5 fotek 
Na začátku března bude mít premiéru snímek Alenka v říši divů (Alice in Wonderland) režírovaný Timem Burtonem. Přidá se tak k dlouhé řadě filmových, televizních, divadelních i komiksových zpracování Carrollova románu. Jaká je ale původní literární Alenka?
Alenka a bláznivá čajová společnost, původní ilustrace Johna Tenniela
Okamžitý úspěch
Kniha Alice’s Adventures in Wonderland patří mezi základní pilíře nonsensové literatury. Po svém vydání v roce 1865 byla velmi rychle vyprodána a brzy se stala senzací, kterou si oblíbily děti i dospělí. Mezi prvními nadšenými čtenáři byli i mladý Oscar Wilde a královna Viktorie. Anglická panovnice byla dokonce Carrollovým příběhem tak nadšena, že navrhla, aby jí spisovatel věnoval svou další knihu. A tak se také stalo, onou knihou bylo pojednání o determinantech.
Do dnešní doby se Alenčina dobrodružství dočkala už více než sto dalších vydání. A přestože pro překladatele představuje kniha téměř nerozklousknutelný oříšek, existují její verze ve 125 jazycích včetně latiny, esperanta, irštiny nebo kornštiny. V češtině se zatím našli jen tři pokořitelé této těžké výzvy. Básník a matematik Jaroslav Císař v letech 1928-29 vytvořil první komplexní překlad a v roce 1961 vznikla druhá česká Alenka díky manželům Haně a Aloysi Skoumalovým.
Zdroj: aceshowbiz.com
Kam Alenku zavedl Bílý králík
V roce 1862 si Charles Lutwidge Dodgson, jak znělo pravé Carrollovo jméno, a reverend Robinson Duckworth vyjeli na loďce po Temži spolu se třemi děvčaty, Alicí Liddellovou a jejími dvěma setrami, Lorinou a Edith. Po cestě vyprávěl Dodgson dívkám příběh o znuděné Alici, která se vydá za dobrodružstvím. Sestrám se příběh velmi líbil a Alice žádala Dodgsona, aby ho zapsal. A tak si 26. listopadu 1864 mohla přečíst rukopis Alice’s Adventures Under Ground. Ten byl nakonec pod dnes známým názvem vydán přesně o rok později. Jako autor byl uveden Lewis Carroll a o ilustrace se postaral malíř Sir John Tenniel.
V knize se vyskytuje spousta narážek na reálná místa, situace a osoby. Nejen na autora samotného (Dodo – Blboun) a jeho známé (Alice – Alenka, reverend Duckworth – Kachna), ale i na slavné osobnosti, např. politika Benjamina Disraeliho nebo literárního kritika Johna Ruskina.
„Tady jsme všichni potrhlí.“
Příběh plný fantazie, dobrodružství, podivných situací i stvoření zná téměř každý už od dětství. Bláznivá čajová společnost, Srdcová královna požadující popravu všech okolo, kroket s plameňáky a ježky, šklebící se kočka, houseňák… to všechno ožívá ve fantazii čtenářů Carrollova díla již po mnoho desetiletí. Je to zvláštní spojení nesmyslu, logických hrátek a hádanek, odkazů na klasické jazyky, historii a matematiku, vtipu i napětí. Rozhodně se nejedná o knihu pouze pro děti. Ale možná právě v tom je síla těch nejlepších dětských knih: jsou pro všechny děti, i pro (ty) dospělé.
Šklebící se kočka, původní ilustrace Johna Tenniela
Alenčina dobrodružství v říši divů již mnoho desetiletí inspirují umělce a tvůrce. První – ještě němá – Alenka se objevila na filmovém plátně již v roce 1903. V roce 1980 si ji na newyorském shakespearovském festivalu zahrála slavná Meryl Streepová. V roce 1988 se díky Jiřímu Švankmajerovi dočkala i české filmové verze.
Konkrétní situace a citace z Carrollovy Alenky se dostaly i do obecného povědomí a popkultury. Slovy dolů králičí dírou se označuje cesta do neznáma za dobrodružstvím. Zvláště v éře hippies byl tento výraz užíván pro zážitky spojené s účinky halucinogenních drog.
A kolik lidí má asi doma kočku Šklíbu? „Kočku bez šklebu už jsem viděla kolikrát,“ pomyslela si Alenka, „ale škleb bez kočky! Něco tak zvláštního jsem jakživ neviděla!“
