Autor Anny Kareniny Lev Nikolajevič Tolstoj. Osobnost, která se ztrácela sama v sobě

OBR: Tolstoj
Lev Nikolajevič Tolstoj, Zdroj: wikimedia.org

Ruský prozaik a filozof Lev Nikolajevič Tolstoj je v současné době považován za jednoho z největších spisovatelů v historii literatury. Jeho romány vytvořily v době jeho smrti z ruské literární tvorby jednu z nejbohatších literatur v Evropě.

OBR: Tolstoj
Lev Nikolajevič Tolstoj, Zdroj: wikimedia.org

Tolstoj se narodil v šlechtické rodině v roce 1828 na panství v Jasné Poljaně. Byl čtvrtým synem z pěti dětí. Rodiče mu zemřeli, když byl ještě malým chlapcem. Poté byl vychováván svou tetou. Ze studia práv pro neúspěch odešel a vrátil se do Jasné Poljany, aby se staral o rodinné panství.

Šlechtic spisovatelem?

Venkovský život jej však neuspokojoval, a tak se rozhodl pro společenský život v Moskvě a v Sankt Petěrburgu. Brzy jej i tento mravně zkažený život velkoměsta začal nudit, a přidal se ke svému bratrovi, který bojoval v armádě. Během vojenské služby napsal své první dílo Dětství (1852). Kniha čerpá ze spisovatelových vlastních vzpomínek.

Úspěch tohoto literárního počinu jej povzbudil, aby v literární činnosti pokračoval. Pod svým pravým jménem se však odvážil publikovat až u třetího vydání svých válečných povídek z Krymu. Přece jen se Tolstoj ocital v rozporu, jestli se k jeho šlechtické důstojnosti hodí být zároveň spisovatelem.

Konflikt s carem

V období let 1855 až 1881 se vlády chopil car Alexandr II., jenž proslul liberálními reformami a byl zastáncem sociálního pokroku. Lev Nikolajevič Tolstoj však s carem nesouhlasil, byl naopak pro zachování starého Ruska.

Věřil, že materiální pokrok moderního světa by zničil staré hodnoty venkovského života. Považoval novou inteligenci za lidi, kteří nevědí nic o válce, vojácích, o zemědělství a nevolnictví.

Bible
Ke konci života hledal Tolstoj útěchu u Boha.

V roce 1856 opustil Tolstoj službu v armádě a vydal se na cestu po Evropě. Výsledkem cesty bylo větší množství povídek včetně povídky Kozáci (1863). Příběhy pojednávaly hlavně o mravních tématech a soustřeďovaly se na škody, jež na duši přírodního nezkaženého člověka zanechávala nová materialistická společnost.

Ruský Jean Jacques Rousseau

V roce 1859 se Tolstoj vrátil na Jasnou Poljanu, kde se snažil vzdělávat děti rolníků. V této době opět hodně cestoval po Evropě a sbíral materiály pro své učebnice a časopisy. Tolstoj ve své výuce vycházel ze zásad takzvané volné výchovy, a tak pro jeho žáky neexistoval rozvrh hodin, děti se učily volně v rozhovorech se svými učiteli.

Po sňatku se Sofií Bersovou v roce 1862 se Tolstoj věnoval rodinnému životu. V průběhu patnácti let spolu stihli počít třináct dětí, z nich však přežilo pouze deset. V tomto období se Tolstoj opět vrátil k psaní. Vzniklo tak epické dílo Vojna a mír (1865 až 1869), které se stalo jak milníkem v Tolstého osobním vývoji, tak i milníkem v historii evropského románu.

Román však ve společnosti neuspěl. Tolstoj byl obviňován z idealizování aristokracie a z ignorování inteligence. Následkem těchto kritik upadl spisovatel do těžkých depresí s myšlenkami na sebevraždu. Na chvíli se svou literární činností odmlčel a vrátil se k pedagogice. Už v roce 1873 však napsal Annu Kareninu. Román o nevěře v lepší společnosti na rozdíl od Vojny a míru zastiňuje ovzduší tragédie.

Pokus o sebevraždu

Po napsání tohoto mistrovského románu Tolstoj zřejmé dosáhl krizového bodu a pokoušel se dokonce o sebevraždu. Útěchu našel ve víře v Boha. Nespokojil se však s pravoslavnou církevní doktrínou, ale svoje náboženské názory sepsal. Dílo zvané Zpověď vysvětluje autorův duchovní stav mysli a způsob, jakým k němu dospěl.

Jak doma, tak i v zahraničí sklízel Tolstoj nekritický obdiv, ale tento složitý člověk nebyl vyrovnaný sám se sebou. Odmítal ruský stát a vše, co tento stát dělal. Ani rodina mu neposkytovala mír a zázemí, jaké potřeboval. Rozhodl se proto, že ve věku 82 let opustí rodinu, aby dožil jako svatý muž v klidu a osamění. Zemřel o několik dní později na železniční stanici, která byla na jeho počest pojmenována Lev Tolstoj.

BÍNOVÁ, Galina a kol.: Panorama ruské literatury. Boskovice: Albert 1995.

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Vendula Andrejsová
Narodila se v září 1984 v Benátkách nad Jizerou. Vystudovala historicko-literární studia na FF v Pardubicích. Ve volných chvílích, jichž je čím dál více (jelikož nemůže najít práci v oboru a za pokladnu se jí nechce) jí najdete s knížkou doma nebo s knížkou v přírodě. Pro Topzine píše od června 2010.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*