Jiný svět
![]()
Autismus. Původ tohoto slova je v řeckém autos, což znamená já nebo sám. Už tento překlad nastiňuje, kde je problém. Autisté se pohybují v jakémsi vlastním, zvláštním světě, který je pro nás ostatní dosti nepochopitelný. Stejně tak, jako je pro lidi s autismem nepochopitelný ten náš.
Autismus řadíme do kategorie Poruch autistického spektra (PAS). Mimo něj PAS zahrnují tzv. pervazivní vývojové poruchy (tj. zasahující celou osobnost a provázející ji často celoživotně, např. Aspergerův syndrom, Rettův syndrom). Příčiny nejsou dodnes známy, názory odborníků se liší. Předpokládá se, že určitou roli hrají genetické faktory, infekční onemocnění a chemické procesy v mozku. Podle moderních teorií dojde ke vzniku autismu až při kumulaci těchto faktorů. Diagnóza se tedy stanovuje na základě projevů chování, bez ohledu na příčiny.
F 84.0 aneb Dětský autismus
Jedná se o jednu z nejzávažnějších poruch dětského mentálního vývoje. Je to vrozená porucha některých funkcí mozku, přesnou příčinu ale neznáme. Projeví se v dětství (do tří let věku).
Pro diagnostikování dětského autismu musí být přítomno narušení ve třech oblastech mentálního vývoje. Těmi jsou komunikace, sociální interakce a představivost (tzv. základní diagnostická triáda problémových oblastí vývoje u poruch autistického spektra). Vyskytují se specifické vzorce chování.
V komunikaci můžeme sledovat tyto příznaky: dítě nereaguje na své jméno, pokyny osob, působí dojmem, že neslyší, negestikuluje – neukazuje, nemává. Objevuje se opoždění ve vývoji jazyka.
V sociálních interakcích je dítě velmi samostatné, hraje si raději samo, postrádá schopnost empatie, pasivně reaguje na mazlení a hlazení, ostatní děti i dospělé osoby ignoruje, neprojevuje zájem o druhé, nevyjadřuje emoce vůči ostatním – například se neusmívá, chybí oční kontakt.
Mohou se vyskytovat záchvaty vzteku, hyperaktivita, dítě nespolupracuje, nehraje si s běžnými hračkami, chybí představivost, fixuje se na určitý předmět. Dítě má zvláštní pohyby, stále opakuje tutéž činnost, není tvořivé, chodí po špičkách, věci řadí do řad, nesnáší změny.
Velkou roli hraje stupeň závažnosti, někteří lidé například pouze špatně zvládají změny, jiní se mohou chovat agresivně vůči okolí i sami vůči sobě.
Autismus bývá kombinován i s jinými vadami a nemocemi, například s epilepsií či mentální retardací.
K úplnému vymizení příznaků v drtivé většině nedochází. Díky správné péči je ale možné problémy zmírnit i do té míry, že postižený je schopný se plně účastnit běžných aktivit. Dobré výsledky má speciální pedagogická péče založená na kognitivně behaviorální terapii. Ta se soustředí na vystopování situací vedoucích k potížím, jejich pochopení a postupný nácvik problematických činností. Vede k lepšímu zvládání kritických situací a větší soběstačnosti.
Atypický autismus
Tato kategorie byla zavedena pro autistické děti, u nichž je jedna z oblastní triády málo narušena.
Aspergerův syndrom
Děti postižené tímto syndromem mají zachován intelekt, někdy bývají i výrazně nadané. Problémy se vyskytují převážně v chápaní sociálních situací. Nerozumí ironii, metaforám, nadsázce i humoru. Často bývají velmi neobratné, mívají potíže s psaním a tělocvikem. Přidružuje se hyperaktivita, poruchy pozornosti a nedostatečná kontrola emocí. V dospívání mohou trpět depresemi, mají sklony k sebepodhodnocování.
Například poznámka „ty ještě žiješ“, podotknutá při setkání s člověkem, jehož jsme dlouho neviděli, může v autistovi vyvolat mnoho otázek. Tento slovní obrat pochopí doslova, tedy kupříkladu tak, že už by asi naživu být neměl, když se tomu dotyčný tolik diví.
Maminka autistického dítěte vzpomíná větu „ať tě nevidím, jak to kupuješ“. A potomek bezelstně přijde s novou hračkou, protože podmínku splnil – máma ho neviděla. Z dalších zkušeností autistů vyplynulo třeba to, že místo cedule „nevstupujte na trávník“ by na ní mělo stát „nevstupujte na trávník v okolí této cedule“. A učitelka, která chce, aby si dítě v hodině nepovídalo, musí říct „mlč“ či „nemluv“, protože na příkaz „buď potichu“ autistický žák pouze sníží hlasitost.
Rettův syndrom
Příčinu Rettova syndromu známe – je jí mutace genu. Způsobuje těžké neurologické postižení, které ovlivňuje somatické, motorické i psychické funkce.
Vyskytuje se pouze u děvčat, narušena je hybnost, motorika (například ruka ztrácí schopnost uchopit předmět). U tohoto syndromu byl také zjištěn vysoký spoluvýskyt epilepsie.
V České republice se narodí ročně 5-6 dívek s Rettovým syndromem.
Dezintegrační porucha
Předchází jí normální vývoj trvající alespoň 2 roky. Mezi druhým a desátým rokem věku, nejčastěji mezi třetím a čtvrtým, se dítě zhorší v komunikačních a sociálních schopnostech. Tato změna může být náhlá i postupná. Je možné, že stav se opět zlepší, nikdy ale nedojde k vymizení příznaků. Epilepsie se vyskytuje u dětí s dezintegrační poruchou častěji (cca 70%), než u dětí s dětským autismem (cca 30%).
Jak pomoci?
Strukturované učení – základní pilíř efektivní péče
Prostředí a denní program je třeba dítěti upravit tak, aby mu poskytovalo jistotu a vysokou míru předvídatelnosti. Autistický člověk má špatnou schopnost plánovat či předvídat, světu okolo sebe nerozumí, z toho vzniká chaos a stres, při nichž není dítě schopno se učit a rozvíjet.
Modelovým programem strukturovaného učení je státní program Severní Karolíny TEACCH, hojně využívaný i v Evropě. Vznikl před 30 lety spoluprací rodičů a profesionálů jako reakce na tvrzení, že děti s autismem jsou nevzdělavatelné. Hlavními principy jsou individuální přístup, strukturalizace (vyčlenění míst pro jednotlivé činnosti – jídelní stůl, místo pro odpočinek, prostor na hraní atd. a ohraničení těchto míst, třeba barevnou páskou na zemi) a vizualizace (pomocí fotografií, obrázků a nápisů vyjádřit denní program, zážitky dítěte).
I přesto, že autismus nelze vyléčit, jeho příznaky nedokážeme odstranit, správným přístupem lze těmto výjimečným individualistům pomoci pochopit tento svět a zvládnout v něm žít.
Zdroj: autismus.cz
Ohodnoťte tento článek:
