Menu
TOPZINE.cz
Art & Design

Bez názvu: Zažijte nepojmenované překvapení

Redakce

Redakce

3. 8. 2010

O výstavě Bez názvu, která do 26. září probíhá v Galerii 35 v pražském Francouzském institutu, se toho obecně moc nedočtete. To také bylo prvotním záměrem kurátorů Michala Novotného a Amandey In: přijít s výstavou zcela bez konceptu a ponechat tak divákovi prostor k vlastní interpretaci.

Francouzský institut v Praze Zdroj: ifp.cz

Výtvarný kritik se přitom nemůže ubránit jisté skepsi. Tato praxe, kterou organizátoři výstavy deklarují za inovativní a zásadní pro celou exhibici, se ve světě objevila téměř před sto lety. Převážně s příchodem abstrakce se samotná díla i výstavy přestaly pojmenovávat, právě aby byl návštěvník donucen myslet sám za sebe a našel si v díle jen to vlastní.

Bude Bez názvu výstavou potvrzující časté přesvědčení, že české umění za světovým výrazně pokulhává? Bude koncept nakonec přece jen k užitku? Nebo kurátoři jen nestihli vymyslet nic jiného?

Pozor, následuje prozrazení zápletky!

Vzhledem k tomu, že vystavená díla jsou řádně pojmenována i dopodrobna popsána jejich autory, zůstává bohužel faktem, že koncept je značně nedotažený. I tak se mu ale nedá upřít, že diváku nabízí značné napětí a posléze více než pozitivní překvapení.

Díla, nyní již prozraďme že videa, jsou fascinujícími příklady nejnovějšího (ač na dnešní dobu pomalého) vývoje postmoderny. Ať už z televizních obrazovek, nebo z rozsáhlých videoprojekcí na stěnách na vás dýchá čistý minimalismus, omamuje vás, mate a,  ano, nakonec i nutí myslet. Zkuste se tedy alespoň zprvu ubránit tomu přečíst si v doprovodných materiálech, o co šlo samotnému umělci, a najděte si vskutku to svoje.

V hlavní roli deprese

Mezi nejsilnější díla výstavy bezesporu patří Přepínání od Eugenia Percossiho a Smysl chůze od Fayçala Baghriche. Oba francouzské kousky zajímavým způsobem zkoumají lidskou individualitu a pocit odcizení. Percossi objasňuje vznik svého díla, sestávajícího z muže přepínajícího mezi televizními kanály, který je v depresi. Přátelé mu tvrdili, že proto, že nic nedělá, zatímco on věřil, že nic nedělá právě proto, že je v depresi. Depresi tedy zfilmoval a z bludného kruhu unikl.

Podobná atmosféra obklopuje i voyerský počin Tomáše Wernera Vzdálená setkání. Zde z výšky nahlížíme na neznámé, ostře nasvícené postavy právě prožívající části svého života. Zábavné je pak dílo Barbory Kleinhamplové, která napíná videoportrétem psa evidentně prožívajícího nutkání zaštěkat. Nestane se ale zhola nic.

Smysl chůze, Fayçal Baghriche

Žádných zlomových událostí se vlastně nedočkáme v žádném z vystavovaných děl, právě to je však činí tak poutavými. I když se vnucuje podobnost s filmovou tvorbou Andy Warhola nebo i některými surrealistickými filmy, originalita zůstává a přitahuje.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Bez názvu: Zažijte nepojmenované překvapení