3 fotky 
Demence je dozajista vážné, ne-li nejzávažnější duševní onemocnění. Je zpravidla způsobené degenerativními změnami mozkové tkáně. Tyto změny mohou být následky mozkových poruch nebo onemocnění; Huntingtonovy, Creutzfeldt–Jakobovy (tedy lidské obdoby nemoci šílených krav) a také Alzheimerovy choroby.
Ilustrace: Veronika Krausková, Topzine.cz
Alzheimerovu chorobu můžeme popsat jako neurodegenerativní onemocnění mozku, při němž dochází k úbytku nervových buněk (neuronů). Příčina dodnes není známa, v tomto ohledu existuje jen množství dohadů a spekulací. Dobrým odůvodněním vzniku této nemoci může být zaplavení mozku škodlivými bílkovinami, které se ukládají v okolí nervových buněk a likvidují tak nejen buňky, ale i nervové spoje.
Současně s takovou situací ubývá také acetylcholin, tedy látka podporující přenos nervových vzruchů. Při nedostatku takové látky ztrácí buňky postupně schopnost přenášet informace, což se projeví poruchami paměti a rozvojem demence.
Projevy nemoci
Mezi první příznaky rozpuku této poruchy patří mnoho faktorů, vyjmenujme některé: ztráta paměti (spíše krátkodobá), problémy s vykonáváním běžných denních aktivit, poruchy plynulého vyjadřování, špatná orientace v prostoru, obtížnější posuzování jednotlivých situací (zhoršený úsudek obecně), problémy s abstraktním myšlením, změny v náladách, chování, osobnosti, ztráta zájmu o koníčky a aktivity, které nás dříve bavily.
Ten Němec, co mi schovává věci po domě…
Ano, německý lékař Alois Alzheimer, první, kdo objevil do té doby neobvyklou a velmi vzácnou chorobu. Alzheimer pro podporu svého projektu představil vědecké radě pacientku; věk 51 let, deprese, chorobná žárlivost vůči manželovi. Neobvyklé? Ani v nejmenším. Po delším pozorování se však u pacientky vyvinula roztržitost, zapomnětlivost, podivné chování. Pacientka schovávala věci, následně je nedokázala najít, špatně se ve svém domě orientovala, dokonce se v něm ztrácela. Po smrti pitva prokázala změny v jejím mozku. A nová choroba byla na světě.
Rizikové faktory ovlivňující vznik choroby
Ilustrace: Veronika Krausková, Topzine.cz
Stejně tak, jako existuje mnoho příznaků rozvoje nemoci, nalezneme také mnoho rizikových faktorů, které mohou – ale nemusí – přispět k rozvoji Alzheimerovy choroby. Jedním ze základních faktorů je, ať chceme či ne, věk. V současné době touto nemocí trpí každý dvacátý člověk starší 65 let, mezi staršími 80 let je to dokonce každý pátý. Celkem to dělá 50 až 70 tisíc lidí v ČR a až 25 milionů lidí na celém světě. Přesné číslo však neznáme, jedná se o pouhé dohady. Nemoc se vyskytuje také mezi mladými lidmi; počet mladých trpících Alzheimerovou chorobou je nesrovnatelně menší. Přesto takoví lidé existují.
Mezi další faktory významně ovlivňující vznik choroby patří mimo jiné deprese, alkoholismus, kouření, dokonce pohlaví (ženy jsou ohroženy o maličko více), zdraví (například vysoký krevní tlak), nízký stupeň vzdělání (výzkumy prokázaly, že netrénovaný mozek je náchylnější) nebo nedostatek živin.
Co když…
… máte podezření, že snad někdo z Vašich blízkých onemocněl? Nebo Vy? Pak je jistě dobré vědět, co a jak. Rozhodnete-li se, že podstoupíte náročnou proceduru, lékař bude Vaším věrným partnerem. A ne jen jeden lékař, ale hned několik. Cesta začíná u praktického doktora, který Vás odešle na specializované pracoviště. Zde bude provedena série testů. Takových testů je hned několik, mezi nejjednodušší patří například test hodin, jehož princip je jednoduchý; nakreslit hodiny. Mezi složitější testy na rozpoznání demence řadíme takzvaný MMSE, zkratka je anglická, český překlad zní zhruba jako test kognitivních (paměťových a dalších) funkcí mozku.
Alzheimerovu chorobu zatím vyléčit nedokážeme, její průběh můžeme jen zpomalit či tlumit léky.
