dobu velmi stabilní výkon a musím uznat, že suverenita, se kterou set vedli, se u českých kapel tak často nevidí. Když zplavení drtiči opouštěli pódium, bylo už publikum těsně před bodem varu. Díky neventilaci si člověk připadal jak v papiňáku a situaci zachraňoval snad jen fakt, že koncert byl nekuřácký.
Ručička na tlakoměru Papinova hrnce dosáhla maxima několik minut před desátou hodinou, kdy prostor Meetfactory explodoval v orkánu devastace. Bring Me The Horizon zaútočili s jemností Tysonova pravého háku a několik stovek fans okamžitě uposlechlo Oliho gest a začalo běsnit do zvukových vln hřmícího mixu metalcore/deathcore a HC. Circle pity prokládané několika wall of death vyplavily endorfiny a možná i přinesli pár modřin více než stovce lidí najednou.
Oli, Lee, Matt & Matt a jediný nepůvodní člen, australan Jona Weinhofen, masu lidí rozhodně nešetřili a sypali jednu pecku za druhou. Vedle hitovek Fuck a It Never Ends nechyběla ani hymna Blessed with a Curse nebo starší deathcore kladivo Pray for Plagues. Po kratičké pauze přidali BMTH nevynucený přídavek a poté hezoun Oli Sykes donutil skoro celý sál padnout na zadek nebo do kolen na poslední skladbu, po které propustil houf upocených, ale spokojených fans na pivo nebo rovnou domů.
Mladá britská kapela ukázala, že rozhodně má koule a i když snad jedinou vadou na kráse byla délka setu, necelá hodina, podaný výkon byl solidní a rozvržení skladeb bylo optimální. Pětice má také z čeho vybírat. Každé album je odlišné a od prvního surového deathcore alba k zatím poslednímu albu There Is a Hell, Believe Me I’ve Seen It. There Is a Heaven, Let’s Keep It a Secret, které je více mainstream metalcore, poskládali více než třicet skladeb, které nabízí poměrně vysokou míru variability.
Po výborném vystoupení BMTH v pražské prasečárně Meetfactory je zjevné, že pokud vše půjde jak má, kapelu nejlepší roky teprve čekají. Nezbývá než doufat, že podobných koncertů budeme mít možnost vidět v Čechách ještě vícero.
