×
TOPZINE.cz

André Wiesler vyhlásil Štvanici na ďábla. Touží po hlavě Hagena von Stein

Za chyby se platí. A jak prozrazuje druhý díl kronik Hagena von Stein, pro vlkodlaky to platí dvojnásob. Německý spisovatel André Wiesler ve Štvanici na ďábla pouze potvrzuje, že trest málokdy odpovídá provinění.

Ilustrace na obálce knihy Štvanice na ďábla, autor: Lukáš Tuma, Tomáš Havelka

Varování pro všechny kožoměnce: servíruje-li vám žena polévku, ujistěte se, že do ní kromě bujónu (klidně i s glutamátem) nepřidala nic závadného. Pokud by se vám totiž stalo, že stejně jako Hagen von Stein okusíte vývar z vlastního potomka, čeká vás, stejně jako jeho, věčný život posluhovače. A nekonečné bytí není žádná sranda. Dvě staletí kolem proletí a v nitru vám vře. Jak jste to mohli tušit? Navíc ta kapka, která se vám dostala na jazyk, byla přesolená! Jo, tak to už nikoho nezajímá.

Nezbývá než vzít věci do vlastních rukou (nikoli pracek, neboť schopnosti proměny každého lidojeda čarodějnice magickým rituálem zbaví). Kupodivu v takovéto situaci se nestárnutí hodí. Hagen spolu se svým přítelem a někdejším sluhou Eberwinem připravuje povstání, díky němuž nastane nová, světlejší budoucnost pro všechny blecry (bývalé vlkodlaky).

Co přinese osmý listopad?

Děj předchozího a zároveň startovního románu série Kroniky Hagena von Stein s názvem Pán čarodějnic se odehrával za dob husitských výbojů. V díle druhém pojmenovaném Štvanice na ďábla válečníci vyměnili píšťaly a bombardy za lehčí muškety a důraznější děla. Schyluje se totiž k jednomu z nejdelších konfliktů v historii, třicetileté válce. Avšak více než dějinné události má čtenář možnost sledovat Hagenův soukromý boj. Aby unikl z okovů prokletí, neváhá dokonce přizvat ke svým plánům čarodějnici Anelmu. A to i přesto, že kdysi sám ženy obcující se satanem pronásledoval.

Měnící se osobnost někdejšího božího bojovníka přináší osvěžující změnu. Sledovat muže, jenž se nechává v rámci pokání za své hříchy dobrovolně trýznit, sice také nenudí, ale pomalu morálně upadající bývalý rytíř, který zavrhuje jak své zásady, tak přátele je rozhodně zajímavější. Celý proces připomíná cestu za zatracením paladina Arthase z počítačové hry Warcraft. André Wiesler ale nekopíruje, pouze toto téma zpracovává jinak a po svém.

Zklamání pro všechny milovníky dějin představuje i fakt, že historické reálie fungují pouze jako scenérie. Hagen druhou pražskou defenestraci přejde bez povšimnutí, jako by v jeho okolí lidé padali z oken běžně. Bitva na Bílé hoře také proběhne jen tak mimochodem, pouze padne zmínka, že české pluky čekají pod letohrádkem Hvězda (no jak k tomu ti stateční kluci moravští přijdou?). Nejvíce však překvapí, že přestože se valná většina děje odehrává v Praze, ke švédskému útoku jako by nikdy nedošlo.

Historická fantasy ustupuje městské

Autor se tyto nedostatky snaží kompenzovat paralelní linií, jejíž zápletka se odehrává v Německu roku 2007. Inkvizitor Georg von Vitzthum bojuje proti škodné – krvesajům i vlkodlakům. Jeho příběh zabírá jednu třetinu knihy, a Wiesler tak dává jasně najevo, kam série směřuje. Čtenář se tedy může těšit na třetí díl, který se s největší pravděpodobností bude odehrávat v současných kulisách. Pokrok se zkrátka nedá zastavit.

Namíchaný koktejl však ve skutečnosti představuje slabý extrakt z obou subžánrů. Pravý gurmán spíše ocení pořádného panáka skotské, než by si ji měl přidávat do koly. Závěrečný román s titulem Vlčí hrozba by však Štvanici na ďábla mohl spravit reputaci, pokud ovšem autor zůstane u jediného žánru. Ty totiž – stejně jako různé druhy alkoholu – nemusí při mixování každému sednout.

Výsledné skóre už nezmění ani to, že se Wiesler od posledně poučil a konečně vysvětlil rozdělení čarodějnic na hagry a hecetissy (ta první lidem pomáhá, druhá na jejich úkor pomáhá sobě). A vysvětlování je na místě, protože kromě bosorek se v textu objevují i další temné bytosti. Autor originálně a vydařeně popisuje způsob, jakým upíři přicházejí na svět – vznikají za pomoci černé magie. Podobně lze získat i vargra neboli falešného vlkodlaka, na hravosti či přítulnosti mu to ale nepřidá.

Román Štvanice na ďábla nelze označit za špatnou knihu, pouze za ne tak vydařenou. Dějových zvratů ubylo a to, co se jevilo neotřelým v předchozím díle, už nikoho nepřekvapí. Na skutečný hon je třeba si počkat, protože André Wiesler v tomto partu bestii nelapil, pouze jí počechral kožich.

Název originálu: Teufelshatz
Český název: Štvanice na ďábla
Autor: André Wiesler
Překlad: Svatava Kretková
Obálka: Lukáš Tůma a Tomáš Havelka
Počet stran: 304
Vazba: vázaná
Rozměry: 145 x 205 mm
Vydal: Fantom Print, Ostrava 2011
Doporučená cena: 269 Kč

Hodnocení: *** (60 %)

Jak se Vám líbil tento článek?
Jak se Vám líbil tento článek?


Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..