2 fotky 
!Recenze!Distribuce posledního alba rockových mistrů Arakain započala v pátek 1. března a nese název Homo Sapiens..? Vzápětí se kapela vydala na turné nazvané jednoduše Arakain Tour 2011. Zběsilé kytarové riffy s nezaměnitelným hlasem zpěváka Honzy Toužimského. Jste připraveni na další dávku?
Homo Sapiens..? jsem poprvé slyšel na tiskové konferenci 28. února. Když jsem dnes ráno našel ve schránce slíbený nosič, těšil jsem se, až si ho večer pustím.
Ráno jsem ve vlaku důkladně prohlédl digipack, ve kterém je samotná placka ukryta. Artwork se Karlu Trávníčkovi moc povedl, vypadá vážně skvěle. Na přední straně obalu kráčí dospělý muž s dítětem vstříc apokalypse, grafika dokonale koresponduje s obsahem textů, ale o tom se zmíním později. Když otevřete balení, na jedné straně se na vás usmívají členové kapely, na druhé, skrytý pod sborníkem s texty, se nachází úryvek z odborného článku o druhu Homo sapiens.
Při letmém procházení textů jsem si uvědomil, kolik mi z prvního poslechu v Kainu zůstalo v hlavě a že si některé songy naprosto zřetelně vybavuji. Teď, po druhém a třetím poslechu můžu říct, že to byly přesně ty, které se mi osobně líbí nejvíce. A nyní vkládáme CD do přehrávače a přecházíme již k samotnému obsahu.
Klidný začátek, trashový konec
Autory jsou v naprosté většině kytarista Jiří Urban nebo baskytarista Zdeněk Kub. Pouze k písni Marat složil hudbu Jiří Urban a text dodala Jitka Plachá. Ta byla rovněž vybrána jako videoklip a aby toho nebylo málo, jedná se i o první skladbu alba.
Začátek působí celkem klidně, že by Arakain ubrali na tvrdosti? Ani omylem, po zhruba dvaceti sekundách přejde skladba do velmi slušného trashového riffu. Refrén je tvořen ze dvou částí, z nichž první, začínající zvoláním Pojďme!, si nelze nezapamatovat. Vskutku slušný nášup a dobrá průprava pro další pecku.
Forsage bych hodnotil asi jako nejtvrdší kousek s extrémně chytlavým refrénem a perfektním spádem. Přirozeně ze směsice rychlých riffů zpomalíme na filozofickou vsuvku a opět zpátky. Tenhle song se dle mého opravdu povedl. Z písně Zádrhell jsem trošku rozpolcený. Nemůžu jí upřít, že je to rocková vypalovačka a má naprosto úžasné kytarové sólo, ovšem po předchozích dvou už cítím ke konci jistou monotématičnost, celková atmosféra je velmi podobná, chtělo by to změnu.
Velmi osvěžující je skladba Lysohlávky. I z ní je cítit dekadence, znechucení nad současnou společností a bilancování nad tím, jestli kráčíme správným směrem a jak to bude vypadat, až za to budeme platit. Předchozím výčtem bych charakterizoval obsah celého alba, ovšem tato tématika je pojata z naprosto jiného úhlu pohledu a je to velmi příjemná změna. Píseň je postavena na baskytarovém riffu, ke kterému se na konci zase vrací.
Arakain, Zdroj: oficiální stránky kapely
Skladba Homo Sapiens začíná velmi rockově a tento duch neustále koliduje s klasicky Arakainovskými kytarovými riffy, je zpěvná a refrén je opět velmi dobře zapamatovatelný. Hodnotil bych jako povedené dílko. Nikdy se nevzdávej vnáší do jinak velmi ponurého alba kapku naděje. Jinak se jedná o standardní pecku ve stylu, který kapela již dávno vytyčila.
Pomalejší, přesto pořád ještě tvrdý song Archa nabízí posluchačům táhlý zpěv, který ostře kontrastuje s kytarami, celkově možná trošku suché, ale v plném sále s fanoušky pokřikujícími refrén si dovedu představit, že bude znít mnohem zajímavěji.
Strážnej anděl je kousek, který jsem si pamatoval z tiskovky asi nejvíc. Jedná se o mého favorita na tomto albu. Jde o rockové chytlavé melodie, tu a tam přitvrzené, občas naopak změkčené, a text rovněž působí velmi sympaticky, lehká ironie, sarkasmus, prostě se mi hoši trefili do vkusu. V songu Pokání se plně projevuje dekadence, znechucení nad současným stavem věcí, krásná rocková balada se vším všudy.
Největší a asi jediný výrazný vroubek, co se týče rozmístění na albu a celkového dojmu, má u mě Valčík in the sky. Po už takhle měkkém Pokání druhý song téhož ražení, lehce experimentální, ovšem oproti předchozímu mne tolik neoslovil. Možná až si ho po pár dnech pustím samotný vytržený z kontextu.
Nechybí ani poděkování Metallice
Velmi zajímavý po kompoziční stránce je Babylon. Jak riff, tak refrén jsou laděny v lehce východním nádechu a krásně podkreslují obsah. Opět parafrázuje současnou společnost a ukazuje její podobnosti s mytologickým Babylonem. Opět jsem se příjemně naladil, ale jak koukám, v přehrávači zbývá poslední song.
Čas shrnuje obsah celého alba a koncepčně ho uzavírá, opět v pomalejším duchu. Velmi zdařilá rekapitulace, v závěru je vzdán hold Metallice prostřednictvím názvu jedné její skladby. Vypínám na pár minut přehrávač a třídím dojmy, při dalším poslechu začínám psát.
Můj celkový dojem je pozitivní. Na albu je několik vyloženě dobrých songů, a kdyby je nebylo s čím porovnávat, asi by tolik nevynikly. Co se týče struktury alba, trošku mi přijde, že se ze začátku vystřílela veškerá munice a ke konci se jelo v kolébavějším duchu, ale to bych nebral jako negativum, může se klidně jednat i o záměr. Marat, Forsage, Homo Sapiens a především Strážnej anděl si určitě najdou místo mezi mými oblíbenými skladbami. A čtyři suprové skladby na albu jsou dle mého ideální. Do 28. dubna, než budou Arakain prvně v Praze, mám ještě spoustu času naučit se nové texty a přijít na chuť i ostatním písním.
Arakain – Homo Sapiens..?
Vydáno: 03 /2011
Skladby: Marat, Forsage, Zádrhell, Lysohlávky, Homo Sapiens, Nikdy se nevzdávej, Archa, Strážnej anděl, Pokání, Valčík in the sky, Babylon, Čas
Vydalo: 2P Production
Celkový čas: 51:53
Hodnocení: 4****
