A Banquet: Během cestování nedáme dopustit na poctivej řízek

FOTO: A Banquet
A Banquet. Zdroj: archív kapely

Pražská trojice A Banquet má poslední dobou hodně napilno. Krátce po návratu ze zahraničí byla nominována v anketě Žebřík, kde získala prvenství v kategorii Objev roku a špatně si nevedla ani v letošních Andělech.

FOTO: A Banquet
A Banquet. Zdroj: archív kapely

O pocitech, které si skupina přivezla z Ruska, Británie či Itálie a o plánech, které hodlá zrealizovat v nejbližší době, se rozpovídali zpěvák Mathieu a basista Michael.

Když jste se dozvěděli, že budete účinkovat v přímém přenosu předávání cen Anděl, padla na vás nervozita? Nebo jste to naopak vzali jako výzvu, ke které je třeba se stavět čelem?

Michael: Nervozita jako taková ani ne, spíš se ten týden seběhlo tisíc věcí, takže to bylo dost náročný. Tři dny jsme jezdili na zkoušky do Veletržního paláce na Anděly, do toho jsme připravovali spuštění kampaně na Startovač.cz, kde prosíme fanoušky o příspěvek na náš novej klip a ještě jsme v týdnu hráli v Praze s našima kamarádama z Itálie, o který jsme se taky museli postarat. Brali jsme to ale hlavně jako výzvu, chtěli jsme ukázat to nejlepší.

Nadějné vyhlídky nakonec výhrou neskončily. Mrzí vás to?

Mathieu: My jsme byli moc rádi už jenom za tu nominaci. Kapel, co mohly být nominovaný, byla spousta, a to, že tolik lidí z Akademie dalo hlas nám jak při nominacích, tak při finále, je pro nás rozhodně velkej úspěch.

Objev roku v anketě Žebřík se vám ale získat podařilo. Jak velké to bylo zadostiučinění?

Mathieu: Moc nás to potěšilo, protože je to cena od fanoušků. Je skvělý cítit od nich takovou podporu. Navíc v Žebříku byla nominovaná i Far Away mezi nejlepšími písničkami, což nás opravdu mile překvapilo.

O Vánocích jste koncertovali v Británii, přičemž posléze následovala šňůra, v jejímž rámci jste se podívali do Itálie, Maďarska a Ruska. Jak snášíte odloučení od rodin a blízkých, zejména pak o svátcích?

Michael: Nebyla to zatím kontinuální šnůra, že bychom byli 2 měsíce pryč z Prahy. Vždycky jsme se mezi jednotlivými zeměmi na několik dní vrátili domů, takže to šlo. I když poslední dny v Rusku jsme byli už dost vyčerpaný.

Nepadla tam na vás deprese? Soudě dle fotek, které jste uveřejnili na Facebooku, působí tamní prostředí dosti pochmurně.

Michael: Náznaky deprese přišly možná až poslední dny, ale to lze přičíst hlavně velký únavě. Jinak jsme si užili spoustu srandy, poznali skvělý lidi a odehráli dobrý koncerty.

Když jste se vrátili do Čech, na co jste se nejvíc těšili?

Michael: Já asi na to, že se konečně vyspím ve svý posteli a to alespoň 10 hodin.

Váš debut Breath byl jednou z nejočekávanějších nahrávek loňského roku, o čemž svědčilo i několikatýdenní prvenství v prodejnosti na Supraphonu. Jak se vám daří se vypořádat s půjčkami, po nichž jste byli kvůli natáčení alba nuceni sáhnout?

Mathieu: To, že si tu desku lidi kupovali a kupují, je v dnešní době úžasný, aspoň trochu nám to pomohlo přežít nějaký krizový měsíce. Ale jinak jsme na tom se splácením špatně. Bude nám trvat asi ještě fakt dost dlouho, než to splatíme. Leda bychom našli nějakýho sponzora. Čtenáři to můžou brát jako výzvu. (smích)

Několikrát jste avizovali, že pracujete na novém materiálu. Pokud ho hodláte pustit mezi lidi, jakou formu tentokrát zvolíte?

Michael: Z novýho materiálu se v nejbližší době objeví jen singl, který jsme nahrávali v Anglii. Pokud vybereme dostatek peněz na Startovači, měl by vyjít rovnou i s klipem.

Je známo, že spolu trávíte hodně času už jenom proto, že sdílíte společný byt. V takovém případě je ponorková nemoc asi nevyhnutelná.

Mathieu: To je. Víc to asi nemá cenu rozvádět. (smích)

Jeden čas jste ujížděli na salámech, pak to zas byly tousty. Prozradíte, co momentálně dominuje vašemu jídelníčku? A kdo z vás se nejčastěji chopí vařečky?

Michael: Během týdne se snažíme mít jídelníček rozmanitější, ale poslední půl rok si nepamatuju cestu, kde bychom nejedli Bavorskou bagetu z Billy.

Mathieu: Tak tak, bageta nikdy nesmí chybět. Jinak na delší cesty do zahraničí je šéfkuchař Richard (bubeník – pozn. red.). Když stojíte 2 hodiny v Německu na dálnici při sněhový vánici, tak českej řízek rozhodně přijde vhod.

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Adam Vrána
Autor je redaktorem rubriky Hudba. V minulosti působil jako editor této rubriky a hudba je současně i jeho největším koníčkem. Studuje obor Žurnalistiku na Univerzitě Karlově.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*