Arch Enemy vystoupí na Open Air Festivalu Trutnov 2010

Jedním z headlinerů letošního festivalu Open Air Trutnov, který se uskuteční v polovině srpna, bude i švédská formace Arch Enemy, aby potěšila příznivce melodického death metalu. Při této příležitosti představujeme tuto skupinu trochu blíže.

Skupina Arch Enemy; Zdroj: archiv

Historie Arch Enemy začala v roce 1995, kdy se rozpadla grind coreová legenda Carcass a její kytarista, Michael Amott, se rozhodl pro založení své nové, vlastní skupiny. O rok později se spojil se svým bratrem, rovněž kytaristou, Christopherem Amottem, a společně založili Arch Enemy. Krátce nato do kapely přišel zpěvák Johan Liiva, zbytek sestavy pozvolna vykrystalizoval v 90. letech, kdy do kapely přišel basák Sharlee D’Angelo a bubeník Daniel Erlandsson. Všichni členové již měli předchozí zkušenosti z jiných kapel, vedle již výše zmíněných Carcass sbírali jednotliví muzikanti ostruhy například v Opeth, Mercyful Fate, Candlemass či In Flames. Arch Enemy bývají považováni za superskupinu ve svém žánru.

Nové koště dobře mete

Nečekaná změna ve skupině se odehrála v roce 2001. Zpěvákovi Liivovi se nelíbila pozice Arch Enemy na metalovém poli a kapelu opustil. Do skupiny přišla blesková náhrada – německá zpěvačka Angela Gossow. Ta se k angažmá v kapele dostala poněkud kuriózním způsobem, když dříve, jakožto amatérská hudební žurnalistka, dělala rozhovor s Michaelem Amottem a při této příležitosti mu předala demo s koncertem její tehdejší skupiny. Když pak později Arch Enemy ztratili zpěváka, Amott neváhal a pozval Gossow na konkurz. Ta jej s přehledem vyhrála.

Příchod Angely Gossow znamenal pro Arch Enemy značné oživení; navzdory křehkému vzhledu je zpěvaččin projev výrazně živočišný a její growling je stejně brutální (ne-li brutálnější) jako jejího předchůdce Liiva. Navíc se změna za mikrofonem setkala s velmi pozitivním ohlasem, což doložila i obliba Arch Enemy mezi poslouchači, jež prudce vzrostla.

Arch Enemy na koncertě

Hudba, alba, úspěchy

Arch Enemy hrají melodický death metal, jenž na každé desce posouvají stále dál a obohacují jej o progresivní prvky. Kapela nahrála již šest alb, z nichž nejdůležitější je pro kapelu směrodatné album Stigmata (1998), přelomové Burning Bridges (1999) či fanoušky vysoce ceněné Anthems of Rebelellion (2003). Vedle vlastních skladeb kapela rovněž často nahrává coververze žánrově bližších či vzdálenějších skupin, například Megadeth, Manowar, Iron Maiden či Europe.

I přes sympatickou snahu jsou Arch Enemy stále ve stínu svých zvučnějších kolegů. Výjimku tvoří Japonsko, kde je skupina kultem a místní fanoušci ji bezmezně milují, což jim kapela velkou měrou vrací; pro tento stát již Arch Enemy vydali několik zvláštních EP, řadová alba s mnoha bonusy a dokonce i speciální živé album.