Blíží se Valentýn. Nalaďte se na romantickou notu nejhezčími milostnými básněmi

Milostný dopis
Ke šťatsnému konci nestačí ani velká láska

Svátek všech zamilovaných už je za dveřmi. Ať už mezi ně patříte či nikoliv, nic vám nebrání nechat se dojmout krásnými slovy o různých podobách lásky z pera českých i světových básníků. 

Milostný dopis
K Valentýnu patří i trocha sladké romantiky Zdroj: sxc.hu

První ukázkou je báseň Václava Hraběte nazvaná Ty. Bylo těžké vybrat jednu – jeho smutně krásné básně se totiž nedělí na lepší a horší. Pokud máte lehce melancholickou duši, budou se vám líbit všechny.

Jednou jsi řekla: „Já si tě najdu“
Je noc
Modrá a bílá
Kouř u stropu se chvěje jako tvoje ruce
V bytě nad námi někdo poslouchá Händla
slyšíš
„Vodní hudba“
napudrované růže
v téhle zimě
to je ale nerozum že?
Máš oči jako tabák
Bojím se abych to všechno nezkazil
nějakým překrásným gestem

Zdroj: Václav Hrabě: Blues. Praha: Labyrint, 1999.

 

Nádherné vyznání lásky – to je báseň Edwarda Estlina Cummingse, která zazněla například ve filmu Woodyho Allena Hana a její sestry.

Tvůj jemný pohled mě hned rozevře,
i když jsem se zavřel jak prsty v dlaň,
ty mně vždy postupně otvíráš všechny okvětní listy,
jak jaro zručně a jemně otevírá svou růži.
(…)
Nevím, co se to v tobě takhle zavírá
a otvírá, jen něco ve mně rozumí,
hlas tvých očí že je nad růže vážnější.
Nikdo, ani déšť nemá tak malé ruce.

Jedny z nejznámějších veršů o lásce od impresionistického básníka Antonína Sovy se jmenují Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy.

Když ona přišla na můj sad, vše právě odkvétalo.
Tak nevrle a tulácky v obzoru slunce spalo.

Ó proč tak pozdě? řek jsem k ní. Poslední slunce na sítí,
zvony mi v mlhách umlkly, jsou ptáci v travách ukrytí,
mé louky teskní vůní mdlou a vody sešeřeny jsou
a přes přívozy stíny jdou a všecko planou je už hrou.

Vás tenkrát z jara čekal jsem…
V obzoru modrý zvučel jas.
Já napjal struny z paprsků,
by echem chyt se v nich váš hlas.

Nuž rcete, kde jste tenkrát byla?
A pod jakými zeměpásy?
Nuž rcete, čí jste jaro žila?
Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy?

Zdroj: Antonín Sova: Ještě jednou se vrátíme. Praha: Melantrich, 1938.

 

Další báseň je z románu Něžná je noc Francise Scotta Fitzgeralda. Stručná, ale všeříkající – vždyť kdo by nechtěl zažít takový moment…

Představ si:
mám tě v náručí
a čaj pro dva, jen pro nás dva
a ty a já a já a ty

Zdroj: Francis Scott Fitzgerald: Něžná je noc. Praha: Euromedia Group, 2005.

A nakonec malá ochutnávka ze současné české poezie – Chodníky plný mrtvejch ptáků Jana Těsnohlídka ml.

občas
kluka kvůli holce napadne
že láska
že napořád
že štěstí a takový ty věci a
jindy
jindy jsou prostě jen
chodníky plný mrtvejch ptáků

Jan Těsnohlídek ml.: Násilí bez předsudků. Praha: Petr Štengl, 2009.

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*