×
TOPZINE.cz

Bek Ofis? Deska, kterou nestíhají nakládat na vozy, on-line rozchody a mulatky za mikrofonem

foto Bek Ofis!Exkluzivně!Říkal jsem si, že přijde frajírek, který se bude chvástat a po dvaceti minutách rozhovor ukončíme. Frajírci přišli dva, ale v dobrém slova smyslu. S kytaristou a zpěvákem Janem J. Nedvědem a basákem Jakubem Jakubcem byla legrace a navíc jsem se dozvěděl spoustu věcí, o které se se čtenáři Topzine.cz podělím.

foto Bek Ofis
Jakub Jakubec a Jan J. Nedvěd, Foto: Petra Jansová, Topzine.cz

Jak jde na odbyt vaše nové album Divercity?

Jan: To jde na odbyt tak rychle, že ho nestíháme vyndavat ze skladu a rvát do transportních vozů.

Proč je Divercity vícejazyčné, proč ne jen české, nebo anglické?

Jan: Z důvodu toho Divercity (různorodost, rozmanitost – pozn. redakce). První album bylo hodně britpopový, držel jsem se určitých mantinelů, což jsme na Divercity už nemuseli. Už více experimentujeme.

Koho napadlo natočit Náhradníkův videoklip takto?

Jan: Režiséra Jirku Horuta, česko-německého režiséra, který vystudoval píseckou filmovou školu, ještě s kameramanem panem Ševčíkem. A samozřejmě jsme si říkali, jak to udělat co nejvíce profi a za co nejméně peněz. A taky aby byla legrace.

A samotný příběh napadl tebe?

Jan: To napadlo mě, nevím proč, chvilku jsem toho litoval, ale pak jsem viděl Vojtu a v tu chvíli už jsem litovat přestal (smích).foto Bek Ofis

V Náhradníkovi potkáš na eskalátorech chlapíka, který vypadá jako náhodný fanoušek, to je schválně, nebo náhoda?

Jan: Na to se ptá hodně lidí, myslí si, že to je člověk z metra, ale je to člen štábu. Dokonce si někteří myslí, že je to natáčené před zeleným plátnem a pozadí je počítačově dodáno. Od té doby, co máme klip k Náhradníkovi, tak se ptá hodně lidí, proč máme v kapele kadeřníka, ale oni to pochopili tak, že když mě stříhá Kuba v klipu, tak je kadeřník i ve skutečném životě, což není.

Jakub: Já si šel zřídit OpenCard pro MHD, a když jsem jí dával fotku, tak se mě ptala, jestli jsem kadeřník (smích).

Jak vypadá váš normální den, třeba čtvrtek?

Jakub: Já jsem architekt, takže ve čtvrtek celý den na cestách a potom většinou nějaké akce.

Jan: Vymýšlíme, abychom byli slavnější, a nebo naopak, že už nás to nebaví, být tolik slavní (smích). Jinak nejsem architekt ani kadeřník, ale ekonomický inženýr. Dělám v hudebním vydavatelství a hrozně mě to baví. Taková produkční hudba. Pomáháme lidem, kteří hudbu potřebují. Ať už pro sebe, nebo pro filmy. Ve čtvrtek bych šel i normálně cvičit. Poslední dobou i hodně skládám, je to podle emocí a nálady. To mě třeba o půlnoci něco napadne…

Jakub: Jo, to je jako včera v noci, když přijel a volal mi, ať jdu dolů a poslechnu si singl, co zrovna vymyslel.

Chystáte se na festivaly?

Jan: Určitě na pražský Majáles a Pilsner Fest. Každoročně vystupujeme na Hopsahejsa do Brandejsa a rádi bychom se podívali zase na Sázavafest, ale to je v jednání.

Co vlastní koncertní šňůra, je v plánu?

Jan: Teď nechystáme žádné vlastní turné, ale máme koncerty, který domlouváme tam, kde nás znají.

Jakub: Nejlépe se nám hraje v Praze, Plzni a na Ostravsku, kde už máme nějakou tu základnu, a teď bysme měli vyrazit i na Slovensko.

[album:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/cz_hudba_praha_rozhovor_bek_ofis_foto_petra_jansova/]

Jak jste vlastně doopravdy vznikli? Moc bližších informací se o vás najít nedá.

Jan: Ofiko? Roku 2003, když sem se vrátil z USA, kde jsem studoval, ale při vydávání první desky jsme se pohádali a všichni navzájem z kapely vyházeli, tak jsem si řekl, že to prostě bude můj projekt a kluci jsou moji hosté.

Hádali jste se kvůli desce?

Jan: Ano, když něco složíš, tak máš na to nějaký náhled. Možná jsem byl moc tvrdý, ale já to tak cítil. Kytarista, úzašný člověk mimochodem, měl jiné hudební cítění, spíše akademičtější. Ale když to vidím dnes, tak to nebylo nic ve zlém.

Jaké máte hudební vzory?

Jan: Hodně britských věcí, jako Coldplay, Oasis, teď i docela dost elektra, jako třeba Gorillaz.

Jakub: Já vyrůstal na tvrdší muzice, ale teď se mi taky líbí dost elektra. Nějak se nám ten styl sjednocuje.

Jan: Zjistili jsme, že jsme jako ženský, žijící spolu, protože ony se sbližují fyziologicky i psychicky. My to máme podobně s hudebním vkusem.

Musím se zeptat hlavně pro čtenářky, zda jste svobodní, ženatí, hledající?

Jan: Můžu říct, že jsem svobodný.

Jakub: (zamyslí se) Já jsem taky svobodný, mám to v občance. Takovej on-line rozchod… (smích)

Jan: Ne, to neříkej, ticho. (smích)

Honzo, ty jsi v nějakém příbuzenském vztahu s Nedvědy? Myslím teď hokej.

Jan: Ne, s hokejistama ne, to je na mně vidět. Ale nějaký ten tah na branku mám. (smích) To se mi na rozhovorech líbí, ty dvojsmysly. Snad to každý pochopí normálně.

Odkud pocházíte?

Jakub: Já jsem už Plzeňopražák, ale normálně z Plzně.

Jan: Já mám rodiče každého z jiného města a jsem v Praze, takový průsečík.

Takže taky dobrý bordel. Hlavně, že jsou oba z ČR, ne?

Jan: Tak mně by nevadilo mít maminku třeba z Vietnamu, která se přestěhovala do Německa s rodinou, kde si vzala Afroameričana, který se přestěhoval do ČR a ona s ním. A mluvil bych vícejazyčně.

Ale to bys byl mulatka potom.

Jakub: To je to poslední, co chybí, místo zpěváka mít zpěvačku mulatku. (smích)



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..