Rok 2011 je poslední rok, kdy nám jaro začíná 21. března, jak jsme se učili ve škole. Od příštího roku už v našem časovém pásmu odstartuje jedině 20. března, a později dokonce 19. března. Ze soboty na neděli si ručičky hodinek posuneme o hodinu dopředu.
Ručičky, o hodinu vpřed! Zdroj: sxc.hu
V pondělí 21. března dvacet minut po půlnoci středoevropského času (ten, který právě používáme) vstoupí Slunce do znamení Berana. Nastává jarní rovnodennost a s ní i astronomické jaro, které potrvá až do letního slunovratu, tedy do 21. června.
Jarní rovnodennost je okamžik, kdy střed slunečního kotouče stane přesně nad rovníkem a Slunce vstoupí do znamení Berana. Den a noc jsou stejně dlouhé. Od této chvíle se Slunce vrací na severní polokouli a den se prodlužuje až do letního slunovratu, kdy bude dvakrát delší než noc. Doba mezi dvěma po sobě následujícími okamžiky rovnodennosti se rovná přesně 365,2422 dne neboli 365 dní, 5 hodin a 49 minut (takzvaný tropický rok).
Tropický rok je přesně ten důvod, proč si člověk zařídil přestupný rok a do kalendáře jednou za čtyři léta vkládá den navíc. I to má ale háček. Malý rozdíl od skutečné délky tropického roku proto kompenzuje vynecháním přestupného roku třikrát za 400 let. Rok 2000 tak přestupný byl, rok 2100 naopak přestupný nebude.
Že z toho nejste vůbec moudří? Nevadí. Zmatek mají astronomové, my, normální smrtelníci, to řešit nemusíme. Protože jak se praví v jedné reklamě až my to budeme řešit příště, vy maminko, vy už tady nebudete.
Rozdíl mezi skutečným astronomickým jarem a kalendářem narůstá. Už za rok proto první jarní den padne nikoli na 21., ale už na 20. března. Čas počátku astronomického jara se ale bude posouvat dál a v roce 2048 poprvé nastane 19. března. Až do konce století se pak budou data jarní rovnodennosti střídat mezi 19. a 20. březnem. Protože však rok 2100 nebude přestupný, vrátí se jaro zpátky na dnešní startovní čáru.
Čas nečas, na pařby i resty máme o hodinu míň!
Ze soboty na neděli 27. března dvě hodiny po půlnoci začíná u nás i v celé Evropské unii platit letní čas. Znamená to, že si posuneme hodinky v noci ze soboty na neděli o hodinu vpřed. Noc tedy bude o hodinu kratší. Letní čas potrvá do posledního říjnového víkendu a skončí v neděli 30. října. Původně byl zaveden kvůli energetickým úsporám. Později se ale zjistilo, že jsou nepatrné.
POZOR! V USA se čas posouval už 13. března. A ne všechny technické vymoženosti to zvládly bez problémů. Například iPhony a iPady od firmy Apple byly tak zmatené, že se během pár hodin posunuly dvakrát. Poprvé dopředu a pak zase dozadu. Jejich uživatelům tak ulétávala letadla a v práci museli hlásit pozdní příchody!
