×
TOPZINE.cz

Adaptační kurzy: dobrá vstupenka do nového kolektivu

Pokud se chystáte do prvního ročníku střední nebo vysoké školy, nejspíš se mu nevyhnete. Ještě před začátkem vyučování vyjedou studenti z celé republiky spolu se svými budoucími pedagogy do přírody na adaptační kurz. Během dvou, tří, čtyř dnů se pokusí vytvořit z do té doby navzájem si neznámých jedinců dokonale fungující tým. Co tam na vás čeká a kdo za tím stojí?

Nohy svázané, technika neznámá, Zdroj: gyza.cz

Adaptační kurzy nemají jednotnou definici. Někteří jej zaměňují s kurzem seznamovacím, jiní adapťáky povyšují na bezchybnou součást módy zvané teambuilding. Tak jako tak vás na obou kurzech čeká obdobný program.

Co vás nemine?

Aby se členové nového kolektivu co nejrychleji seznámili, využívají učitelé her k prolomení ledů (tzv. icebreakers či ledolamky). Tento typ her nezabere mnoho času a nepatří k intelektuálně náročným. Většinou se setkáte s variantou, která využívá křestních jmen zúčastněných. Výjimečnými nejsou ani hry, kterým se říká zkouška důvěry. Často se tak po zádech padá z pařezů a nízkých stromků do rukou budoucích kamarádů.

Díky nim se tedy s trochou štěstí naučíte jména svých nových spolužáků, nebudete vedle sebe mlčky stát a naoko zkoumat podivně zahnutou větev stromu u hlavního stanu. Zdá se vám to nějak povědomé? Samozřejmě, tyto hry znáte ze všech možných letních táborů či škol v přírodě.

Než se nasnídáte, máte zase hlad, Zdroj: gyza.cz

Kromě plynulejšího přechodu z prázdnin do mnohdy stresujícího školního koloběhu ale mají tyto kurzy i ušlechtilejší účel. Několikadenní pobyt s novými spolužáky mimo prostředí školy spolu s hraním kolektivních her usnadňuje školákům vstup do naprosto nového kolektivu, pomáhá se prosadit i méně komunikativním dětem a umožňuje jim seznámit se jinak než během desetiminutových přestávek.

Navíc se podaří předejít klasickému separování skupinek těch, kteří se už znají. Například patnáctiletou Báru pobyt s novými spolužáky na Gymnáziu Zikmunda Wintra v Rakovníku teprve čeká: „Moje budoucí třída se z více než poloviny skládá z té bývalé, takže adapťák bude výhodou spíš pro ty, kdo přijdou z jiných škol sami. Nemám potřebu na něj jezdit, ale chci přechod do třídy usnadnit těm, kteří nikoho z nás neznají. Podle mě bychom se ale stejně dobře seznámili i ve škole.“

Obecně se má za to, že společný pobyt v přátelském prostředí pomáhá vyhnout se sociálně patologickým jevům jako vyčlenění z kolektivu, šikana a podobně. Psychologové z pedagogicko-psychologických poraden rovněž souhlasí, že podobné kurzy mají samy o sobě spíše pozitivní vliv na utvoření kolektivu.

To kolo vám nesmí ujet!, Zdroj: gyza.cz

Kdo očekává, že si na adapťáku odpočine, bude nejspíš překvapen. „Bylo to docela náročné, jednou nás instruktoři probudili asi ve čtyři ráno, vytáhli nás z postelí, zavázali nám oči, vodili nás v terénu, nenechali nás stát vedle kamarádů, ale drželi jsme se za ruce s někým cizím,“ říká jedenadvacetiletá vysokoškolačka Zuzka, která kurz absolvovala před několika lety. Tím ale žertíky Zuzčiných instruktorů nekončily: „Nakonec nás ještě nechali najít si snídani podle nějakých barevných papírků různě po lese. Vzpomínám si, že já jsem ji měla na stromě.“ O pár let startkemp zažila v roli instruktora.

I přes náročnější chvilky si však studenti tyto zkušenosti nemohou vynachválit. V Gymnáziu Žďár nad Sázavou, kde kurzy probíhají už od roku 1997, dokonce pomáhají absolventi kurzů s jejich pořádáním v dalších ročnících. Jiné školy si nechávají kurzy vytvářet tzv. na klíč.

I ve Žďáru využívají netradičních her a způsobů seznámení, jak ostatně vypovídá anonymní vzkaz jedné z účastnic: „Na tento kurz jsem jela se smíšenými pocity, ale mile mě překvapil. Program byl perfektně vymyšlený. Nikdy by mě nenapadlo, že budu v oblečení po babičce hrát večer golf. A v rukavicích, čepici a šále běhat na lyžích po lese (byl začátek září!).“

Pytle, za chvíli kliky, Zdroj: gyza.cz

Školy si většinou kurzy pořádají samy, popřípadě využívají pomoci pedagogicko-psychologických poraden nebo dokonce firem, které se na podobné outdoorové aktivity specializují. Využívají je většinou pro nové studenty prvních ročníků, avšak existují i výjimky, kdy na kurzy jezdí i již stmelené kolektivy.

Za kurz zaplatíte od sedmi set do dvou tisíc korun podle toho, jestli dostane organizátor grant na pořádání kurzu, nebo ne. Účast není povinná, škola ji však dětem doporučuje. Přeci jen by pro ně příchod do již stmeleného kolektivu mohl být náročnější. Programy si chválí také učitelé. Je to pro ně jedinečná možnost, jak své nové svěřence poznat.

Více o teambuildingu se už dnes dočtete v článku Teambuilding se stává hitem!



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..