×
TOPZINE.cz

Beat generation hlásá: Vyhoďme ho z kola ven

Obdivovatel Jacka Kerouacka, nadšený uživatel drog a autor několika ústředních děl své doby. Tak by se dala ve zkratce shrnout osobnost jednoho z nejvýznamnějších představitelů tzv. Beat generation, Kena Keseyho. Často bývá označován za spojnici beatníků a generace hippies.

Ilustrační foto, Autor: Tereza Ticháčková, Topzine.cz

První román Kena Keseyho se stal bezprostředně po vydání bestsellerem, dočkal se dramatizace a také byl zfilmován úspěšným režisérem, Milošem Formanem. Řeč je samozřejmě o knize Vyhoďme ho z kola ven, která je v České republice známá pod filmovým názvem Přelet nad kukaččím hnízdem.
Práci na své knize započal na začátku 60. let minulého století. Sám Kesey přiznává, že první stránky knihy napsal pod vlivem drog. Když zažíval halucinace způsobené účinkem LSD, viděl Indiána, který drhne podlahu, jenž se mu stal inspirací pro postavu náčelníka Bromdena, jednu z ústředních postav knihy.

„Dokud se člověk může smát, je pořád v bezpečí.“
(Ken Kesey)

Randal McMurphy je hráč zvyklý vyhrávat. A to v každé situaci. Vlastním přičiněním se ocitne v psychiatrické léčebně. Je to pro něj jediná možnost jak se vyhnout pracovní farmě, kam byl umístěn kvůli napadení. Seznamuje se s pacienty, doktory a personálem. Již od první chvíle zavládne mezi ním a vrchní sestrou Ratcheedovou, nazývanou pacienty Velká sestra, hluboká nenávist.

Během první skupinové terapie, která má pacientům pomoci s jejich problémy, je svědkem ponižování a psychického teroru zůčastněných. Rozhodne se započít hru, která je předem prohraná. Odpor proti systému, který nelze porazit. S využitím svého elánu, optimismu a temperamentu probouzí v pacientech již téměř uhašenou jiskru. On a sestra Ratcheedová svádí nerovný souboj vůle. Otázkou je, kdo vydrží déle? Čí zbraně budou silnější?

Vyprávění příběhu se ujímá hluchoněmý Indián Bromden, nazývaný Náčelník. Jelikož trpí schizofrenií, nabízí se nám jedinečný pohled na svět, kde nevíme, co je skutečnost a co výplod fantazie psychicky nemocného člověka.

FOTO: Drogy
Trochu jiný svět..., Foto: Veronika Telčerová, Topzine.cz

Konec knihy jasně poukazuje na sílu systému. Randal je podroben lobotmii, kvůli napadení Velké sestry. To z něj udělá lidskou loutku. Náčelník Bromden, který se časem stane McMurphyho přítelem, se jej rozhodne osvobodit. Z milosti jej zabije a poté sám uprchne z léčebny.

Dobro, zlo, rozum či šílenství?

Prostřednictvím svého díla kritizuje Kesey ztrátu individualismu a schopnosti vlastního rozhodování vlivem společnosti. Jde o psychologický boj mezi „Dobrem“, ztvárněném Randalem McMurphym a „Zlem“, které představuje Velká sestra Ratcheedová. Z knihy jasně plyne, že slabší jedinec nikdy nemůže vyhrát, může se jen dočasně ujmout moci. Se systémem, neboli Kombajnem, jak jej příhodně nazýva Kesey, nelze bojovat, neboť vždy vyhraje. Hlavní hrdina svádí neustálý souboj proti nesmyslným příkazům. Pokud se však jedinec odmítne přizpůsobit, musí z kola ven.

Autentičnosti je dosaženo použitím hovorového až vulgárního jazyka, který mezi sebou používají pacienti.

Jack Nicholson, Zdroj: Distributor filmu

Filmového zpracování románu se ujal režisér Miloš Forman. Pro Jacka Nicolsona do role Randala McMurphyho se rozhodl okamžitě. Velké obtíže měl se sháněním představitelky Velké sestry. Žádná herečka nebyla ochotna hrát ženu, která je všemi nenáviděná a vykreslena jako chladnokrevně smýšlející robot. Role se nakonec ujala Louise Fletcher, které ztvárnění sestry Ratcheedové vyneslo Oskara, za nejlepší herečku v hlavní roli. Ken Kesey zásadně nesouhlasil se ztvárněním, jaké si pro film zvolil Forman. Nelíbilo se mu, že příběh není vyprávěn z pohledu Náčelníka Bromdena, jak tomu bylo v knize. Prohlásil, že se na film nikdy nepodívá.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..