A Banquet: Rok od prvního koncertu zaplnili Chapeau

!Fotogalerie!Kapela A Banquet rok a den po svém koncertě v XT3, tedy v pátek 25. února, vystoupila v pražském klubu Chapeau Rouge a nutno podotknout, že s mnohem větším úspěchem. Společně s nimi v Chapeau vystoupila slovenská kapela Teskohippies a uskupení Dead Pope`s Company.

A Banquet, Foto: Eva Makovská, redakce Topzine.cz

Vzpomenete si, co jste dělali 24. února 2010? Mathieu, Michael a Richard stáli na pódiu v pražském klubu XT3. „Dneska je to o den rok od našeho prvního koncertu, kde nebyl vůbec nikdo,“ vzpomínal včera večer zpěvák Mathieu z kapely A Banquet. Včera, v pátek 25. února, vystoupila tato kapela společně se slovenskými Teskohippies a  uskupením Dead Pope’s Company v pražském klubu Chapeau Rouge. S trochou nadsázky tento koncert mohl nést podtitul mladí a nadějní. Ostatně jak se v zápětí ukázalo, ani přívlastek neklidní není těmto kapelám cizí.

Přijít včas se vyplatí

Přijeli z největší dálky, hráli první a zvládli to na výbornou. Řeč je o slovenské alternativní partičce Teskohippies. Už název kapely trochu napovídal, že s klukama zřejmě nuda nebude. To se rychle potvrdilo. Zatím poloprázdné prostory klubu, které se postupně zaplňovaly, využila kapela ve svůj prospěch a při hře cestovala mezi hrstkou přihlížejících.

Teskohippies mají dva zpěváky, dva tak výrazově odlišné zpěváky, že máte pocit, že dostáváte skutečně něco jako dva v jednom. Pak pochopíte, proč se kapela označuje jako rock’n‘roll-alternativa s inspirací v punku, šedesátkách a psychedelické hudbě. Lehce punkovou příchuť můžete ochutnat třeba v písničce Kalendár. Nikdy bych si nemyslela, že budu lobbovat za punkovější kousky, ale od Teskohippies to pro mě byla skladba večera.

Druhá předkapela, Dead Pope’s Company, mě rychle vrátila do reality a přesvědčila, abych neplýtvala slovem punk tam, kde je dominantní melodická linka. Pokyn frontmana Samuela ke zvukaři „mě nedávej moc extra, já spíš křičim“, mluví za vše. Punkoví srdcerváči (a bůh ví čeho ještě) vyprodukovali napětí už svým příchodem, kdy nejdříve zmizeli z pódia, aby se později vynořili za sóla bicích, samozřejmě v seriózně vyhlížejícím stejnokroji.

Kapela poměrně dlouho ladila zvuk, přesto přišel asi v polovině třetí skladby pardon s odkazem na techniku. Do konce setu pak už vše šlapalo podle plánu. Zazněla řada songů z první desky Alcoholiars, Christians And Weasels, která vyšla vloni na podzim. Nemohl chybět Dangerous Boy nebo „pomalejší“ We Make The Noise. Písničku Girls At The Bar kapela překvapivě věnovala všem holkám u baru. Houseboat pak těm, kteří bydlí v centru. Dostalo se taky na „tanečnější“ Dance, závěr patřil 1974.

Pomalu se blížila hodina H, vystoupení A Banquet, a Cheapeau se plnilo. Stálo se i sedělo, kde se dalo. Na objev roku 2010 se přišel podívat například i Andy, zpěvák skupiny Sunflower Caravan, která několik podobných titulů posbírala v roce 2005 za svůj první singl.

Do roka a do dne

Na první singl vsadili i A Banquet, když na úvod zahráli hitovku Gold Frames. Hned jako druhá přišla jedna ze slibovaných novinek s názvem Obsession Of The Night. Publikum přijímalo nové písničky stejně dobře jako ty osvědčené z EP Kiss The Night, které dala kapela svým fanouškům pod stromeček loni na Vánoce. Z prvotiny, která je volně ke stažení na facebooku kapely, byla i následující First Light.

Na řadu přišly další dvě novinky. První z nich, Never Be Yours, zazpíval Mathieu sám, ve druhé už křičeli „I say no“ i zpěváci pod pódiem. Těm nechala kapela prostor i ve slaďáku Freeze To Caress, ke kterému bude za dva týdny točit videoklip. Poslední futu-rollka na playlistu byla Dark Streets. O přídavek si v malém klubu publikum dlouho říkat nemuselo. „Je to blbý, že se nedá nikam jít, ale my pro vás máme ještě jednu,“ uvedl Mathieu to nejlepší nakonec – Emerald Eyes.

V zaplněném klubu nechyběla ani moderátorka Lenny Trčková, která opět přišla klukům vyjádřit podporu stejně jako kdysi, když na jejich adresu uvedla: „Kluci tam stáli přede mnou…vypadali skvěle, ve tvářích měli zvláštní pokoru, která je v dnešní době nezvyklá a já si řekla, že tahle kapela bude stát za to. A taky, že jo!“

Páteční večer v Chapeau za to rozhodně stál a já osobně jsem hodně zvědavá na další do roka a do dne téhle mladé nadějné partičky. Třeba si za rok vzpomeneme.