×
TOPZINE.cz

Antonín Bajaja, zlínský rodák a spisovatel oceněný Státní cenou za literaturu

FOTO: Antonín BajajaAntonín Bajaja je zlínským rodákem a autorem několika nejen hodnotných, ale i čtenářsky atraktivních próz. Ta poslední, nazvaná Na krásné modré Dřevnici, byla dokonce nominována na cenu Magnesia Litera!

FOTO: Antonín Bajaja Zdroj: archív nakladatelství Host
Spisovatel Antonín Bajaja Zdroj: archív nakladatelství Host

Antonín Bajaja se narodil 30. května 1942 v rodině zlínského lékaře. Vystudoval jedenáctiletou střední školu, na které odmaturoval roku 1959. Hned poté nastoupil na studia na Vysoké škole zemědělské v Brně, kde také roku 1964 získal inženýrský titul. Po vojenské službě pracoval jako zootechnik JZD Podřevnicko v Želechovicích u Zlína a jako vedoucí Střediska výživy zvířat při Zemědělské oblastní laboratoři Agropodniku Zlín.

Vstup do oblasti médií a začátek spisovatelské činnosti

V roce 1990 se podílel na založení časopisu Zvuk, v jehož redakční radě až do současnosti působí. Roku 1991 se stal redaktorem brněnské redakce Československého rozhlasu a byl externím spolupracovníkem a posléze redaktorem Svobodné Evropy. O rok později začal pracovat v deníku Prostor.  Od roku 1996 vyučuje semináře tvůrčího psaní na Filozofické fakultě UP v Olomouci a na Fakultě multimediálních komunikací UTB ve Zlíně.

FOTO: Antonín Bajaja
Antonín Bajaja, Zdroj: wikipedia.org, Foto: Pavel Kotrla

Své povídky, fejetony a reportáže publikoval v Tvorbě, Literárním měsíčníku, Lidové demokracii, Lidových novinách, Literárních novinách, Zemědělských novinách, Moravských novinách, Mladém světě, Listu pro literaturu, ROKu, Tvaru aj. Český rozhlas vysílal jeho dosud nevydanou prózu Pohřeb sezony (1992) a rozhlasovou úpravu románu Zvlčení (2003). Bajaja také stál u zrodu pěveckého spolku Wlastenci, který působí při Českém centru Mezinárodního PEN klubu.

Mnohovrstevnost a kolážovitost

Charakteristickým rysem Bajajových textů je kolážovitost. Bajaja často střídá perspektivy vyprávění, mísí spisovný jazyk a nářečí, kříží děje a časové roviny, střídá lyrické a přírodní pasáže, stejně tak i snové, fantaskní a pohádkové motivy s realitou. Jeho dílo má tak podobu mnohovrstevné prózy, která čtenáře nikdy neuspí  jednotvárností, ale naopak přináší stále nové impulsy a změny ve vyprávění, které čtenáře znovu upoutají. V některých Bajajových knihách můžeme vysledovat autobiografické prvky.

FOTO: Na krásné modré Dřevnici
Na krásné modré Dřevnici, Zdroj: archív nakladatelství Host

Bajajovy prvotiny tematicky přísluší k vesnické próze, vyznačují se  však složitějšími kompozičními postupy, využíváním několika časových a dějových pásem i pootevíráním některých tabu. První Bajajova kniha, nazvaná Mluviti stříbro (1982), je mnohovrstevným obrazem kolektivizované valašské vesnice 70. let. Následující próza Duely (1988), která byla oceněna výroční cenou nakladatelství Mladá fronta, je tvořena dvěma novelami, jejichž ústředním tématem je plynutí času, proměna člověka a společnosti, vztah k mýtu a kulturní tradici.

Porevoluční Bajajova próza se ubírá dvěma směry. Jednak se nově obrací ke zpracování regionálních pověstí a k textům pro děti, jednak pokračuje prohloubením tvůrčích postupů předchozí tvorby. Román Zvlčení (2003) je pohledem do života lidského společenství a jeho usouvztažněním s osudy vlčí smečky. Poukazuje na sepětí s přírodou, vesmírem i sebou samotným. Bajajova nejnovější kniha, nazvaná Na krásné modré Dřevnici (2010), za niž především dostal Bajaja Státní cenu za literaturu, je mimo jiné i autorovým vzpomínáním na vlastní dětství v rodném Zlíně padesátých let.



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..